HDP ČR nerostl loni ve 3. čtvrtletí o 1,7 %, ale o 1,5 %

Hrubý domácí produkt [HDP] České republiky loni ve třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ] meziročně stoupl o 1,5 procenta. To je o 0,2 procenta méně, než uváděl ČSÚ v prosincovém odhadu HDP ČR.

Mezičtvrtletně HDP ČR loni ve třetím čtvrtletí klesl o 0,2 procenta, v tomto ohledu se oproti prosincovému odhadu ČSÚ nic nemění. Podle ČSÚ meziroční růst HDP v loňském třetím čtvrtletí podpořila zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv na ekonomiku měla nižší spotřeba domácností.

„Pokračující pokles reálných příjmů domácností a zejména nejistota z dalšího vývoje měly za následek významnější pokles reálné spotřeby domácností na obyvatele. Ta se oproti předchozímu čtvrtletí snížila o 3,3 procenta a meziročně klesla o 7,8 procenta,“ shrnul jeden z důvodů nižšího výkonu HDP ČR ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Podle sezónně očištěných údajů ČSÚ v loňském třetím čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností poklesl o 2,3 procenta. Reálná spotřeba na obyvatele mezičtvrtletně klesla o 3,3 procenta. Naopak míra úspor vzrostla o 2,2 procentního bodu. A je tu další statistika: Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil loni ve třetím čtvrtletí 40 259 korun. Meziročně tak byl reálně o 10,7 procenta nižší a proti druhému čtvrtletí o 1,6 procenta nižší.

HDP ČR doplácí na nižší spotřebu domácností

Podle analytiků konečný odhad HDP ČR za třetí čtvrtletí potvrdil pravděpodobnost blížící se recese. Analytik Komerční banky Martin Gürtler vysvětlil další důvod revize konečného výsledku HDP ve třetím čtvrtletí ze strany ČSÚ.

„V případě historických dat byl nepatrně revidován údaj za druhé loňské čtvrtletí. V tom ekonomika mezičtvrtletně rostla o 0,3 procenta, zatímco původně statistický úřad uváděl růst o 0,4 procenta. To ve výsledku vedlo k revizi meziročního růstu ekonomiky, která ve třetím čtvrtletí loňského roku vzrostla o 1,5 procenta oproti původním 1,7 procenta,“ uvedl.

Ve srovnání s předpandemickým čtvrtým čtvrtletím roku 2019 byla úroveň ekonomické aktivity stále o 0,6 procenta nižší. A beze změny zůstala i struktura hospodářského růstu, dodal Gürtler.

„Zatímco čistý vývoz výrazně mezičtvrtletně vzrostl. Spotřeba domácností naopak poklesla. Oživení průmyslové produkce tak nebylo dostatečné na to, aby vyvážilo negativní trend tuzemské poptávky. Ta klesá v důsledku výrazného snížení kupní síly českých domácností, když dynamika nominálních mezd významně zaostává za vysokou inflací,“ upozornil.

Investice firem a úspory domácností

Investice firem se ve třetím loňském čtvrtletí podle ČSÚ snížily. Míra investic nefinančních podniků klesla proti předchozímu čtvrtletí o 0,9 procentního bodu. Celkové fixní investice byly v reálném vyjádření mezičtvrtletně nižší o 0,3 procenta, v nominálním vyjádření pak o 1,1 procenta. Vládní investice oproti tomu rostly o 12,6 procenta mezičtvrtletně, tedy obdobným tempem jako v předchozím kvartále.

Významným zjištěním podle analytiků zůstává, že míra úspor domácností zůstala přes rychlý růst životních nákladů zvýšená. Oproti druhému čtvrtletí loňského roku, kdy činila 14,6 procenta, ve třetím čtvrtletí dokonce mírně vzrostla na 16,8 procenta. Od pandemie se míra úspor nadále pohybuje na zvýšených úrovních.

„Před pandemií byly standardem úrovně mírně nad 10 procent. Ve stále vysoké míře úspor se pravděpodobně projevil především vyšší růst disponibilního důchodu, který v meziročním vyjádření zrychlil z 10,4 procenta na 13,6 procenta ve třetím čtvrtletí,“ tvrdí Martin Gürtler.

Ve svém komentáři podtrhuje, že růst disponibilního důchodu v loňském třetím čtvrtletí významně převýšil růst průměrné mzdy. Přičemž ta v tom samém čtvrtletí vzrostla meziročně pouze o 6,1 procenta. Asi nepřekvapí, že dynamiku disponibilního důchodu táhl vzhůru především rychlý růst sociálních dávek a důchodů.

–RED–