Nezaměstnanost v prosinci vzrostla na 3,7 %. To je o 0,2 procentního bodu [p. b.] více než před rokem. Uvedl to Úřad práce ČR [ÚP ČR]. Jde o první vyšší pohyb než 0,1 p. b. v měření nezaměstnanosti za posledních několik měsíců.
Úřad práce ČR evidoval k 31. 12. 2022 celkem 271 803 uchazečů o zaměstnání. To je o 14 616 více než v předchozím měsíci a o 13 630 více než loni. 3,7% nezaměstnanost patří mezi nejnižší v zemích EU.
„Vzhledem k tomu, že česká ekonomika nyní prochází mírnou recesí, bude nezaměstnanost v následujících měsících zřejmě mírně stoupat. […] Některé firmy již nižší objem zakázek kompenzují jednak nižšími cenami, ale i propouštěním zaměstnanců,“ odhaduje budoucí vývoj analytička Komerční banky Jana Steckerová.
Za celý letošní rok očekává podíl nezaměstnaných v průměru 3,9 procenta, po loňských průměrných 3,4 procenta. Podle vyjádření ÚP ČR situace na pracovním trhu v prosinci odpovídá běžnému vývoji ke konci roku, kdy nezaměstnanost v Česku pravidelně roste.
„S příchodem zimy postupně končí sezónní práce zejména v zemědělství či ve stavebnictví, a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ uvádí ve zprávě ÚP ČR.
Podle něj i v prosinci ze strany zaměstnavatelů přetrvával zájem o pracovníky převážně z technických a dělnických oborů. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících.
Ministr Jurečka: Žádné velké propouštění nehrozí
„Podle informací, které máme přímo od zaměstnavatelů, se pro letošní rok nechystá žádné velké propouštění. Firmám se většinou daří optimalizovat náklady,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Problémem naopak podle něj nadále zůstává nedostatek kvalifikovaných lidí. Stále důležitější podle něj proto budou rekvalifikace 2023 až 2025.
„Proto se na ně zaměříme, například prostřednictvím projektu iRekvalifikace. Ten nabídne kurzy v oblasti digitálních kompetencí, které budou k dispozici přes nový e-shop,“ uvedl ministr.
Mírně odlišný obrázek na další vývoj nezaměstnanosti uvádí šéf ÚP ČR Viktor Najmon. Podle něj v absolutních hodnotách ke konci roku mírně vzrostl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání a klesl počet volných pracovních míst.
„V následujících měsících nezaměstnanost, v souvislosti s už zmíněným útlumem sezónních prací, pravděpodobně vzroste,“ upřesnil.
Zároveň zopakoval to, co tvrdí dlouhodobě. Situace na trhu práce se podle jeho slov odvine od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, aktuální epidemické situace a dopadů energetické krize na zaměstnavatele. ÚP ČR uvedl, že ke konci prosince pracovalo na území Česka 99 746 lidí z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Tu Česko přiznalo bezmála půl milionu lidí.
Nezaměstnanost: Počet volných pracovních míst ubývá
Během prosince se na úřadech práce nově zaevidovalo 40 756 lidí. To je meziměsíční nárůst o 2 829 osob a meziročně o 2 499 uchazečů více. Naopak z evidence odešlo 26 140 uchazečů. To je o 10 392 osob méně než v předchozím měsíci a o 507 osob více než v prosinci 2021. Novou práci získalo 14 080 lidí.
Ke konci prosince nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 288 647 volných pracovních míst. To je o 3 323 méně než v listopadu a o 54 501 méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. U přibližně 72,1 procenta volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním. 73,4 procenta tvoří volná místa vhodná i pro cizince.
V prosinci nahlásili zaměstnavatelé celkem 11 817 nových pracovních míst. To je o 32 627 méně než ve stejnou dobu loni. Odchodem zaměstnanců se uvolnilo 1 799 míst. ÚP ČR naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 16 939 volných pracovních míst.
Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v Ústeckém kraji
Nejvyšší podíl nezaměstnaných v prosinci vykázal opět Ústecký kraj [5,5 %]. Dále pak Moravskoslezský kraj [5,1 %]. Oba regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci.
Němci zpřísnili výplatu dávky v nezaměstnanosti, ale i ji zvedli
Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Pardubickém, Zlínském a Plzeňském kraji [2,9 %]. Meziročně se situace nejvíce změnila na Pardubicku, kde podíl nezaměstnaných vzrostl oproti prosinci 2021 o 0,5 p. b. na 2,9 procenta.
V okresech jsou rozdíly podle ÚP ČR ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost ke konci předchozího měsíce panovala v okrese Praha-východ [1,5 %], Praha-západ [1,7 %], Pelhřimov a Rychnov nad Kněžnou [1,9 %]. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okresy Karviná [8,3 %], Bruntál [6,9 %], Most [6,8 %] a Chomutov [6,4 %].
Objem vyplacených podpor v nezaměstnanosti roste
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v prosinci 84 327 lidí. Což představuje 31 procent všech uchazečů o zaměstnání. Počet lidí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 2 046 osob. Uchazeči v průměru pobírali 9 759 Kč měsíčně. Loni v prosinci to bylo 9 232 korun.
Krize úřadů práce: Jurečkovi nevadí náměstkyně sedící na dvou židlích
Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč dostávalo v prosinci 19 787 [23,5 %] osob. Maximální výši podpory, tedy 21 488 Kč, ÚP ČR v prosinci vyplatil 3 647 [4,3 %] uchazečům o zaměstnání.
V předchozím měsíci vyplatil Úřad podle předběžných dat na podporách v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci 804,4 milionu korun. V listopadu to bylo 794,8 milionu korun a v říjnu 798,7 milionu korun.
Osobně to vidím takto. S nezaměstnaností bych si hlavu nedělal, ta skutečně nehrozí. I když se hospodářská situace bude zhoršovat, tak firmy na západ od našich hranic, budou opět výrobu racionalizovat. To znamená, že se budou snažit ještě více tu méně výdělečnou „drbačku“ přesunout dále na východ a to bude nárůst nezaměstnanosti tlumit. Navíc, když jsme jako národ skutečně šikovní a ochotní pracovat. A také, když je Němců přes osmdesát miliónů a nás jen deset, tak i když toho přesunu moc být nemusí, příznivě se to zde projeví. S čím bych si naopak starosti dělal, a to velké, je životní úroveň. Tak pojede dolů a znatelně. Protože když hospodářství nejede jak dobře namazaný stroj, tak tvorba hodnot, tedy výrobků a služeb nutných pro život, poněkud drhne a tím tyto musí být dražší. K tomu ještě odvážné politické plány jak cenu energií jejich nedostatkem opět zvýšit, a to bude mít na ni vliv přímo zásadní. Nakonec jak má člověk životní zkušenosti. Za komunistů lidé „hákovali jak barevní“, zaměstnání měl každý, nebo když ne, tak státní ubytování jako příživník – a většina bas měla přidruženou výrobu. Totiž myšleno, že když nepracoval, tak spotřebovával výrobky těch, kteří pracovali. Ale ta životní úroveň! Vzpomínám si, že tak pět let před revolucí, měl jeden ředitel, byl to jen základní plat, 7.600,- Kčs. A v TV jsem viděl pořad Retro, jak se tam chlubil jeden výrobce se skutečně pěknou pletenou čepicí a říkal, že bude brzy v prodeji za 1.200,- Kčs. Je fakt, že třeba bydlení nebylo tržní a ředitelé brávali velké prémie, ale celkově to bylo oproti dnešku silně znát. No a s těmi, kteří nám dnes opět slibují nějaký nový ráj na zemi takový, že ho pro nás politicky rádi udělají, už totiž začali, nás něco podobného čeká stoprocentně!