Dluh vládních institucí České republiky loni ve 3. čtvrtletí meziročně stoupl o 548,6 miliardy na rekordních 2,983 bilionu korun. Míra zadlužení se zvýšila ze 40,4 procenta na 45,2 procenta [+4,8 %] hrubého domácího produktu [HDP].
Data přinesl Český statistický úřad [ČSÚ]. Ve srovnání s druhým čtvrtletím dluh vzrostl o 187,5 miliardy korun. To představovalo zvýšení míry zadlužení o 1,7 procentního bodu. Saldo hospodaření vládních institucí skončilo loni ve třetím čtvrtletí v deficitu odpovídajícímu úrovni 3,4 procenta HDP. Ve finančním vyjádření dosáhl schodek hospodaření vládních institucí loni ve 3. čtvrtletí částky 60,3 miliardy korun. To je o 17,4 miliardy korun víc než ve stejném období předchozího roku 2021.
„Na rozdíl od minulosti na straně závazků roste podíl přijatých půjček oproti emitovaným cenným papírům,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Podle statistiků se na nepěkném výsledku podílelo především hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 69,5 miliardy korun. To představuje meziroční zhoršení o 24,4 miliardy korun. Naopak ostatní vládní orgány, hlavně samosprávy, nadále hospodařily s přebytkem 4,6 miliardy korun. I ten meziročně ale klesl o 9,8 miliardy korun. V přebytku 4,5 miliardy korun loni skončilo hospodaření zdravotních pojišťoven.
Dluhová brzda se blíží
Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 12,2 procenta a dosáhly 43,4 procenta HDP. Nejvíce vzrostly ostatní běžné transfery, sociální dávky, výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Pokles zaznamenaly dotace.
Hlavní ekonom Deloitte ČR David Marek aktuální výsledek okomentoval následovně: „Dluh vládního sektoru se ve 3. čtvrtletí 2022 vyšplhal na 45,2 procenta HDP. I přes významný vliv inflace, která zvyšuje HDP v běžných cenách. Při současném kurzu fiskální politiky narazí za tři roky na dluhovou brzdu. Pokud ta nezabere, dosáhne dluh na konci dekády 65 procent HDP.“
Vývoj zadlužení České republiky vůči HDP
[Zdroj: Deloitte ČR]
Dluh vládních institucí nepřetržitě roste od čtvrtého čtvrtletí 2021, jak vyplývá z údajů ČSÚ. S podobně vysokým dluhem v poměru k HDP jako nyní dosud vládní instituce hospodařily jen v prvním čtvrtletí roku 2013, kdy šlo rovněž o 45,2 procenta HDP, upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Veřejné zadlužení v poměru k HDP dále trendově poroste, byť by do konce řádného funkčního období současné vlády, tj. do roku 2025, nemělo překročit úroveň 50 procent. To je stále přijatelný vývoj, jak z hlediska tuzemského, tak mezinárodního,“ upřesnil.
Dluh vládních institucí: Celkové příjmy a celkové výdaje
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 10,3 procenta a dosáhly 39,9 procenta HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílelo hlavě zvýšení příjmů z daní z výroby a dovozu, z přijatých sociálních příspěvků, daní z příjmů a přijatých úroků.
Podle ČSÚ si vládní instituce loni vypůjčily o 127,2 miliardy korun víc, než byla jejich potřeba financování. Což se projevilo na straně aktiv nárůstem hodnoty poskytnutých půjček. Z hlediska jednotlivých komponent dluhu došlo k meziročnímu nárůstu u emitovaných cenných papírů [+383,4 mld. Kč] a nově u přijatých půjček [+163,4 mld. Kč].
–DNA/ČTK–
