Vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty. Potvrdil to premiér Petr Fiala [ODS]. On osobně si myslí, že dvě sazby DPH by prostředí zpřehlednily, zjasnily a přinesly by větší stabilitu. Nechce ale „zásadní skoky“.
Premiér v rozhovoru pro ČTK uvedl, že ODS dlouhodobě chtěla zjednodušit sazby daně z přidané hodnoty [DPH]. Podle něj vládní ekonomičtí experti nyní propočítávají dopady případných změn DPH. Posuzují příklady některých zemí, které DPH na určité produkty dočasně snížily či zrušily. Pak je ale podle slov premiéra samy zrušily, když zjistily, že změny negativně dopadaly na státní rozpočet.
„Chceme se vyvarovat nějakým skokům a chceme to opravdu důkladně propočítat. Musíme se bavit o tom, co by to přineslo, jak to bude vypadat, a musíme o tom vést taky důkladnou debatu v koalici,“ řekl premiér.
„Ale musíme se současně dívat, abychom někomu nezkomplikovali život, a na státní rozpočet, protože daň z přidané hodnoty je důležitý zdroj příjmů státního rozpočtu, ani to nemůžeme ohrozit,“ dodal.
Podle deníku Právo ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] uvažuje o tom, že místo dvou snížených sazeb daně z přidané hodnoty 10 a 15 procent by měla být od příštího roku platná pouze jedna, ve výši 13 nebo 14 procent. Nová a jediná snížená sazba by měla existovat vedle základní sazby daně z přidané hodnoty ve výši 21 procent, která platí pro většinu zboží a služeb. Podle dostupných informací by vyšší DPH platila například pro léky, knihy nebo pivo.
Nejen změny daně z přidané hodnoty, ale i nižší dluh
Premiér zároveň vyjasnil, že jeho vláda má v plánu letos přijít s návrhem důchodové reformy a návrhem na nižší deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun v příštím roce. V posledním bodu chce využít již daných návrhů Národní ekonomické rady vlády [NERV]. Ta například hovoří o omezení dřívější penze, zpomalení valorizace a zrušení výchovného.
„Musíme opravdu vyvažovat na jedné straně někdy až striktní požadavek rozpočtových jestřábů, kteří říkají, za každou cenu prostě snižte významně ty deficity a nejlepší by byl hned vyrovnaný rozpočet, a na druhé straně je opozice, která by rozdala úplně všechno a dluh by byl jakýkoliv a je všechno jedno,“ popsal premiér.
Snížení deficitu je podle něj velká hodnota, ale i protiinflační opatření jsou cesta, kterou vláda chce jít. Současně za velkou hodnotu označil sociální smír a udržení toho, že se lidé nedostanou do velkých existenčních problémů.
„Chceme hledat cesty, jak dosáhnout toho, aby stát byl štíhlejší, ale nebyl slabší, aby byl opravdu silný, efektivní, ale nevydával peníze tam, kde nemusí, a nespotřebovával je zbytečně na svůj chod,“ řekl Fiala.
Premiér Fiala o důchodové reformě
V případě důchodové reformy, kterou plánuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] představit letos na podzim, chce premiér, aby vláda přišla s něčím, co stát lidem garantuje na dlouhou dobu. Debatu je podle něj třeba vést odpovědně, proto se chce vyvarovat jednoduchých návrhů. Jako je zvýšení věku odchodu do důchodu samo o sobě.
„To je úvaha, o které se pojďme bavit. Ale co to bude znamenat? Jsme schopni tohle udělat ve všech profesích? Všichni cítíme, že asi ne, že jsou profese, kde ti lidé prostě nemohou pracovat vlastně déle a tak dál. A to se tam všechno do té debaty musí zahrnout a pak ta debata začne mít smysl,“ popsal.
Počítá s diskuzí už při přípravě návrhu, projednáním v koalici a později i s opozicí. V úvahu hodlá vzít výsledky práce expertních rad z minulých let a rizika, která by přineslo prosazení návrhu bez širší podpory opozice.
Jakou máme populaci, takové máme politiky, říká Miroslav Kalousek
„Nezačínáme z nuly. Vždyť ty debaty se tady vedou řadu let. Byla tu i komise, jsou tu další. Pracuje se na tom. Tak teď je potřeba dát tomu nějaký řád. Dostat to do nějakých výsledků a o těch se začít seriózně bavit a dospět k nějakému řešení,“ shrnul premiér Petr Fiala.
stejně je zvláštní kolik lidí je schopno volit něco takového nevím jestli je to duševním pohnutím v šestinedělí nebo vrozenou demencí https://www.youtube.com/watch?v=_xqIFeVFBR8&ab_channel=XaverLive
První kolo prezidentských voleb dopadlo, tak jak bylo předpokládané, zvítězil kadrovy rozvedcik generál Pavel, druhý je ekonomicky diplomat a podnikatel A. Babiš. Oba byli cleny KSČ u generála je horší to, ze byl cvicen na rozvedcika a můžeme se jen domnívat kam směřovaly jeho závazky. Rusko své spolupracovníky už z carskych dob nezverejnuje. Menším negativem je A. Babiš, který chce pomáhat uzavření příměří na Ukrajině, generál nic pozitivního zatím neoznamil.
S tím mírem na Ukrajině to vidím následovně. Když selhali politici, z 90% ti na Ukrajině, a začaly mluvit zbraně, což je pokračování politiky násilnými prostředky, dennodenně ve světě běžně používané, tak není jiné cesty, než toto dotáhnout do hořkého konce. Takového, až budou obě strany vyčerpány natolik, že jim nezbude nic jiného, než jednat. To jsou ekonomicko-společenské zákony, jak se ve společnosti věci vyvíjejí. Pak lze teprve přistoupit a snažit se něčemu pomoci, aby to vůbec k něčemu bylo. Dle mého názoru jsme dnes v situaci, že barák je v plamenech, dovnitř nelze a nechat ho hořet jen tak, také nelze. Jinými slovy, moc možností, co dnes dělat, není.
Ve Velké válce jsme platili krvavou daň a ekonomika a životní úroveň byla na dně.Po rozpadu R-U vznikla Československa republika ta mela už při svem vzniku zakódován poločas rozpadu, to trvalo 20let. Hitler získal podporu Němců za pokorujici Versailskou smlouvu, revize znamenala válku a Protektorát svým průmyslem stal na nesprávné straně, což spočítal ČSR batuska Stalin po válce. Změna orientace v poválečném obdobi přinesla rozvoj těžkého průmyslu, to trvalo až do zmeny režimu v 1989,nastala změna, která přinesla rozpad státu po druhé v jednom století. Přes všechny podvody v privatizaci se životní úroveň zlepšila a vstupem do NATA a EU si naši novodobi politice mysli, ze mají vývoj pod kontrolou. Mylná představa, nastup Covidu a vzapeti ruska válečná operace na Ukrajine, která se rozrůstá a mnoho státu NATO např. VBa další státy řeší své statni problémy podporou valky. Orbanovi se vysmivaji za opatrnost, ten ví co Maďarsko zaplatilo. Naši politici nechtějí vědět, která bije na Ukrajině, jen vidí své zisky s dodávek zbraní, ale za vše se platí. Prez. Beneš dostal vyúčtování od Stalina, byla to PR. V r. 1968 to byl vznik federace a další pokračování hyl rozpad ČSSR. Co zaplatíme až skončí válka na Ukrajine, jaký to bude účet??
Vaše úvaha je na vratkých nohách. My se už lépe mít nemůžeme. Zdroje jsou v cizích rukou ,Cizinci mají jen zájem na tom aby místní vláda jim byla nakloněna. Daří se jim to dokonale. Daňové změny toho budou dokladem. Zřejmě to tady dopadne jako na Ukrajině.