Dávky i penze přes složenky stojí miliardy korun

2910
davky
Ilustrační foto: Pixabay.com

Každý rok vyjde zasílání sociálních dávek a penzí složenkami na více než 250 milionů korun. Za posledních pět let náklady na takto rozesílané dávky a penze vyšly na 1,4 miliardy korun. Vyplývá to ze zjištění společnosti Kverulant.

Kverulant se loni v listopadu zeptal zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV], kolik Česko ročně stojí výplata důchodů a sociálních dávek složenkami. Odpověď úřadu docela překvapila. MPSV to totiž podle zástupců Kverulantu nevědělo a odkázalo je na položení dotazu směrem k České správě sociálního zabezpečení [ČSSZ].

„Kverulant byl nepříjemně překvapen, že vláda, která se zaklíná digitalizací státní správy s cílem ušetřit veřejné peníze, ani netuší, jaké jsou její skutečné náklady. Natož, aby se tyto náklady pokusila snižovat,“ uvádí zakladatel a ředitel Kverulantu Vojtěch Razima.

I tak ale iniciativa pátrala dál. A zjistila, že už pět let částka za posílání penzí a dávek neklesla pod čtvrt miliardy korun ročně. Například loni se v České republice vyplatilo každý měsíc 2,838 milionu důchodů. Což je téměř o 60 tisíc méně než před covidovou pandemií, zdůrazňuje Kverulant. Na konci roku 2018 jich ČSSZ vyplatila celkem 2,896 milionu. Přičemž dále platí, že v průměru si nechává důchod posílat složenkou na státní náklady 31 procent občanů.

„V letech 2018 až 2020 přitom činil náklad na jednu poštovní poukázku 21 korun. Od roku 2021 se zvedl na 29 korun. Stát tak za složenky zaplatil v posledních pěti letech v průměru 202 milionů korun ročně. Za rok 2022 to bude pravděpodobně částka 185 milionů korun,“ shrnuje Razima.

Dodává, že jistý ´pozitivní trend´ tu přeci jen je. U důchodů přiznaných po roce 2010 si náklady převodu složenkou hradí důchodce.

A pak tu jsou sociální dávky

MPSV nemělo informace nejen o nákladem na výplatu penzí, ale ani o nákladech na výplatu rodičovského příspěvku, příspěvku na bydlení či přídavků na děti.

„Ministerstvo zná jen počty dávek vyplacených převodem na účet a počty dávek vyplacených složenkou. Náklady na provedení těchto plateb nezná, neboť tyto informace MPSV nesleduje,“ popisuje výsledek jednání s úřadem Vojtěch Razima.

Digitalizace v praxi. Vládní strany ruší EET

MPSV mu přesto poradilo. Má se obrátit na Úřad práce ČR [ÚP ČR], což Kverulant i udělal. A úřad mu skutečně odpověděl. Podle něj stát za výplatu sociálních dávek složenkou utratil za posledních pět let v průměru 74 milionů korun ročně. A na stejný objem peněz s největší pravděpodobností vyjde i náklad na poštovné za rok 2022.

Přičemž platí, že největší podíl plateb složenkou, v průměru 42 procent, ÚP ČR eviduje u výplaty příspěvků na bydlení. Naopak rodičovský příspěvek vyplácí poštovní poukázkou v průměru jen šesti procentům příjemců. Přídavky na děti složenkou inkasuje 29 % rodičů.

Výplaty nemocenských dávek na složenku zdraží

„Když sečteme peníze utracené za výplaty sociálních dávek a důchodů složenkami, dojdeme k průměrné částce 276 milionů korun ročně. Tedy více než čtvrt miliardy. Za posledních pět let, tedy od roku 2018 do konce roku 2022 to dělá 1,380 miliardy korun,“ shrnuje závěry zjištění Razima.

Složenky stojí miliardy korun

Kverulant se se zjištěními obrátil na Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] a informoval o nich rovněž poslance a senátory. Jeho cílem je, aby vláda Petra Fialy reformovala výplatu sociálních dávek a penzí a ušetřila peníze a prospěla státnímu rozpočtu. A tak i snížila rekordní zadlužení Česka.

Vojtěch Razima se v záležitosti vrací i do minulosti: „Je to deset let, co Nečasova vláda v roce 2012 pod záminkou ušetřit na procesu vyplácení sociálních dávek rozhodla, že dávky budou vypláceny jen na účet u České spořitelny. Ve skutečnosti však nešlo o to ušetřit veřejné peníze, ale přihrát nové klienty spořitelně.“

Miloslav Kala: IT je dnes to samé, co byly dříve dálnice

A aby nebylo na první pohled jasné, že jde o ničemnost, Nečasova vláda projekt prezentovala jako vydávání identifikačních průkazů s názvem sKarta. To pro osoby, jimž stát vyplácí sociální dávky. Ke kartě náležel i speciální bankovní účet, na který veškeré sociální dávky stát rozesílal. Převody na účty jiných bank se nedovolovaly.

„I Kverulantova usedavá kritika vedla k tomu, že projekt byl nakonec zrušený,“ uzavírá Vojtěch Razima s tím, že to ale neznamená, že má stát vzdát snahu ušetřit na způsobu výplaty sociálních dávek.

–DNA–

2 KOMENTÁŘE

  1. Proč mi přichází oznámení o zvýšení důchodu v papírové formě? Proč? Zvýšení důchodu nemůže člověk ovlivnit, to vychází ze zákona. A stát 2 hodiny na poště? Ale uvědomuji si, že hodně lidí nemá jinou možnost. A napadá mě, že je to na podporu černé díry jménem pošta díky státem podporovaná. Už nebudu spekuiovat, ale určitou představu mám.

    • …přesně tak!!!!Oznámení o navýšení emailem!!! Jasně, někdo hlavně ze starších nemá ale má někoho, komu to může svěřit!!! A kdo nemá nebo nechce, tak ať si to k… zaplatí!!!!

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here