Tržby v maloobchodě v listopadu meziročně reálně klesly o 8,7 procenta, meziměsíčně propadly o 0,3 procenta. Jde o sedmý pokles maloobchodních tržeb v řadě. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Meziměsíčně tržby za potraviny v listopadu propadly reálně o 1,4 procenta. Naopak za nepotravinářské zboží a pohonné hmoty vzrostly shodně o 0,3 procenta. Meziročně maloobchodní tržby za nepotravinářské zboží reálně klesly o 9,6 procenta, za potraviny o 9,2 procenta a za pohonné hmoty o 2,1 procenta.
„Meziroční růst zaznamenaly jen tržby specializovaných prodejen s kosmetickými a toaletními výrobky. Ostatní hlavní sortimentní typy specializovaných prodejen s nepotravinářským zbožím vykázaly pokles tržeb. Pokles vykázaly i prodejny s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím, kterým v předchozích 19 měsících tržby meziročně rostly,“ upřesňuje ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Marie Boušková.
Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziměsíčně reálně rostly o 0,8 procenta. Meziročně se tržby snížily o 1,7 procenta. V tom za opravy motorových vozidel klesly o 7,3 procenta a za prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů o 0,1 procenta.
Pokles spotřeby donutí obchodníky ke slevám
„Další číslo z maloobchodu potvrzuje, že propad spotřebitelské poptávky pokračoval i v posledním čtvrtletí loni. Celkové výsledky ekonomiky tak nejspíše byly s ohledem na váhu spotřeby ještě slabší než ty za třetí kvartál,“ říká hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Dodává, že lidé omezují hlavně zbytné nákupy. Méně utrácejí za vybavení domácnosti, zboží pro volný čas a IT výrobky. Slabší jsou rovněž prodeje oblečení a obuvi, jejichž ceny za poslední rok vystřelily prudce nahoru. Zajímavé je, že ještě rychleji však tentokrát klesaly prodeje potravin.
„Bez toho, že by došlo k výraznému snížení inflace se tuzemský maloobchod hned tak nevzpamatuje. Na druhou stranu slábnoucí poptávka bude fungovat jako brzda inflace a bude časem tlačit na zlevňování, i když zatím nic takového vidět na pultech obchodů není,“ podotýká Dufek.
Pokles spotřeby, a tak i tržeb bude pokračovat
Podle analytika Komerční banky Kevina Trana Nguyena vývoj v maloobchodě v následujících měsících nadále zřejmě setrvá na sestupném trendu. A to kvůli výraznějšímu propadu reálných příjmů domácností.
„Pokračující napětí na trhu práce a potenciálně svižný vývoj mzdové dynamiky v nejbližším horizontu by přitom mohl vést k mírnějšímu poklesu. Nicméně výraznější oživení poptávky domácností není příliš pravděpodobné,“ vysvětluje.
Důvodů je hned několik. Je to výrazný pokles reálné kupní síly domácností, jejichž finanční situace je významně zhoršená vlivem vysoké inflace. A to i přes relativně štědré fiskální impulsy [vlády, pozn. red.], které zmírňují dopady zdražování na příjmy domácností.
–DNA–
Věta: „Na druhou stranu slábnoucí poptávka bude fungovat jako brzda inflace a bude časem tlačit na zlevňování ….“ ukazuje na naprosté nepochopení dnešní situace. Už v roce 1867 napsal Karel Marx ve svém díle Kapitál, že dlouhodobá cena výrobku, myšleno bez krátkodobých výkyvů, je dána celospolečensky nutným množstvím práce ve výrobku obsažené. V té společensky nutné práci je zahrnuto vše, od materiálu, přes práci, prostě vše, co se musí vzít a udělat, aby výrobek vůbec vznikl. V ceně jsou třeba i náklady na školství, prostě vše, co společnost musela udělat, nejen podnikatel. Navýšení ceny nad tuto hranici je možné jen krátkodobě, protože toto navýšení je doslova jen čistokrevný zisk a to konkurence časem srovná. Neboť každý si chce přijít k lizu. Snížit cenu pod tuto hranici znamená, že podnikatel výrobek vyrobí a prodá a k tomu musí ještě prodat dům po rodičích, aby měl na skývu chleba pro sebe a svoji rodinu. Takže toto dlouhodobě také „nic moc“. Když si vezmete, jak fungovalo hospodářství třeba před čtyřmi lety a co se za tu dobu, hlavně v posledních třech letech v něm často doslova rozvrtalo, jak se změnily ceny surovin a energií, ty hlavě politickými zásahy, tak musí být i žáku obecné školy jasné, že společensky nutná práce, myšleno vše, co se musí vzít a udělat a hlavně jak efektivně, se znatelně zvýšila. Je s podivem, že vcelku o velmi malých 15% (inflace). Ale je také pravdou, že v hospodářství má vše velkou setrvačnost, tak to asi víc nebude, ale zase se to nejspíše potáhne jako ekzém, než se to za tři až pět let srovná do rovnováhy. Závěr je tedy ten, že hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek, pokud té své větě věří, hlavně v tom zlevňování, nechápe podstatu dnešní situace.