Čína má za loňský rok rekordní obchodní přebytek ve výši 877,6 miliardy dolarů [19,5 bil. Kč]. Rekordní byl i její obchod s Ruskem, který činil 1,28 bilionu jüanů [4,2 bil. Kč]. Čínský zahraniční obchod ale zpomaluje. Uvedl to čínský celní úřad.
Čína se stala světovou jedničkou s nejvyšším přebytkem obchodní bilance v roce 2020, kdy vypukl covid-19. Tehdy odsunula z prvního místa Německo. Od té doby si svou pozici Čína udržuje. A čínský export rostl i loni navzdory slabší poptávce z Evropské unie a USA. Což se projevilo v pomalejším růstu tempa čínského vývozu hlavně na konci roku.
Čínský vývoz loni vzrostl o sedm procent na 3,59 bilionu dolarů [cca 80 bil. Kč]. Oproti předchozímu roku ale jde o výrazné zpomalení. V něm růst čínského vývozu činil 29,9 procenta. Nepříznivý vliv měla pandemická omezení, která dočasně uzavřela Šanghaj a další průmyslová centra. Už v prosinci pak na čínský vývoz citelně dopadla slábnoucí zahraniční poptávka. V prosinci čínský vývoz meziročně klesl v přepočtu na dolary o 9,9 procenta. Zahraniční obchod jako celek zaznamenal pokles o 8,9 procenta.
Na druhé straně se snížilo i tempo čínského dovozu. Loni rostlo jen o 1,1 procenta na 2,7 bilionu dolarů [cca 60 bil. Kč]. Proti roku 2021 zpomalil o 30,1 procenta. Na vině byly opět zejména hospodářské problémy a slábnoucí spotřebitelské výdaje. Jen v prosinci čínský dovoz klesl o 7,5 procenta.
Čína trhla další rekord obchodní bilance
I když čínský dovoz a vývoz loni ve srovnání s rokem 2021 nerostl rekordními tempy, celkový přebytek obchodní bilance byl přesto rekordní. Meziročně vzrostl o 29,7 procenta a stal se nejvyšší v historii země. A to přesto, že v posledních třech měsících loňského roku čínský zahraniční obchod zpomaloval.
„Pokles čínského zahraničního obchodu zvýraznil rizika pro hospodářské oživení země v letošním roce,“ napsala agentura Reuters.
Dovoz by podle analytiků oslovených agenturou nicméně mohla v příštích měsících posílit domácí poptávka. Tu dlouho zadržovala opatření spojená s politiku nulového covidu. V prosinci ji čínské úřady zrušily.
„Slabý růst exportu podtrhuje důležitost posílení domácí poptávky jako klíčového hybatele ekonomiky v roce 2023,“ říká hlavní ekonom Pinpoint Asset Management Č‘-wej Čang.
Trhy podle něj očekávají, že Peking oznámí více opatření na podporu spotřeby. V historii Číny to přitom nebude poprvé, kdy se Čína spolehne na trh s bezmála 1,5 miliardy lidí.
Naopak vývoz bude podle očekávání pod tlakem, protože globální ekonomika balancuje na pokraji recese. Což potvrzuje i analytik Julian Evans-Pritchard ze společnosti Capital Economics: „Export z Číny se pravděpodobně do poloviny roku sníží.“
Čína rozjela obchod s Ruskem
Není žádné tajemství, že Čína využívá aktuální geopolitické situace a více obchoduje s Ruskem. Dodávky čínského zboží do Ruska rostly šest měsíců po sobě.
„Obchodní výměna s Ruskem loni představovala tři procenta celkového čínského obchodu,“ citovala agentura Reuters mluvčího čínské celní správy.
Podle analýzy agentury založené na údajích z odvětví Rusko loni více než zdvojnásobilo vývoz zkapalněného plynu [LPG] do Číny po železnici. Moskva se tak snaží o diverzifikaci vývozu energií.
Dovoz ruského zemního plynu do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře se podle ruské společnosti Gazprom loni zvýšil nejméně o 50 procent. Dovoz ruské ropy vzrostl za prvních jedenáct měsíců roku meziročně o deset procent na téměř 80 milionů tun. A do Číny míří i ruské výrobky. Mnohdy i výrobky, které v Rusku stále ještě vyrábí západní firmy.
–ČTK/RED–
