Růst čínské ekonomiky loni zpomalil na tři procenta z více než osmiprocentního tempa v předchozím roce. Na vině je zejména někdejší vládní politika nulové tolerance covidu-19 a problémy na čínském nemovitostním trhu.
Ve své zprávě to dnes [17.1.] uvedl čínský statistický úřad. Výsledek zaostal za oficiálním cílem, který komunistická vláda stanovila zhruba na 5,5 procenta. Odhady analytiků avšak překonal. V samotném čtvrtém čtvrtletí čínská ekonomika meziročně stoupla o 2,9 procenta. Ve třetím čtvrtletí přitom rostla ještě 3,9% tempem.
„Údaje jsou lepší, než jsme očekávali. Přesto dokládají tvrdý zásah do čínské ekonomiky v důsledku politiky nulového covidu a propadu cen nemovitostí v roce 2022,“ řekla BBC analytička Jacqueline Rongová z banky BNP Paribas.
Mezičtvrtletně ekonomika stagnovala. Analytici očekávali, že čínská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o 0,8 procenta klesla. Asijské akcie po zveřejnění čínských dat ale i tak oslabily. Kurz čínského jüanu klesl na týdenní minimum.
Pokud se nebere v úvahu rok 2020, kdy udeřila pandemie, pak je loňský růst čínské ekonomiky nejslabší téměř za půl století. Horšího výsledku dosáhla čínská ekonomika podle médií naposledy v roce 1976. Tehdy hrubý domácí produkt [HDP] Číny klesl. Předběžné údaje za rok 2021 uváděly, že ekonomika vykázala růst o 8,1 procenta, podle zpřesněných dat zveřejněných v prosinci ale růst činil 8,4 procenta.
Čínská ekonomika v letošním roce
Čína je za Spojenými státy druhou největší ekonomikou na světě. Analytici pro letošní rok předpovídají růst HDP o 4,9 procenta. Očekávají, že zmizí faktory, které nejvíce brzdily hospodářský růst. To je například politika nulové tolerance covidu, ale i propad v sektoru nemovitostí. Většina ekonomů očekává zrychlení růstu již od druhého čtvrtletí.
„Klíčová bude podle expertů letos pro Čínu podpora domácí poptávky. Jelikož globální ekonomika balancuje na pokraji recese. Export z Číny se pravděpodobně do poloviny roku sníží,“ uvedl analytik Julian Evans-Pritchard ze společnosti Capital Economics.
Čína za loňský rok vykázala rekordní obchodní přebytek ve výši 877,6 miliardy dolarů [19,5 bil. Kč]. Rekordní byl i její obchod s Ruskem, který činil 1,28 bilionu jüanů [4,2 bil. Kč]. Čínský zahraniční obchod ale zpomaluje. Uvedl to čínský celní úřad.
Říše středu se stala světovou jedničkou s nejvyšším přebytkem obchodní bilance v roce 2020, kdy vypukl covid-19. Tehdy odsunula z prvního místa Německo. Od té doby si svou pozici Čína udržuje. A čínský export rostl i loni navzdory slabší poptávce z Evropské unie a USA. Což se projevilo v pomalejším růstu tempa čínského vývozu hlavně na konci roku.
Loni ubylo 850 tisíc Číňanů
Další důležitou zprávou z Číny jsou údaje o jejím demografickém vývoji. Počet obyvatel Číny se v loňském roce poprvé za posledních šest desetiletí snížil. Ubylo asi 850 tisíc lidí. Data přinesl čínský národní statistický úřad.
Úbytek způsobila historicky nízká porodnost a nejvyšší úmrtnost od roku 1974. Čína zažila významný populační úbytek naposledy v 60. letech minulého století. To se stalo v období politických a hospodářských reforem, takzvaného Velkého skoku, diktátora Mao Ce-tunga. Následkem hladomoru tehdy zemřelo nejméně 20 milionů lidí.
Experti OSN nyní předpovídají, že populace Číny se do roku 2050 zmenší až o 109 milionů lidí. Odborníci již delší dobu varují před rychlým stárnutím čínské společnosti, které znamená větší tlak na zdravotní a sociální péči a je spojena s negativními dopady na ekonomický růst země.
V Číně nyní podle národního statistického úřadu žije 1,411 miliardy lidí. Loni zemřelo 10,41 milionu lidí a narodilo se 9,56 milionu dětí. Úřad sčítá jen obyvatele pevninské Číny, tedy bez Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu. Nejlidnatější zemí světa by se letos měla stát Indie.
–ČTK/RED–
