Česko je jedinou zemí EU, které loni ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl státní dluh. V ostatních zemích Evropské unie a eurozóny klesl. V unijních státech jej vlády snížily v průměru na 85,1 procenta a v zemích eurozóny na 93 procent.
Ve své zprávě to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. O rok dříve, tedy ve třetím čtvrtletí 2021, státní dluh přesahoval 2,43 bilionu korun. I tak Česko nadále patří k nejméně zadluženým zemím. Vůči hrubému domácímu produktu [HDP] činilo jeho zadlužení ve třetím čtvrtletí loňského roku podle Eurostatu 45,2 procenta. Oproti předchozímu třetímu čtvrtletí stouplo o 4,8 procenta [40,4 %] HDP. Čísla odpovídají měření Českého statistického úřadu [ČSÚ].
„Jak v případě devatenácti zemí eurozóny, tak v případě celé EU je za poklesem státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu zvýšení HDP, které převážilo nad zvýšením státního dluhu v absolutních hodnotách,“ uvedl Eurostat.
Saldo hospodaření českých vládních institucí skončilo podle ČSÚ loni ve třetím čtvrtletí v deficitu odpovídajícímu úrovni 3,4 procenta HDP, za celý rok se pohybuje mezi pěti až šesti procenty. Ve finančním vyjádření dosáhl schodek hospodaření vládních institucí loni ve 3. čtvrtletí částky 60,3 miliardy korun. To je o 17,4 miliardy korun víc než ve stejném období předchozího roku 2021.
Zadlužení v zemích EU
Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se dluh k HDP ve třetím čtvrtletí zvýšil ve čtyřech členských zemích, a to v Bulharsku [+1,9 p. b.], České republice [+1,7 p. b.], ve Francii [+0,3 p. b.] a Švédsku [+0,2 p. b.]. Ve zbývajících 23 zemích EU dluh klesl, relativně nejvíce v Řecku, na Kypru, v Portugalsku, Itálii a Chorvatsku.
Nejvyšší poměr státního dluhu k HDP zemí EU ke konci loňského třetího čtvrtletí
- Řecko: 178,2 %
- Itálie: 147,3 %
- Portugalsko: 120,1 %
- Španělsko: 115,6 %
- Francie: 113,4 %
- Belgie: 106,3 %
Státní dluh Německa se pohybuje na úrovni necelých 70 procent HPD. Nejnižší zadlužení v poměru k HDP vykázalo Estonsko [15,8 %], Bulharsko [23,1 %] a Lucembursko [24,6 %]. Státní dluh Slovenska se na konci třetího čtvrtletí loňského roku snížil na 61,68 miliardy eur [cca 1,5 bil. Kč]. V poměru k HDP slovenský státní dluh klesl na 58,6 procenta z 60,4 procenta o rok dříve.
Státní dluh Česka v jeho historii
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, byl nejnižší státní dluh mezi lety 1996 až 1998, kdy činil devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus [ODS]. Od roku 1999 až do roku 2013 se dluh vytrvale zvyšoval. Z deseti procent se dostal až na 41 procent HDP. V té době stáli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
Klesat začal státní dluh od roku 2014, kdy činil 38 procent HDP, a snižoval se až do roku 2019, kdy dosáhl 29 procent HDP. V čele vlády byl zpočátku Bohuslav Sobotka z ČSSD a ministrem financí Andrej Babiš, který se v následujících volbách stal premiérem. Za rok 2020 se dluh Česka dostal na 36 procent, v dalším roce vzrostl na 40 procent HDP.
Evropa zůstává bez jednotných fiskálních pravidel
Země EU musí dodržovat fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu. Ta vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP, deficit rozpočtu pak nesmí přesáhnout tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost Paktu v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie pozastavil a kvůli následné energetické krizi se k němu nevrátil.
I před koronavirem část zemí EU fiskální pravidla nedodržovala. Evropská komise [EK] loni v listopadu navrhla, aby se návrat k fiskální disciplíně od roku 2024 odehrával podle nového scénáře. Tendence k jednotné fiskální politice a jejímu dodržování jsou v EU ale slabé.
–ČTK/DNA–
