Propad české ekonomiky o 0,5 procenta předpokládá pro letošní rok Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Průměrnou inflaci za celý rok odhaduje ve výši 10,4 procenta. Nezaměstnanost pro letošek tipuje na průměrných 3,2 procenta.
Data vyplývají z aktuální Makroekonomické prognózy MF ČR. V ní ministerstvo financí odhadlo růst hrubého domácího produktu [HDP] za loňský rok ve výši 2,3 procenta. Na tomto výkonu se podle něj negativně projevil výkon ekonomiky zejména ve druhém loňském pololetí. Na konci loňského roku se pak podle MF ČR česká ekonomika již dostala do mírné recese. A stále jí prochází.
„Česká ekonomika na konci loňského roku prošla a nyní stále prochází mírnou recesí v důsledku vysokých cen,“ potvrzuje ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Ještě ve třetím loňském čtvrtletí česká ekonomika podle Českého statistického úřadu rostla o 1,5 procenta. Za jeden z hlavních problémů ministr Stanjura označil vysokou inflaci. Ta za celý loňský rok činila průměrných 15,1 procenta. Podle MF ČR se kolem této hodnoty meziroční inflace udrží i v letošním prvním čtvrtletí. A to přesto, že většina ekonomů na začátku letošního roku očekává zřetelný růst inflace nad 15,1 procenta. Inflaci za celý letošní rok MF ČR odhaduje na 10,4 procenta. Ministr Stanjura uvedl, že zkrocení inflace zůstává hlavním společným makroekonomickým úkolem.
„Vláda v tomto úsilí podpoří Českou národní banku konsolidačním balíčkem. Jeho konkrétní opatření na koaliční úrovni intenzivně připravujeme. Za cíl má snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento,“ slibuje ministr.
Jakou máme populaci, takové máme politiky, říká Miroslav Kalousek
Podle něj by se schodek státního rozpočtu měl v roce 2024 dostat pod tři procenta HDP a stejně tak průměrná inflace dále výrazně klesnout pod čtyři procenta. Co se týče deficitu státního rozpočtu vůči HDP, ten loni činil 3,6 procenta. Státní dluh stoupl na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021. Letos MF ČR očekává deficit veřejných financí 4,2 procenta HDP a zvýšení dluhu na 45,8 procenta HDP.
Loňský a letošní rok podrobně
Podle MF ČR za loňským plusovým výkonem české ekonomiky stojí investice do fixního kapitálu a zesílená akumulace zásob. Výdaje domácností na konečnou spotřebu i přes mnoho fiskálních stimulačních opatření, jak uvedlo MF ČR, mírně klesly. Důvod je razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. Úřad vyjasnil, že domácnosti i letos postihne vysoká inflace. Proto reálná spotřeba domácností dál klesne.
„Spotřeba sektoru vládních institucí i investice budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku citelně zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude částečně tlumit saldo zahraničního obchodu,“ predikuje MF ČR.
Saldo české obchodní bilance je dlouhodobě deficitní. Do vývoje se promítá útlum ekonomiky a vyšší ceny za energie a ropu. Kurz koruny vůči euru MF ČR letos odhaduje na úrovni 24,2 procenta.
MF ČR se v prognóze podrobněji věnuje inflaci. Úřad v ní shrnul, co všechno v Česku loni zdražilo. Zdůraznil, že zdražování by ale bylo ještě vyšší, pokud by vláda nepřišla s energeticky úsporným balíčkem, zejména úsporným energetickým tarifem, který na konci loňska skončil. Nahradilo ho zastropování cen energií. Aktuální ceny energií jsou pod limity stanovené vládou.
Relativně odvážná je predikce ministerstva financí v oblasti trhu práce. Míra nezaměstnanosti podle úřadu navzdory mírné recesi a celkově slabé hospodářské dynamice letos vzroste jen nepatrně, z loňských průměrných 2,4 procenta na 3,2 procenta. V prosinci nezaměstnanost v Česku stoupla o 0,2 procenta na 3,7 procenta.
Rizika zůstávají přítomná
Makroekonomická predikce je podle MF ČR zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považuje za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko podle něj souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie. Přetrvávajícími riziky jsou problémy v globálních dodavatelských řetězcích. Mimo jiné i v souvislosti s dalším vývojem epidemie covidu-19 v Číně.
Rizikem je podle MF ČR rovněž vývoj inflace a inflačních očekávání, zásadní ovšem bude složení a intenzita fiskální konsolidace. Naopak pozitivně vnímá mimořádný nárůst úspor domácností v době epidemie. Ty jim podle úřadu pomohou překonat další zdražování.
MF ČR zmiňuje i příliv uprchlíků z Ukrajiny, kterých nyní v Česku pobývá cca 636 000: „Příliv uprchlíků z Ukrajiny patrně zmírňuje nerovnováhy na trhu práce a oslabuje tlak na růst mezd. Potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém.“
Vnitřním rizikem podle něj zůstává cyklický a strukturální vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Lednovou makroekonomickou predikci České republiky projedná 1. února 2023 Výbor pro rozpočtové prognózy.
–DNA–
