Jak to skončí? Otázka, která se vynořuje v diskuzích o rusko-ukrajinské válce delší dobu. Válčí se na linii dlouhé bezmála tisíc kilometrů a jednání o ukončení konfliktu skončila loni v květnu. Aktuální situaci na Ukrajině rozebírá americká společnost Rand Corporation.
Ačkoliv úspěšná ukrajinská ofenziva u Charkova a Chersonu loni na podzim povzbudila optimismus ohledně vyhlídek Kyjeva, oznámení ruského prezidenta z 21. září o částečné mobilizaci a anexi čtyř ukrajinských provincií, připomnělo, že válka se ke konci nechýlí.
Problematice se věnují Samuel Charap a Miranda Priebeová ve studii Perspective – Expert Insight on a Timely Policy Issue z Rand Corporation. První část studie přibližujeme níže na FinTag.cz.
—
Samuel Charap a Miranda Priebeová: Výsledky na válečném poli bude určovat především Ukrajina a Rusko. Kyjev a Moskva ale nejsou jedinými městy, která tento vývoj sledují. Tato válka je největším mezistátním konfliktem za několik posledních desetiletí a její průběh ovlivní i Spojené státy. Je proto užitečné odhadnout, jak se konflikt může vyvinout, co znamená pro americké zájmy a co má Washington podniknout, aby zájmům USA posloužil.
Někteří analytici se domnívají, že se konflikt posunuje směrem ve prospěch USA a Ukrajiny. Zastánci tohoto pohledu argumentují zvládnutím rizika nasazení jaderných zbraní a napadení zemí NATO. Jakmile bude Rusko z Ukrajiny vytlačeno, bude Rusko přinuceno žít se svými sousedy v míru. Mluví se o finančních reparacích za způsobené škody.
Avšak rozbory minulých konfliktů a podrobnější pohled na tento současný dává tušit, že je to názor velmi nepravděpodobný. Z této perspektivy zkoumáme možný vývoj, kam se konflikt posune a jak postihne americké zájmy. Rovněž zkoumáme, jak by USA mohly tento konflikt ovlivnit.
Aspekty, které definují alternativní válečné trajektorie
Mnoho analytiků zvažovalo scénář krátké války nebo dokonce jejího ukončení. I když jsou takové scénáře důležité pro promýšlení budoucnosti, nepomáhají určit, co je nejlepší možnost pro USA. Nebo které jednotlivé aspekty budoucího vývoje konfliktu budou mít na americké zájmy největší vliv. Z palety scénářů vybereme následující možné alternativy války:
- Rusové možná použijí jaderné zbraně
- Konflikt se možná rozšíří i na země NATO
- Ovládnutí území
- Délka konfliktu
- Způsob ukončení války
V tomto textu popíšeme každou z těchto možností a všimneme si jejich vzájemných souvislostí. Rovněž vysvětlíme, jak těchto pět scénářů ovlivní zájmy USA.
Použijí Rusové jaderné zbraně?
Hrozba ruských jaderných zbraní visí nad tímto konfliktem už od jeho počátku. Při vyhlášení invaze v únoru loňského roku Putin pohrozil každé zemi, která by se v něm chtěla angažovat, takovou odpovědí, „která nemá v celé historii obdoby.“
Pokračoval uvedením jaderných zbraní do stavu pohotovosti. V říjnu loňského roku obvinil Kyjev, že na svém území plánuje použití „špinavé bomby“ a že z toho hodlá obvinit Rusko.
Američtí odborníci se obávali, že chce Rusko touto taktikou ospravedlnit použití svých jaderných zbraní. A možná s ještě větším znepokojením západní vlády zvažovaly možnost, že Moskva po ztrátě dobitého území použije nestrategické jaderné zbraně [NSNW]. Ta to ovšem popřela. Je ale známo, že ruské vedení o tom uvažovalo.
Někteří analytici tuto možnost odmítali, s tím, že si je Rusko dobře vědomo, že by tyto zbraně ohrozily i jeho vojska. Zdůraznili, že na Ukrajině nejsou tak vysoce důležité vojenské cíle, na něž by se vyplatilo tyto zbraně použít a riskovat ohrožení vlastních vojáků. Použití těchto zbraní by mohlo přimět NATO vstoupit do války. Podlomily by se tím poslední zbytky mezinárodní podpory Ruska a vyvolalo domácí politické nepokoje proti Kremlu. Rusko si je toho vědomo, a to ho od použití těchto zbraní odrazuje.
Důležitost ochrany ruských zájmů na Ukrajině
Tyto argumenty však neberou v potaz několik možností, které použití ruských jaderných zbraní činí znepokojivým. A s nimiž musí Washington počítat jako s důležitým faktorem ovlivňujícím budoucnost konfliktu.
Existuje důkaz, že Kreml vnímá tuto válku jako záchranu své existence. Ukrajina je už dlouho prioritou ruské zahraniční politiky. Rusko bylo ochotno obětovat mnoho, aby na Ukrajině dosáhlo svého cíle.
Za anexi Krymu a za invazi na východní Ukrajinu západní sankce Rusku způsobily v období od roku 2014 do roku 2015 každé čtvrtletí pokles hrubého domácího produktu [HDP] o dvě procenta a sankce pokračují dále.
Rozhodnutí napadnout v únoru 2022 Ukrajinu navzdory varování ze strany USA a jejich spojenců bude Putina stát ještě mnohem víc. Rozhodnutí mobilizovat v září 2022 na 300 000 mužů ukončilo jeho úsilí dosáhnout v zemi sociálního smíru, o který usiloval téměř 25 let. Putinova ochota toto vše obětovat svědčí o tom, jak velkou důležitost přikládá ochraně ruských zájmů na Ukrajině.
Jelikož ruské konvenční zbraně byly na Ukrajině zdecimovány, nemá už Moskva k dispozici příliš „nejaderných“ zbraní. Pokud dále dojde na bojištích k velkým ztrátám, ovlivní to rozhodování o dalším vedení bojů. Avšak vyčerpá-li své zdroje Moskva, aby zabránila katastrofální porážce, může sáhnout po jaderných zbraních, zvláště po NSNW.
Pravděpodobnost jaderné války je větší než pravděpodobnost míru
Moskva může využít zbraně NSNW k demonstrativním úderům buď ve vzduchu, nebo ve městech. O efektivitě nasazení těchto zbraní na Ukrajině je možné diskutovat, ale je zřejmé, že o nich Rusko uvažuje a že je má k dispozici.
Ruští stratégové už dlouho považují NSNW jako možnost pro dosažení operačních a taktických cílů v kontextu konvenční války, v níž Moskva ztrácí. Analyzují i preventivní nasazení NSNW proti civilním cílům – městům, vojenské infrastruktuře a vládním budovám. A proti armádám, pokud by se angažovalo NATO.
V případě útoku Ruska přijde mobilizace, říká vojenský stratég
Ačkoliv je použití ruských jaderných zbraní možné, nelze určit, kolik by jich bylo použito. Avšak můžeme říci, že pravděpodobnost jaderné války je větší než pravděpodobnost míru. A je možné říci, že jejich použití by mělo na USA závažné následky.
Pozice Spojených států
Spojené státy daly Kremlu najevo, že by odpověděly protiúderem, pokud by Rusko použilo na Ukrajině jaderné zbraně. Američtí činitelé povahu tohoto protiúderu přesně nespecifikovali. Nepoužili termín „katastrofické následky“. Avšak nejmenovaný činitel NATO uvedl, že by to bylo „téměř jisté.“
- I když tato formulace výslovně nehovoří o vojenské reakci, i nevojenská reakce by však měla za následek „katastrofální dopady“ na Rusko. Roztočila by spirálu, která by mohla vést k válce mezi NATO a Ruskem.
- Použití ruských jaderných strategických zbraní na Ukrajině by mohlo vést ke střetu mezi USA a Ruskem s následkem strategické jaderné války.
Ale i kdyby se podařilo události neeskalovat, mělo by použití ruských jaderných zbraní na Ukrajině vážný dopad na USA. A kdyby se Rusku podařilo získat ústupky nebo vojenskou převahu díky použití nukleárních zbraní, využívání těchto zbraní by bylo v budoucích konfliktech pravděpodobnější.
Použití těchto zbraní na Ukrajině by mělo dalekosáhlé důsledky na spojeneckou politiku týkající se války a mohlo by vést k rozpadu transatlantické jednoty.
Smrt a zkáza na Ukrajině, která je tragédie sama o sobě, by mohla mít velký vliv na USA a na veřejnost ve spojeneckých zemích. Bidenova administrativa má dobrý důvod zabránit Rusku v použití jaderných zbraní a měla by to být její prvořadá priorita.
Michal Achremenko
—
Důležité upozornění autorů studie: Náš pohled se zaměřuje na americké zájmy, které jsou často stejné, ale nejsou synonymem ukrajinských zájmů. Víme, že Ukrajinci bojují a umírají při obraně své země proti nevyprovokované, ilegální a nemorální ruské invazi. Jejích města jsou rozbořena, ekonomika zdecimována a lidé se stávají oběťmi ruských válečných zločinů. Avšak americká vláda má závazky vůči svým občanům, jimž se zodpovídá za to, jak tento konflikt ovlivňuje americké zájmy a prověřuje možnost, jak válečný konflikt ovlivnit, aniž by tyto své zájmy porušila. / Pozn. red.: Pokračování analýzy publikujeme v následujících dnech.
Osobně si myslím, jak politiku sleduji, že výsledek bude tento. Podstata věci: 1) Hlavní směry politického vývoje světa určovaly, určují a vždy budou určovat impéria. To jsou politicko-ekonomické celky, které když něco vyvedou, výrazně to pocítí to celý svět tak, že se tím musí zabývat, protože mu to dělá velké problémy. A které si v politickém rozhodování svým způsobem vystačí samy. V dnešním světě tedy USA, Rusko, Čína a stále ještě na nějakou dobu Evropa, dnes hlavně EU. 2) Spojeným státům Ukrajina neleží ani v patě. Ty navíc nikdy neměly, protože to nepotřebují, přátele, jen spojence. Spojence případ od případu. Nakonec i pro Evropany jsou střední a východní Slované v podstatě trpěná banda a nebýt V4, tak si nás například v EU už dávno „namazali na chleba“ (toto jediné není můj názor, ale fakt). 3) Impéria primárně své okolí neohrožují, to ani dnes Rusko ne (nemylte se, je tomu skutečně tak), ty totiž primárně řeší jen a jen svoje zájmy, nic jiného, a to bez ohledu a bezohledně vůči ostatním. 4) Ozbrojený konflikt všechny impéria považují za legitimní pokračování politiky násilnými prostředky, když jednání podle nich nikam nevedou a ony se cítí ohroženy, ať objektivně, nebo si to jen myslí. 5) Každá válka skončí až její ekonomické náklady výrazně převýší politický cíl. 6) V tomto imperiálním uvažování si tato impéria až překvapivě „dobře rozumí“.
Tedy s ohledem na body 1-6, nešťastná Ukrajina skončí s dělicí linií podobné té dnešní. Rusko, protože nebude schopno ji politicky celou ovládnou, toto prohlásí za nárazníkové pásmo proti NATO a své velké vítězství. USA budu schopny až k tomuto pásmu v rámci vojenské pomoci rozšířit svůj vojenský vliv a mít tak Rusy hezky pěkně ještě více pod kontrolou a neustálými půtkami na této linii je vyčerpávat. Rusko s tím nebude schopno vůbec nic dělat. A USA se tak budou moci plně soustředit na Čínu, které narostl hřebínek, s čímž už začal Doník a Biden úspěšně pokračuje. No a když se tak, jako třeba Fiala, hrdě hlásí, že jsme ve válce, ale není v tom v Evropě sám , tak to nejdražší, myslím tím rekonstrukci totálně zdevastovaného státu zaplatí Evropané. Což by museli udělat i tak, ať se hlásí nebo ne. Tím chci říci, že se budou dělit výhody a ztráty tohodle průšvihu. A otázka na konec. Ještě si stále myslíte, že politická vyjednávání jsou k ničemu a není třeba se o politiku zajímat?
Plně souhlasím.
Od financování ekologických aktivistů Green Dealu z Ameriky do nynějška směřovalo k průniku jalově vytvořených peněz do cen energetických surovin. Ropa, plyn je dolarová aréna. Vlna inflace teď vládám umožňuje financovat válku na Ukrajině. Dovedné a zřejmé až po delším čase, kdy je už pozdě něco měnit.