Státní rozpočet skončil na konci ledna deficitem 6,8 miliardy korun. Po očištění o příjmy z EU a nutné výdaje s nimi spojené je schodek ještě vyšší – 10,8 miliardy korun. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Loni v lednu, kdy platilo rozpočtové provizorium, stát hospodařil s bezmála čtyřmiliardovým přebytkem. Platilo rozpočtové provizorium. Za meziročním zhoršením salda o 10,7 miliardy korun stála podle MF ČR především lednová pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií a obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů.
- Vládní pomoc občanům: +9,7 mld. Kč
- Náklady na vládní dluh: +7,9 mld. Kč
Kapitálové výdaje propadly o půl miliardy korun. Schodek lednového státního rozpočtu mohl být více než dvojnásobný. MF ČR dosud neuskutečnilo plánovaný převod zálohy regionálnímu školství ve výši 12 miliard korun.
|
Saldo státního rozpočtu za leden [v mld. Kč] |
||||||
| 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
| Saldo celkem | 26,5 | 8,8 | -8 | -31,5 | 3,9 | -6,8 |
| Saldo bez vlivu EU/FM | 5 | 4,2 | -6,8 | -32,9 | 3,9 | -10,8 |
[Zdroj: MF ČR]
Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] k aktuálnímu výsledku hospodaření státu uvedl: „Platí, že letošní rozpočtový rok bude tranzitní, kdy naším hlavním úkolem je udržet schodek pod 300 miliardami korun. V příštím rozpočtu se již promítne chystaná vládní konsolidace, která musí vrátit české veřejné finance zpět na udržitelnější kolej.“
Státní rozpočet a jeho lednové příjmy
Příjmy rozpočtu dosáhly v lednu růstu 5,4 % [+6,8 mld. Kč]. 3,6 miliardy stát vybral na sociálním pojistném, dvě miliardy činilo inkaso daně z přidané hodnoty. Výnos daňových příjmů včetně pojistného [+5,7 %, +6,4 mld. Kč] rostl u všech hlavních položek vyjma spotřebních daní. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly nižší o miliardu korun.
- Daň z příjmů fyzických osob placené plátci: 1,1 mld. Kč / +11,7 %
- Inkaso daně z příjmů právnických osob: 1,3 mld. Kč
- Daň z příjmů fyzických osob placené poplatníky: 0,3 mld. Kč
- Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení: 3,6 mld. Kč / 7 %
- Daň z přidané hodnoty: 2,0 mld. Kč / 6 %
- Inkaso spotřebních daní: -1,3 mld. Kč / -10,1 %
Letošní rozpočet počítá s růstem 7,9 % proti inkasu roku 2022, což odpovídá dynamice meziročního růstu objemu mezd a platů očekávané v době sestavování rozpočtu.
Výdaje státního rozpočtu v lednu 2023
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 17,5 mld. Kč [+14,4 %]. Pro jejich tempo byl podle MF ČR určující vývoj běžných výdajů [+15,1 %, +18,0 mld. Kč]. Šlo zejména o navýšení opatření zaměřených na řešení energetické krize, výplatu sociálních dávek, důchodů a obsluhu státního dluhu. Na sociálních dávkách stát vyplatil 11 miliard korun [+8,5 %].
- Výplaty důchodů: 9,2 mld. Kč / +8,6 %
- Dávky pomoci v hmotné nouzi / výplata humanitární dávky: 0,8 mld. Kč
- Příspěvek na bydlení: 0,6 mld. Kč
- Přídavek na dítě: 0,3 mld. Kč
Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům [+14,3 %, +9,4 mld. Kč] ovlivněné prvními kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům kvůli zastropování jejich cen [8,3 mld. Kč]. Běží i podpora firem v energeticky náročných odvětvích [1,4 mld. Kč].
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 9,8 mld. Kč. Meziroční nárůst o 7,9 mld. Kč souvisel s výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021.
Vyšší běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím [+11,7 %, +5,0 mld. Kč] ovlivnilo nižší předfinancování v době loňského provizoria. Navýšení se týkalo zejména příspěvku na činnost vysokých škol [+3,0 mld. Kč]. Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně klesly o 10,2 mld. Kč [-62,6 %].
—
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury lednový výsledek rozpočtu nic neříká o tom, jak dopadne letos celkové hospodaření státu.
„Ten výsledek je standardní, nijak nevybočuje. […] První vážná čísla, která můžeme hodnotit, budou za dva až tři měsíce, tam se teprve začnou projevovat trendy,“ uvedl ministr v České televizi.
–DNA–
