Banky vydělaly přes 100 mld. Kč. Mimořádně je ale nezdaní

Tuzemské banky loni vytvořily podle předběžných výsledků čistý zisk 104,1 miliardy korun. Oproti předloňskému roku je to o 35,1 miliardy korun více. Údaje přináší předběžná data České národní banky [ČNB].

Zisk bank a spořitelen v Česku loni podle ČNB poprvé v historii překonal hranici 100 miliard korun. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.

„Jde o data sbíraná pro účely měnové a finanční statistiky,“ uvedla ke číslům Denisa Všetíčková z tiskového oddělení ČNB a dodala, že data centrální banka ještě zreviduje a zveřejní na konci února.

Banky v loňském roce těžily z vysokých úrokových sazeb. Centrální banky zvyšováním úrokových sazeb bojují proti inflaci a kvůli inflaci a inflačním očekáváním stoupají také tržní úrokové sazby. Oboje se příznivě promítá do ziskovosti bank, neboť to navyšuje úrokové marže, a tedy úrokové výnosy. Ty představují klíčový zdroj bankovního zisku.

Co bylo loni, nemusí být letos

„Po dvou letech poměrně slabých zisků, 2020 a 2021, se tak zisky finančních domů v ČR vrací na trendovou dráhu, na které se pohybovaly před pandemií covidu-19,“ uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Samotný zisk podle něj není v případě bank klíčovým kritériem posuzování výkonnosti. Více vypovídající jsou v tomto ohledu poměrové ukazatele návratnosti vlastního kapitálu nebo návratnosti celkových aktiv.

Někdejší člen představenstva ČSOB a šéf nově chystané banky Partners Marek Ditz v nedávném podcastu FinTag.cz vysvětlil, že banky svůj aktuální vyšší zisk rozpustí v nákladech na garantované úroky vkladatelů v budoucích letech. Což značí dobu, kdy ČNB opět sníží úrokové sazby ze současných sedmi procent.

„Zatímco centrální banka může kdykoli sazby změnit, banky si u ní peníze ukládají na různou dobu. I úvěry a úroky vkladů poskytují na různou dobu. To znamená, že byznys bank není v časovém souladu s tím, jak se vyvíjejí sazby ČNB. I proti těmto rizikům se tedy banky zajišťují u jiných bank, což je stojí peníze. A když ne, musejí rizika krýt vlastním kapitálem. I to má své náklady,“ vysvětlil Marek Ditz, jak funguje bankovní byznys.

Banky žádné nadměrné zisky nemají, tvrdí bankéř Marek Ditz

Banky podle jeho slov nemohou říci klientům třeba s termínovanými vklady, že jim už „ten atraktivní úrok“ nedají, protože Česká národní banka sazby zase snížila.

„To znamená, že dobře, teď banky na vyšších úrocích vydělávají a třeba i nadměrně, ale oni tento zisk rozpustí v následujících letech, kdy se situace ve věci úrokových sazeb otočí,“ řekl bankéř, podle něhož banky v Česku na dlouhodobém časovém horizontu nemají žádné mimořádné zisky.

Windfall tax „kvůli válce“ dopadla i na banky

Což ale nic nemění na tom, že největší bankovní domy budou od letošního roku platit daň z mimořádných zisků. Daň z mimořádných zisků se ale vztahuje až k ziskům za letošní rok. Takzvanou windfall tax schválila vláda, která nemá dost peněz na pokrytí svých výdajů, jako 60% daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.

Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Alespoň tak argumentovala vláda, když daň zavedla. Ceny energií se přitom aktuálně na komoditních trzích ale pohybují pod stropy, která vláda na energie zavedla.

„Dotčené banky zřejmě přistoupí k různým formám optimalizace, aby letos svůj daňový základ snížily. Je tak otázkou, do jaké míry inkaso z mimořádných zisků bank podpoří silně deficitní veřejné finance,“ uvedl Kovanda k reakci bank na uvalenou mimořádnou daň.

Analýza: Fialova vláda se vydala šlépějemi bolševiků

K dani z mimořádných zisků na banky se v podcastu FinTag.cz vyjadřuje i Marek Ditz. Její uvalení na banky za současné situace, kdy stát není s to hospodařit bez dalšího zadlužování, chápe. Podle něj je správné, že se daň počítá ze stanoveného přebytku ze zisku. To podle něj značí do bankovních financí ten nejmenší zásah.

„Na druhou stranu se můžu opravdu jen smát, že se daň vypočítává jen z krátkého průměru. Přičemž ten významně ovlivňuje i covidový rok, kdy se mělo za to, že nám hrozí apokalypsa. Přičemž tento rok významně snižuje základ pro výpočet daně…,“ uvedl.

Podle jeho názoru se banky nebudou snažit „z daně utéct“. Má to své racionální důvody. Daň je stanovena na 60 procent, není to sto procent, a tak i 40% zisk je pro ně lepší zisk než žádný zisk. Stát tedy podle něj nějaké peníze na windfall tax od bank vybere. Důležitou roli ale i sehraje, zda banky raději dají peníze vkladatelům na úrocích nebo státu na dani. S tím Marek Ditz ale příliš nepočítá. A to hned z několika důvodů. První je, že se banky, jak už řekl, nevzdají svého vlastního zisku. Druhý důvod je, že daň z mimořádných zisků se nevztahuje na malé banky, které klientům spíše nabízejí vyšší úroky, než jim nabízejí velké banky.

–ČTK/RED–