„Důsledky dlouhé války na Ukrajině, sahající od hrozby jaderné eskalace až po hospodářské škody, zdaleka převyšují její možné přínosy,“ shrnuje dění na Ukrajině zpráva americké poradenské Rand Corporation. FinTag.cz přináší její třetí část.
Jak zpráva hodnotí současnou situaci na bojišti: Pokračující konflikt nechává otevřenou možnost, že Rusko zvrátí ukrajinské úspěchy z podzimu 2022. Ruská mobilizace zřejmě upevní bojovou linii z prosince 2022 a připraví půdu pro letošní ofenzivu. Intenzita ruské vojenské přítomnosti na Ukrajině se časem stane velkou zátěží. Už nyní se spekuluje o nízkých zásobách zbraní v Evropě a USA.
„Je proto čas se ptát, zda delší válka povede k dalším územním ziskům Ukrajiny, nebo naopak,“ předkládá zpráva zásadní otázku, na kterou ale nikdo nezná odpověď.
Někteří si myslí, že válku na Ukrajině ukončí jednání letos v zimě. Jiní tvrdí, že se potáhne celá léta. Podle zprávy se ale stále mnoho amerických odborníků zdráhá tlačit na ukončení konfliktu v době, kdy má ukrajinská armáda na frontě úspěchy. A v době, kdy Ukrajinci zároveň stále „ochotně“ snášejí útrapy dlouhé války s vidinou dosažení úspěchu.
Argumenty pro dlouhou válku
I když by delší válka umožnila Ukrajině znovu získat zpět většinu území, což je vysoce nepravděpodobné, jak konstatuje zpráva Rand Corp.: Dobrý konec války na Ukrajině je nepravděpodobný, existují další faktory, které by zapůsobily na zájmy USA.
Protahovaný konflikt, jakkoliv to zní perverzně, má pro USA určité světlé stránky. Válka trvá a ruská vojska jsou zaměstnána na Ukrajině, a tak nemají sílu hrozit jinde ve světě.
Dlouhá válka oslabuje ruskou ekonomiku i armádu. Válka až dosud ale byla pro Rusko do té míry devastující, že jeho další oslabování už není pro USA tak důležité jako na počátku konfliktu. Bude trvat několik let, možná desetiletí, než se ruská armáda a hospodářství vzpamatují ze ztrát, které už utrpěly.
Rand Corp.: Dobrý konec války na Ukrajině je nepravděpodobný
Dlouhá válka také vytváří tlak na evropské vlády, aby omezovaly energetickou závislost na Rusku a vydávaly stále více peněz na zbrojení. Čímž USA snižují své náklady na financování obrany Evropy. Avšak i tak je pravděpodobné, že evropské země budou v této politice pokračovat bez ohledu na to, jak dlouho bude válka trvat.
Argumenty proti dlouhé válce na Ukrajině
Existují ale i značné problémy, které by dlouhá válka způsobila americkým zájmům. Delší válka znamená další ztráty na životech a delší migraci a utrpení obyvatelům Ukrajiny. I tyto humanitární důsledky jsou americkým zájmem.
A dále: Náklady USA a EU na podporu ukrajinské ekonomiky se zvyšují. Konflikt zpomaluje investice a produkci na Ukrajině. Ukrajinští uprchlíci se nevrací a výsledkem je pokles jak daňových příjmů, tak ekonomické aktivity. Ruská destrukční kampaň mířící na ukrajinskou infrastrukturu působí dlouhodobý problém pro podporu válečného úsilí i hospodářského oživení. Rovněž podstatně zvyšuje vyhlídky Kyjeva na výši hospodářské pomoci, kterou bude potřebovat od USA a jejich spojenců.
Globální ekonomické poruchy vyplývající z důsledků války trvají a zhoršují se. Vypuknutí války způsobilo prudký růst cen energií. Což podnítilo další růst míry inflace a zpomalilo globální ekonomický růst.
Právě tyto vlivy zasáhnou Evropu nejsilněji. Jen v důsledku zvýšení cen energií se očekává během letošní zimy v Evropě 150 tisíc úmrtí. To je o 4,8 procenta nad průměrem. Válka přispěla ke zvýšení nedostatku potravin. Vývoz ukrajinského obilí a olejnin klesl mezi březnem a listopadem loňského roku ve srovnání s minulými roky na 50 až 70 procent. Částečně kvůli ruské blokádě a útokům na energetickou infrastrukturu. Rusko rovněž zakázalo vývoz hnojiv, jejichž je největším světovým producentem. Výsledkem je enormní růst cen potravin a hnojiv na celém světě.
I když ceny klesly poté, kdy Rusko loni v červenci umožnilo vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, loni v prosinci se stále ještě držely nad úrovní předválečných cen. Tyto důsledky války přišly v době, kdy ceny potravin rostly i v důsledku extrémních výkyvů počasí, koronavirové krize a jiných vlivů.
Dlouhá válka působí i na zahraniční politiku USA
Kromě možných ruských zisků a hospodářského dopadu na Ukrajinu, Evropu a ostatní svět, dlouhá válka ovlivňuje i americkou zahraniční politiku. Hlavní zjištění zní:
- Snižuje se schopnost USA soustředit se na vztah s Čínou. To je její hlavní globální priorita, v důsledku války na Ukrajině ale oslabuje. Američtí představitelé i americká armáda se ale musí soustředit hlavně na Čínu.
- Závislost Ruska na Číně stále roste. To posiluje čínskou konkurenceschopnost v soupeření s USA. Washington ale dlouhodobě sleduje zájem na tom, aby se Moskva nestala úplným vazalem Pekingu.
Jsou tu i další aspekty: Prohlubující se vojenská spolupráce Ruska s Íránem během této války, v době, kdy Írán porušuje své závazky týkající se jaderného programu, svědčí o tom, že by Moskva mohla hrát úlohu zprostředkovatele v procesu nešíření.
A konečně prodlužování války přímo úměrně hrozí pravděpodobností eskalace, o které již byla řeč – možné nasazení jaderných zbraní a možný konflikt mezi Ruskem a zeměmi NATO. Jelikož válka pokračuje, riziko obou možností eskalace zůstává vysoké. Toto riziko by podstatně kleslo, pokud by válka skončila.
Jaké jsou další vyhlídky? Přetrvávající napětí ve vztahu s Ruskem již nyní ochromuje práci multilaterálních institucí, hlavně Bezpečnostního výboru Spojených národů. Omezují se tak možnosti kolektivní reakce na společné problémy.
Bilaterální nebo multilaterální spolupráce s Ruskem ohledně klíčových zájmů USA je nepravděpodobná. Například termíny pro jednání o nové strategické smlouvě o omezování strategických zbraní New START vyprší v únoru 2026. Při pokračující válce se naděje na dohodu ukazují jako nevalné.
Michal Achremenko
—
Poz. red.: Autoři Samuel Charap a Miranda Priebeová ve své studii Perspective – Expert Insight on a Timely Policy Issue Rand Corporation upozorňují: „Náš pohled se zaměřuje na americké zájmy, které jsou často stejné, ale nejsou synonymem ukrajinských zájmů. Víme, že Ukrajinci bojují a umírají při obraně své země proti nevyprovokované, ilegální a nemorální ruské invazi. Ukrajinská města Rusko rozbořilo. Ukrajina se potýká se zdecimovanou ekonomikou a lidé se stávají oběťmi ruských válečných zločinů. Avšak americká vláda má závazky vůči svým občanům, jimž se zodpovídá za to, jak tento konflikt ovlivňuje americké zájmy a prověřuje možnost, jak válečný konflikt ovlivnit, aniž by tyto zájmy porušila.“
Za celou dobu války jsem dosud nikde nečetl takovou snůšku lží, polopravd a nesmyslů.Vše si lze ověřit a skutečnost vyplave brzy na povrch.
Je to pouze propagandistický rusofobní materiál.
Hezký den
Pane Martine, já si naopak myslím, že je to jeden z nejpřesnějších článků, co jsem doposud četl. I když některé věci bych úplně tak neviděl, ale toto je úplně jiná liga, než výplody některých nul, kteří se chtějí uchytit na rusofobní vlně, aby se svojí prázdnou hlavou také zazářili. Podobně jako tomu bylo za covidu. Případně některé sdělovací prostředky, které působí spíše jako prodloužená ruka ministerstva propagandy, než zdroj potřebných kvalitních informací. A na opačné straně samozřejmě stojí masáž z Ruska, kterou papouškují ti, kteří se o politiku nezajímají a která právě té prodloužené ruce „ministerstva propagandy“ dělá dnes těžkou hlavu. Tak proto už připravují zákony proti tzv. dezinformacím. Ale k věci. Podle mne se USA nacházejí ve velmi komfortní situaci. Jejich zájem podle mne bylo Rusko a také to, že Evropané by konečně měli ve financích na svoji obranu více přitlačit na pilu a ne se jen vézt, což doposud úspěšně dělali. O nic jiného. Rusko má dnes problémů až nad hlavu. Penězovod z Evropy za energie už také ustal. S tím se nakonec Doník vůbec netajil a pořád to kritizoval. Stále si myslím, že USA těm evropským zeleným šílencům nevěří (nakonec ani já ne), tak to roztržení roury pro ně udělali britští přátelé. Aby byla jistota. Takže až už nebude potřeba dosahovat dalších politických cílů, případně se už nebudou USA ekonomicky vyplácet, jednoduše z toho mohou vycouvat a vrhnou se na velmi důležitý problém a tím je mocenský vzestup Číny. Ta je samozřejmě i náš velký problém. V tomto jsou naše zájmy s nimi totožné. No a postavit totálně rozvrácený stát na nohy, potom ho vychovat tak, aby opustil svoje východoslovanské manýry, to nechají Evropanům. A ti to udělat budou muset, ať chtějí, nebo nechtějí. Protože když i za míru to tam v tomto směru byla docela síla, tak do rozvráceného sousedního státu by se okamžitě slezla a začala tam rejdit sebranka z celého východu, u které národnost a státní příslušnost v jejich práci rozhodně nehraje roli. A v jaké situaci je dnes Evropa? To myslím všichni vidíme. Klepe se strachy jako ratrlík, aby se jí průmysl neodstěhoval. Jinými slovy, územní zisky a ztráty vnějšího státu se vůbec řešit nebudou. Ne, že by se kolem nich nevedly řeči. To budou a rozhodně velké! Ale u řečí jen zůstane. Víte, něco ve stylu jako když v západní Evropě nějaký migrant někoho připravil o život, tak se semkli a vydali ve všech médiích prohlášení, že se tímto zlomit nenechají a to bylo tak vše.
vystizne napsano alespon nejake redakce maji jeste koule psat normalne
Nevyprovokované válce, jsem dojat. Možná by Amerika mohla konečně přestat nakupovat ruský uran, švanda co? 🙂
Hlavně by mohla skončit svoje nebezpečné strategické hry.
„8.2.2008
From Burns Willliam J (toho času velvyslanec USA v Moskvě (8.11.05-13.5.08) a dnes (2022) šéf CIA)
to: Beecroft
Následuje několik osobních myšlenek o tom, co je v sázce, co Rusy pohání a co může být v příštích měsících možné. Stále si myslím, že s Putinem v Kremlu je možné hrát velkou, strategickou hru; po jeho odchodu v květnu to bude těžší, protože Medveděv bude zpočátku příliš slabý na to, aby dělal odvážná rozhodnutí, …
….
3. Plně chápu, jak těžké bude rozhodnutí odložit vydání MAP (moje poznámka: MAP je akční plán členství v NATO). Ale stejně tak je těžké přeceňovat strategické důsledky předčasné nabídky MAP, zejména pro Ukrajinu. Vstup Ukrajiny do NATO je pro ruské elity (nejen pro Putina) nejjasnější ze všech červených čar. Za více než dva a půl roku rozhovorů s klíčovými ruskými hráči, od knechtů v temných zákoutích Kremlu až po nejostřejší Putinovy liberální kritiky, jsem zatím nenašel nikoho, kdo by Ukrajinu v NATO vnímal jinak než jako přímou výzvu ruským zájmům. V této fázi by nabídka MAP nebyla vnímána jako technický krok na dlouhé cestě ke členství, ale jako hozená strategická rukavice. Dnešní Rusko bude reagovat. Rusko-ukrajinské vztahy budou hluboce zmrazeny a Moskva bude pravděpodobně uvažovat o ekonomických opatřeních, od okamžitého zvýšení cen plynu na úroveň světových trhů až po omezení příjezdu ukrajinských pracovníků do Ruska. To vytvoří živnou půdu pro ruské vměšování na Krymu a východní Ukrajině. Bude se hodně bušit do prsou ohledně přemístění vojenských prostředků blíže k ukrajinským hranicím a hrozit jaderným přesměrováním. Rada NATO-Rusko by se ocitla na záchranné stanici nebo by úplně zanikla. Pokud jde o Gruzii, kombinace nezávislosti Kosova a nabídky MAP by pravděpodobně vedla k uznání Abcházie, jakkoli by to bylo kontraproduktivní pro vlastní dlouhodobé zájmy Ruska na Kavkaze. Vyhlídky na následný rusko-gruzínský ozbrojený konflikt by byly vysoké.
4. Pokud nakonec dojde k nabídkám MAP pro Ukrajinu a Georgie, můžete zde pravděpodobně přestat číst. Nedovedu si představit žádný velký balíček, který by Rusům umožnil tuto pilulku v klidu spolknout“
https://carnegieendowment.org/pdf/back-channel/2008EmailtoRice1.pdf
Á safra, konečně něco jiného, než demagogické lži, dezinformace, populistické kydy … jako na novinkách -seznam, forum24, ČT24 apod. štvavých medii. Samozřejmě tento článek nebude vyhovovat žlutomodrým paňácům, poslušným dezolátům Pávka s 5hady. Snad konečně svítá na lepší časy s opravdovou novinařinou i zpravodajstvím. To co se v Česku předvádí od 1. ledna 1990 je v tomto zpět totalita roku 1970 !