Neúspěšný kandidát na prezidenta a bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává předsedou a poslancem hnutí ANO. Ve vedení ANO naopak skončil jeho dosavadní místopředseda Ivo Vondrák, který v prezidentské volbě podpořil Petra Pavla.
Vyplynulo to z jednání předsednictva hnutí ANO 8. února. I tak dochází v hnutí k mírným změnám. Andrej Babiš ustoupí do pozadí, omezí společenské a mediální aktivity, a hlavními tvářemi ANO se stanou šéfka poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová a Karel Havlíček. Ten nově povede stínovou vládu hnutí. O nakolik významnou změnu jde, se lze jen dohadovat, protože Schillerová a Havlíček jsou hlavními tvářemi hnutí dlouhodobě.
Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání předsednictva uvedl, že považuje za důležité dotvořit strukturu hnutí ANO, více se soustředit na mladou generaci, hledat nové tváře a připravit se na příští volby.
Rozhodnutí moravskoslezského hejtmana Vondráka opustit funkci místopředsedy hnutí, odmítl komentovat. Stejně jako to, že Vondrák chce nadále zůstat poslancem a členem hnutí ANO. Dále naznačil plán na přebrání voličů SPD a ČSSD. Jejich předsedy kritizoval za postoj k prezidentské volbě, kterým podle něj dali najevo, že nehájí zájmy svých voličů.
Zástupci obou stran jeho kritiku obratem odmítli. Podle předsedy SPD Tomia Okamury se Babiš snaží odlákat pozornost od problémů v ANO a chce lživě pošpinit SPD, přestože všichni vědí, že dala doporučení nevolit Pavla. Předseda ČSSD Michal Šmarda míní, že se Babiš snaží vybudovat monopol na opozici. Nikdo z ČSSD podle něj nepodpořil vládu, strana se chce vrátit do Sněmovny a hájit zájmy lidí.
Andrej Babiš a názory politologů
Důvodem pro upozadění Andreje Babiše v ANO může být podle politologů snaha zvýšit koaliční potenciál hnutí.
„Hlavní problém pro jeho koaliční potenciál je předseda Andrej Babiš. Ten už patrně nebude kandidátem na premiéra a ani nebude aspirovat na jiný vládní post. Čímž může stoupnout přijatelnost jeho strany jako potenciálního vládního partnera,“ uvedl Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Podle něj může jít i o způsob, jak získat voliče, pro které je nyní Andrej Babiš až příliš kontroverzní.
„Těžko ale říct, zda to bude mít opravdu efekt. Dost to totiž záleží na věcech, které ANO nemůže příliš ovlivnit, jako jsou vývoj ekonomiky a životní úrovně,“ dodal.
Podle Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se jako kontraproduktivní jeví oznámený plán ANO získat voliče dalšího opozičního hnutí SPD.
„Problematičnost takového záměru v plné nahotě předvedl Andrej Babiš v prezidentské kampani. Voliče SPD určitě oslovil, ale za vysokou cenu – pro středové voliče byl pak tím spíše absolutně nepřijatelný,“ uvedl.
Hnutí ANO podle Mlejnka pokračuje ve své snaze maximalizovat zisk bez ohledu na případné koaliční partnery: „Zejména po volbách se to může hnutí ANO vymstít, poněvadž pak může opět zůstat trčet jako opoziční kůl v plotě. Jako kůl možná o něco tlustší než minule, ale každopádně bez vlivu na exekutivu.“
Petr Just z Metropolitní univerzity Praha řekl, že „můžeme očekávat vyostření vztahů mezi ANO a SPD.“ V případě ČSSD je podle Justa situace o něco těžší v tom, že po vypadnutí ze Sněmovny nejsou sociální demokraté tolik slyšet.
„Andrej Babiš má tedy výhodu, že on díky intenzivní medializaci své osoby bude mít více prostoru voliče ČSSD oslovovat. U SPD mu bude mediálně sekundovat Okamura, tam bych tomu dával menší šanci,“ řekl.
Co si myslí premiér [a profesí politolog] Petr Fiala
Premiéra Petra Fialu [ODS] nepřekvapilo, že Andrej Babiš zůstane šéfem hnutí ANO. Za hlavní a vážnou informaci z tiskové konference po jednání předsednictva ANO považuje to, že ANO chce konkurovat extremistům a získávat radikální voliče. Uvedl to v televizi CNN Prima News.
V souvislosti s extremismem jmenoval voliče SPD a komunistů. Obecně zmínil i další strany, které se v minulých volbách nedostaly do Sněmovny.
„Populismus, pokud se spojuje s radikální pozicí, tak to určitě dobrá zpráva není,“ dodal Fiala.
Podle něj se jasně ukázalo, že ANO by nebylo nic bez svého majitele a že bude pokračovat ve své dosavadní politice „slíbit všechno všem v naději, že voliči zapomněli“. Zároveň vyjasnil, že předpokládá, že bude pokračovat standardní politické střetávání šéfa vlády a lídra opozice.
Dodejme, že Andrej Babiš hnutí ANO založil v roce 2012, o rok později se subjekt poprvé dostal do Sněmovny. Po vládních angažmá v letech 2014 až 2021 je nyní v opozici, se 72 poslanci má nejsilnější poslanecký klub. Babiš je od počátku nepřetržitě předsedou ANO.
–ČTK/DNA–
