Koruna vůči euru tento týden poprvé od roku 2008 posílila pod 23,70 CZK/EUR. Po oznámení lednové inflace [10.2.] dosáhla kurzu 23,65 CZK/EUR. Jak ale vyplývá z jednání bankovní rady České národní banky [ČNB], další směřování koruny jisté není.
Guvernér Aleš Michl na jednání bankovní rady ČNB 2. února zopakoval, že silná koruna výrazně pomáhá v boji s inflací. Inflace v lednu meziměsíčně vzrostla o šest procent na 17,5 procenta. Důvodem byl hlavně prosincový konec úsporného energetického tarifu, který od ledna pro domácnosti a firmy nahradily stropy cen energií, jež jsou ale pod aktuálními cenami energií. Významně vzrostly i ceny potravin. V tomto ohledu aktuálně běží spor o to, zda někteří obchodníci v Česku nezdražují výrazně nad růstem svých nákladů.
Centrální banka loni od května do října vydala na obranu koruny proti jejímu oslabování a za její posílení v součtu 25,6 miliardy eur [cca 609 mld. Kč]. Následně koruna posilovala už bez intervencí. Devizové rezervy ČNB ke konci loňska meziročně ale klesly o 21 miliard eur [cca 499 mld. Kč] na 132,25 miliardy eur [3,2 bil. Kč]. Banka má tedy dostatek devizových rezerv na to, aby v případě potřeby pokračovala v intervencích ve prospěch koruny i letos.
Viceguvernér ČNB Marek Mora na jednání rady uvedl, že Evropská centrální banka [ECB] bude nadále zvyšovat úrokové sazby. Což podle jeho názoru může působit na oslabení kurzu koruny. Zároveň vyjádřil určité znepokojení ohledně posilování kurzu koruny v podmínkách zhoršujících se ekonomických fundamentů. Podle aktuální prognózy Ministerstva financí ČR česká ekonomika nyní prochází recesí a hrubý domácí produkt [HDP] letos klesne o 0,5 procenta. Na rozdíl mezi posilující korunou a oslabováním ekonomiky se znepokojením upozornila i členka bankovní rady Karina Kubelková. Člen bankovní rady Oldřich Dědek přesto vyjádřil názor, že nedochází k budování velkých spekulačních pozic proti koruně.
Proč koruna posiluje
V souvislosti s důvody posilováním kurzu koruny je namístě zmínit názor z trhu, který na nedávné konferenci vyjádřil portfolio manažer investiční společnosti Amundi ČR Petr Zajíc.
„Za silnou korunou stojí zejména zájem zahraničních investorů o české státní dluhopisy. To je jeden z hlavních důvodů, proč koruna posiluje,“ uvedl.
Obdobný názor vyjádřil spolumajitel skupiny Partners Petr Borkovec: „My, když jsme teď šli do nějakých aukcí na české státní dluhopisy, tak tam bylo celkem plno. Takže jsme vlastně ani nic nekoupili.“
Státní dluhopisy nesou, ale i podporují „organizovaný zločin“
Situaci na trhu s českými státními dluhopisy komentoval i ředitel investic Amundi ČR Petr Šimčák: „Trh dluhopisů je překoupený pro zájem zahraničních investorů“.
Podle ministerstva financí zahraniční investoři drží 26,75 procenta českých státních dluhopisů. V absolutním vyjádření drží zahraniční investoři české dluhopisy za 698,3 miliardy korun. Celkové zadlužení Česka prostřednictvím dluhopisů je 2,6 bilionu korun. České státní dluhopisy avšak nakupují i institucionální klienti se sídlem v Česku, ale se zahraničními vlastníky. A například mezi veřejností oblíbené Dluhopisy Republika MF ČR aktuálně vůbec neemituje. A ani není známo, zda to má v plánu.
Nálada ke zvýšení sazeb
V debatě o kurzovém vývoji na jednání bankovní rady ČNB zazněl vzhledem k její dosavadní politice překvapivý názor dalšího z členů bankovní rady Jan Fraita. V zápisu z jednání rady stojí, že by nyní upřednostnil zpřísňování měnových podmínek v obou složkách – úrokové i kurzové – tak, aby dopady měnové politiky byly rovnoměrně rozprostřeny mezi domácí i exportně orientovanou část ekonomiky.
Nutno ale dodat, že případné vyšší úrokové sazby by podle ekonomů kurz koruny vystřelily ještě výše, což by jistě nelibě nesli exportéři. A o vyšší úrokové sazby firmy obecně zájem nemají, protože jim zdražují financování. Na druhé straně hlavním úkolem centrální banky je cenová stabilita.
Z hlediska případných náznaků na zvýšení úrokových sazeb zazněl i výrok Evy Zamrazilové. Ta uvedla, že pokud by bylo lednové, respektive únorové přecenění vyšší, než očekává prognóza ČNB [ČNB tipovala inflaci v lednu na 17,6 %, inflace činila 17,5 %], a to zejména u jádrových složek inflace, je v budoucnu připravena hlasovat pro zvýšení úrokových sazeb.
Oldřich Dědek doplnil, že jádrová inflace již dva měsíce za sebou vykazuje sestupnou tendenci. Shoda členů bankovní rady panovala v tom, že poté, kdy inflace na začátku letošního roku vzroste, začne se postupně snižovat a ve druhé polovině roku by měla sestoupit na jednociferné hodnoty.
Na druhé strana viceguvernérka Zamrazilová uvedla s odvoláním na poslední prognózy ECB, že plnění jejího inflačního cíle se odsouvá až do poloviny roku 2025. A tak je podle ní pravděpodobné, že česká ekonomika bude v následujících letech dovážet inflaci z eurozóny. Karina Kubelková a Marek Mora doplnili, že hrozí zdražování zahraničních výrobců směrem vzhůru. A jako proinflační riziko viceguvernér Mora zmínil znovuotevření čínské ekonomiky.
Pro a protiinflační rizika
Sečteno a podtrženo: Bankovní rada ČNB na svém jednání vyhodnotila rizika a nejistoty základního scénáře prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry.
- Proinflačním rizikem je expanzivnější fiskální politika.
- Významným rizikem ve stejném směru zůstává hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály.
- Protiinflačním rizikem je výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky.
- Dalším rizikem ve směru nižší inflace je rychlejší než očekávaný pokles jádrové inflace.
Obousměrným rizikem je míra lednového přecenění zboží a služeb, které ovlivní výši meziroční inflace v průběhu celého letošního roku. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.
–DNA–
