Zatímco politici Evropské unie a unijních zemí dnem i nocí bojují proti změně klimatu a totalitním režimům, Amerika volí racionálnější přístup. Dokládá to nově uzavřené partnerství automobilky Ford a čínského lídra ve výrobě autobaterií CATL.
Automobilka Ford oznámila, že v americkém státě Michigan vybuduje novou továrnu za v přepočtu necelých 80 miliard korun na výrobu lithium-železo-fosfátových autobaterií [LFP]. Těmito bateriemi vybaví své levnější modely elektroautomobilů pro trh v Americe, Evropě i pro další trhy. Na tom by nebylo ještě nic tak zajímavého, pokud by pro výstavbu a výrobu ve svém novém závodu nevyužila know-how světového lídra ve výrobě těchto autobaterií, a sice čínské společnosti Contemporary Amperex Technology Co., Limited [CATL].
Americký Ford tak využije technologii a znalosti ve výrobě baterií, které již stejně používá. Je to právě CATL, který mu tyto baterie dodává a dodávat bude ještě do roku 2026. Tedy do doby, než Ford rozjede vlastní továrnu na výrobu autobaterií. V ten moment Ford spolu se svými zákazníky v USA ale využije daňové úlevy a dotace z amerického programu Inflation Reduction Act [IRA].
V něm administrativa Joea Bidena od letošního ledna americkým výrobcům i zákazníkům nabízí formou daňových úlev a dotací až 369 miliard amerických dolarů [cca 8,184 bil. Kč]. Od příjemců podpor požaduje pouze to, aby na území USA vyráběli a na území USA také kupovali technologicky vyspělé, to je nízkouhlíkové, produkty.
Zatímco Evropa bojuje proti Číně, Amerika ji využije
Jakkoli podle analytiků program míří hlavně „proti Číně“, největší obavy z něj má hlavně Evropa. A to proto, že evropští výrobci ztratí na konkurenceschopnosti, nebo svoji výrobu přesunou do Ameriky. Na čemž vydělají jak z hlediska daňových úlev, tak podstatně nižších nákladů na energie. Evropská komise chce riziko eliminovat dalšími dluhy a dotační podporou evropských firem. Vše se ale stále odehrává v oblasti diskuzí, protože ne všechny země o to mají zájem. Proti novému společnému dluhu EU se staví zejména Německo.
A přesně tímto směrem míří i nově uzavřená dohoda mezi Fordem a čínskou firmou. Jak uvedla automobilka Ford, nová americká továrna na výrobu autobaterií s vybranými čínskými technologiemi nebude společným podnikem. Obě firmy podepsaly pouze memorandum o spolupráci. Na druhé straně Ford, který dosud odebírá baterie z Číny, je začne vyrábět v USA. A díky tomu sobě i svým zákazníkům zajistí podporu z programu IRA. Investici navíc již podpořily úřady a podpůrné fondy státu Michigan.
A není se co divit. Ostatně guvernérka státu, demokratka, Gretchen Whitmerová docela správně uvedla, že továrna nabízí michiganským domácnostem „generační příležitost“. A považuje za jisté, že výrobní linky nezastaví ani globální otřesy, ani zpoždění dodávek. Navíc jde o zavedenou technologii. Nová továrna v Michiganu na výrobu autobaterií ale docela mění zavedené pořádky. Baterie, které se využívají nejen v automobilovém průmyslu, už nebudou z dovozu. Ponesou označení „Made in America“.
Na spolupráci s Fordem ale vydělá i čínská firma
Na spolupráci netratí ale ani čínská firma, která v tuto chvíli patří k největším světovým dodavatelům těchto baterií. Jinak by ve své zprávě neuvedla: „Společně s automobilkou Ford plánujeme využít svých příslušných silných stránek a společně prozkoumat nové obchodní příležitosti po celém světě.“
Je zřejmé, o co tedy půjde. Zatímco Ford patří k největším automobilkám na světě, čínská firma jeho prostřednictvím obsáhne se svou technologií i trhy, kam by se jen stěží dostávala. A to třeba kvůli nechuti mnoha politiků, jež se bojí závislosti na Číně a horují za co nejnižší energetickou náročnost při výrobě. Což, jak vidno, ale neplatí pro Ameriku.
Ford navíc jistě dobře ví, co dělá. Zvlášť, když přesně v duchu doby aktuálně docela sází na elektromobilitu. O čemž vypovídá i totální proměna jeho výrobního programu.
Daniel Tácha
Jen ti naši pomatenci si dělají nepřátele z každého, včetně velké Číny. Přitom ji, jako obchodního partnera potřebujeme. Amíci to dobře vědí a spolupracují. My raději půjdeme ekonomicky na hubu a tvrzení, že nám stačí obchod s Tchajwanem, je blbost, i oni odebírají z Číny. Jen se běte podívat do různých typů obchodů u nás, oděvy hračky, nářadí, elektronika, vše Made in China..
Pane Petře, říkáte to svým způsobem dobře, ale mimo podstatu věci. Omlouvám se, ale rád bych vám ji objasnil. USA jsou tak velké a tak mocné, že přátele nepotřebují. Ale zase ne tak velké a mocné, aby nepotřebovaly spojence. Případ od případu. Takže podle mne uvažují následovně. Životní prostředí není možné nadále tak drasticky kořistit. Nakonec životní prostředí, speciálně ovzduší v Číně, je kapitola sama pro sebe. Prostě lze ho využívat, ale je třeba míra. Mohu vás ujistit, že řada zpřísnění a norem není primárně evropská, ale přišla z USA. A když vidí, že je velmi pravděpodobné, že to zelení šílenci v Evropě dotáhnou ke „zdárnému konci“, schválně píši v uvozovkách, tak by se jim mohlo stát, že se ekonomiky začnou rozdvojovat. Různá cla, politické obstrukce, obviňování z toho, či onoho pod plášťíkem vyšších principů mravních a podobně, samozřejmě s přesahem do ekonomiky. K tomu musíte vzít fakt, že i když je Čína v množství zboží gigant, tak v peněžním vyjádření to je obchod mezi USA a Evropou. Už jsem to nějakou dobu nesledoval, ale býval to pro USA největší obchodní partner. Takže proč si dělat nepřátele? Prostě to ekonomicky ovládněme, Evropany předběhněme. A každý spojenec se k tomu hodí. Jinými slovy je to obchod a nic jiného. Když totiž Číňan vydělá, spojí se s námi, když ne, vůbec ho zajímat nebudeme. Bohužel. Tím chci říct, že Taiwan nám ani nepomůže, ani nepohorší, pokud jde o Čínu. A aby toho nebylo málo, dnes jsem viděl článek v novinách, že náš budoucí prezident v této průšvihové době, bohužel podle mých neblahých tušení, se nechal slyšet, že když Orbán nezmění svůj postoj k Rusku, je na čase V4 zrekonstruovat. Prostě my po letech komunismu, v podstatě holé zadnice, zářná zelená chudoba na obzoru, pro západ východoslovanské ZOO (sám Macron se kdysi nechal slyšet, že východní Evropa propásla historickou chvíli mlčet – to byla tehdy ta migrace) a on by poslední zbytky soudržnosti ve V4 drolil. Nakonec jak jinak. Věrně sloužil komoušům, pak obratem protistraně a dnes klidně zájmy ČR hodí přes palubu. Hodnotový deficit je v něm patrný. Absolutně nechápe, že EU je společenství suverénních států, kde zahraniční politika je v plné kompetenci toho kterého státu. A kdyby měl mentalitu politika a ne sloužícího, tak by hledal spojence úplně stejně, jako to dnes v ekonomické oblasti dělají USA. Spojence, kteří mu pomohou v jeho osobním zájmu. A protože bude prezident, tak by to byly zájmy ČR. Snadno si představíte, čí zájmy (i ty ekonomické) si přijdou k lizu, když se budeme ve V4 hašteřit.
Tak trochu plácáte. Malá země, má mnohem menší nároky vůči velikosti obchodního partnera. Pro USA, které jsou obrovské, jsou pochopitelně důležití velcí obchodní partneři, protože potřebují obrovský objem obchodu. My jsme na počet obyvatel menší než například New York. Zkrátka, My můžeme lovit v naprosto jiných vodách než velké země, aniž by nás to nějak muselo trápit. Proto je pro nás Čína důležitá pouze pro určitý druh zboží a snad i ceně, ale i ta cena, už není to, co bývala. Takže Tchaj-wan, Jižní Korea, Vietnam, a nakonec třeba obrovská Indie a tak dále, nám bohatě stačí. Problém v EU je to spíše pro Německo, Francii, Itálii, Španělsko, tedy větší země. Jenže právě tyto země, mají silný hlas, pokud jde o sankce a geopolitické vztahy EU. My, Slováci, Pobaltí anebo Maďaři, to skutečně nejsme a může nám to vadit mnohem méně než těm velkým. A pokud jde o USA, tak tady bych tedy také nebyl, pokud bych byl Číňan nějak nadšený, protože sankční zátěže na Čínské firmy přibývá a také neustále roste seznam položek, které se do Číny nesmějí z USA dostat. Že si ale USA vyzobe to, co od Číny potřebují, tak to je snad v pořádku, a tak bychom měli postupovat také a většinou tak i EU postupuje je to někdo jako Vy, jako by neviděl. Já mám například na fotovoltaice Čínský měnič a Čínské baterie. Takže? Jak je to možné? Prostě plácáte, podobně, jako autor tohoto článku. O Macronovi plácáte zrovna tak, protože ta slova nepronesl Macron, ale Jacques Chirak v roce 2003. A šlo o to, že tím chtěl zkritizovat ty východní země, které podpořili spojeneckou intervenci do Iráku. On se tehdy stavěl proti USA a té akci v Iráku a velmi se mu nelíbilo, že nové východní země EU, se nezařadili do jednoho šiku za Francií. Takže ani toto se Vám moc nepovedlo.
A už hodně dlouho.
A co všichni čekali!!Američanům jde v první řadě vždy o sebe.A nikam už se necpou,protože kam vlezli tam dostali na prdel.