Válka na Ukrajině a související prudký růst cen energií loni snížily výkon německé ekonomiky o téměř 2,5 procenta. Což je asi 100 miliard eur [cca 2,4 bil. Kč]. Uvedl to šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher.
A ani letos negativní dopady války na Ukrajině, jak řekl Marcel Fratzscher v rozhovoru pro německý list Rheinische Post, na hospodářský výkon Německa neskončí.
„Německo čelí silnějším hospodářským dopadům krize, protože bylo více závislé na ruské energii. Má vysoký podíl energeticky náročného průmyslu a je extrémně závislé na exportu a globálních dodavatelských řetězcích,“ vysvětlil Fratzscher.
Navázal tím na slova prezidenta Německé průmyslové a obchodní komory [DIHK] Petera Adriana z minulého týdne. I ten v rozhovoru pro Rheinische Post odhadl škody, které válka na Ukrajině přináší Německu, na v přepočtu biliony korun.
„Válka na Ukrajině německou ekonomiku do konce letošního roku vyjde odhadem na 160 miliard eur [cca 3,8 bil. Kč, pozn. red.]. Což představuje zhruba 2 000 eur [cca 50 000 Kč, pozn. red.] na osobu,“ vyčíslil Peter Adrian.
Válka na Ukrajině dostihla i českou ekonomiku
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. A stejně jako Německo má i Česko energeticky náročný průmysl, který hraje klíčovou roli v ekonomice.
Což pro FinTag.cz nedávno potvrdil ekonom a poradce premiéra Petra Fialy [ODS], člen Národní ekonomické rady vlády [NERV] Daniel Münich. Podle něj to bude právě česká ekonomika, která ve srovnání s ostatními zeměmi nejvíce pocítí dopady drahých energií.
„Vláda ale nemůže podporami udržovat při životě tuzemskou ekonomiku, jak se tu urodila před válkou na Ukrajině. A to prostě proto, že by udržovala při životě firmy, které nemají ekonomický nárok na dlouhý život,“ uvedl v podcastu FinTag.cz Daniel Münich.
Podle něj je jen iluze, že vláda má nějaký kouzelný proutek, kterým odkouzlí negativní efekty války.
„Co vláda může udělat, je rozptýlit dopady války tak, aby nebyly koncentrovány na určité skupiny lidí nebo firmy. A zároveň může přenést část těch nákladů na budoucí generace. Ale je tam riziko, že tím přispěje k inflaci,“ vysvětlil.
Upřesnil, že většina vládou schválených podpůrných opatření bezprostředně reaguje na okamžité potřeby. Za příklad dává zastropování cen energií, které odsouhlasila až v momentě, kdy se ceny plynu a elektřiny docela utrhly ze řetězu.
„Cena za tu rychlou reakci – musíme si uvědomit, že ten stát je pomalu se šinoucí letadlová loď, to není žádný rychlík – je plošnost. Plošnost je drahá, až neuvěřitelně drahá. […] A až teprve v tom druhém sledu vláda přijde s tím, že by ta opatření chtěla více zacílit,“ říká.
Vládní stropy cen energií jsou pod cenami energií
Podle lednové studie úvěrové pojišťovny Allianz Trade letos německý průmysl za energie zaplatí zhruba o 40 procent více než v roce 2021, tedy v době před válkou na Ukrajině. A to přesto, že německá vláda stanovila ceny energií, které jsou aktuálně pod úrovní cen elektřiny a plynu na komoditních trzích. Což je pravý opak toho, jak stanovila stropy cen energií pro podniky česká vláda.
„Současné ceny na komoditních trzích nám dávají určitou nevýhodu proti Německu. Ty ceny jsou nad stropem německým a pod stropem českým,“ potvrdil v jiném podcastu FinTag.cz ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Zároveň ale dodal, že stropy cen energií pro domácnosti jsou v Česku nižší než v Německu. A také řekl, že například v Rakousku vůbec žádné stropy cen energií nemají.
„Co se týče stropů pro firmy, nemůžeme vyloženě srovnávat Česko a Německo. U nás v těch stropech je 80 procent elektřiny, v Německu je to 70 procent. A v Německu musejí firmy splnit určité podmínky, aby stropy využily,“ vysvětlil Čížek s tím, že i relativně vysoké stropy ceny energií v Česku jsou „lepší než nic“.
To proto, že dávají podnikatelskému prostředí určitou stabilitu a možnost plánovat dopředu. Na druhé straně ale ani podle něj není v tuto chvíli známo, kolik firem vládní stropy cen energií využije. Podle jeho názoru půjde zejména o ty firmy, které si zafixovaly ceny energií loni, kdy ty byly na svých maximech. Kolik jich ovšem je, se podle něj ale neví.
Německo i Česko doplácí na svou energetickou politiku
Podle ekonomů problém Česka i Německa spočívá v tom, že se obě země dlouho spoléhaly na relativně levný plyn z Ruska. Agentura Reuters připomněla, že Německo se rovněž rozhodlo opustit jadernou energetiku, zatímco Francie ji nadále ve velkém měřítku využívá a plánuje její další rozvoj. Americká ekonomika má pak své vlastní energetické zdroje. Její firmy pracují s podstatně nižšími cenami za energie než evropské firmy. A navíc se stala významným dodavatelem LNG do Evropy.
Německá ekonomika přišla s válkou na Ukrajině i o významný ruský a běloruský trh. I přesto – navzdory potížím – se prozatím drží oproti české ekonomice z dosahu recese. Růst německé ekonomiky loni podle spolkového statistického úřadu zpomalil na 1,8 procenta z předloňských 2,6 procenta.
Otázka je, jestli „vydrží“. Německá centrální banka včera [20.2.] uvedla, že vyhlídky německé ekonomiky se sice zlepšují, ale hrubý domácí produkt [HDP] může v letošním prvním čtvrtletí znovu klesnout. Německá ekonomika by se tak dostala do technické recese, v níž se už nachází česká ekonomika.
„Krátkodobý výhled je nyní příznivější než před několika měsíci,“ uvedla německá centrální banka ve své pravidelné měsíční zprávě o vývoji ekonomiky.
Avšak již v loňském čtvrtém čtvrtletí německá ekonomika klesla o 0,2 procenta proti předchozím třem měsícům.
„V letošním prvním čtvrtletí by mohl být výkon ekonomiky opět nižší než v předchozím kvartálu,“ předpověděla centrální banka s upozorněním, že dva čtvrtletní poklesy ekonomiky za sebou značí propad do recese.
–ČTK/DNA–
Někdy je lépe nechat věcem volný průběh. I blbost může člověka přivést ke stejnému cíli jako rozum. A ještě z toho má potěšení.