Údaje o čerpání nemocenských dávek a dalších sociálních podpor mapuje Ústav zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS]. Jeho analýza ukáže na zneužívání dávky, či nikoli. Data poslouží i k diskuzi na téma znovuzavedená karenční doba.
O zpracování analýzy ÚZIS informoval v pořadu Partie na CNN Prima News [26.2.] ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. První výsledky očekává v dubnu. Sněmovnímu Výboru pro zdravotnictví je chce blíže představit v květnu.
„Na základě toho se můžeme rozhodnout, zda to, co nám tvrdí některé pojišťovny a zaměstnavatelé, že dochází aspoň v určitém kruhu ke zneužívání nemocenské, je pravda, nebo není pravda,“ řekl Válek s tím, že podle výsledků pak vláda může postupovat dál.
A to zřejmě prakticky znamená jednání o znovuzavedení karenční doby pro zaměstnance jako opatření proti případnému zneužívání dočasné pracovní neschopnosti.
Karenční doba snižuje krátkodobé pracovní neschopnosti
Místopředsedkyně sněmovního zdravotního výboru Karla Maříková [SPD] v televizní diskuzi uvedla, že by opětovné zavedení karenční doby považovala za chybu. Oproti tomu ministr Válek řekl, že její opětovné zavedení má své výhody i nevýhody. Jde podle něj o jeden z návrhů ekonomů, o kterém se diskutuje.
„Bezesporu je možné, že některý z členů ekonomické rady vlády [NERV] s tím přijde, pak se o tom budeme bavit. Za mě je podpora [změnám, pozn. red.] 50 na 50,“ uvedl Válek.
Třídenní karenční dobu u dočasné pracovní neschopnosti zrušila od července 2019 tehdejší ministryně Jana Maláčová [ČSSD]. Po dvanácti měsících od jejího zrušení [červenec 2020, pozn. red.] zmapovala Hospodářská komora [HK ČR] čerpání krátkodobých pracovních neschopností. Podle dat získaných od České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] se náklady na první tři dny nemoci za prvních 12 měsíců zrušené karenční doby vyšplhaly na 4,9 miliardy korun. A narostly i počty dočasných pracovních neschopností u zaměstnanců.
V meziročním srovnání vzrostl ve 2. polovině 2019, tedy po zrušení karenční doby, počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti [DPN] v délce jeden až 14 dnů o 22,3 procent, čísly pak o 80 370 případů. Tedy v součtu na 441 187 případů. Nárůst HK ČR tehdy vysvětlila právě zrušením třídenní karenční doby.
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] se průměrný měsíční počet případů pracovní neschopnosti v období od 1. července 2019, kdy byla zrušena třídenní karenční doba, do 1. července 2020 oproti stejnému období před rokem zvýšil o 17 procent. Před zrušením karenční doby byl měsíční průměr pracovních neschopností 128 431. Po zrušení 150 650.
Hospodářská komora ČR upozornila, že data z ČSSZ navíc potvrzují souvislost počtů DPN s prázdninami a dny volna. Což v letech 2001 až 2003 vedlo k vysoké míře pracovní neschopnosti, která dosahovala 6,8 procenta. Ve vyspělých zemích EU se pohybuje mezi 4 až 4,5 procenty.
Zdravotní prevence šetří miliardy
Ve zmíněné televizní debatě ministr Válek zároveň odmítl tvrzení, že by lidé, kteří se nestarají o své zdraví, měli platit vyšší zdravotní pojištění. Cestou jsou podle něj spíše bonusy. Chtěl by také, aby více občanů vstoupilo do screeningových programů.
„Pokud ten člověk do těch programů vstupuje, šetří státu obrovské peníze,“ řekl.
Podle něj screening kolorektálního karcinomu jednoho pojištěnce vyjde za celý život zdravotní pojišťovnu na desítky tisíc korun. Oproti tomu léčba rakoviny tlustého střeva či konečníku stojí půl druhého milionu.
Podle Karly Maříkové již bonusy ve zdravotnictví fungují. Otázkou ale je, zda na ně má zdravotnictví prostředky. Upozornila, že lidé nemají peníze na to, aby se o své zdraví starali. Na mysli měla kupování zdravé stravy. Podle Válka by mohla být v budoucnu ze zdravotního pojištění hrazena část dietní nebo zdravé stravy. Například pro celiaky, na kterou dnes pojišťovny přispívají, a to většinou pouze dětem a mladistvým.
–ČTK/VRN–
Was ist das „karenční“ doba?
Die erste drei Tagen der Krankheit, die nicht finanziell entschädigt werden. Dies gilt für Mitarbeiter, nicht für Unternehmer. Wenn die „karenční doba“ eingeführt wird, ist eine Person in den ersten drei Tagen der Krankheit ohne Lohnersatz (CZK 0) zu Hause, in den nächsten Tagen erhält er die Lohnausgleich. „Karenční doba“ wurde 2019 annulliert, was bedeutet, dass der Arbeitnehmer für die ersten drei Krankheits Tage lang eine Lohnentschädigung erhalten hat. Jetzt ist es im Gesundheitsministerium, dass die „karenční doba“ erneut eingeführt wird.
Vzrostla nemocnost do 1.7. 2020? To je překvapení. Kdo tady asi začal na jaře 2020 buzerovat s covidem a povinnou karanténou?
Docela do toho zapadá, jak jsem dnes slyšel, že Válek říkal, že se nebude nařizovaná povinná izolace lidí s covidem. Jak vidět, byly by to další výdaje na zdravotním. A že se nemocenská zneužívá, to zkoumat nemusí. Lidé se chovají prakticky a když něco jde a jde to s minimálním rizikem, tak proč toho nevyužít. Navíc, když se dnes škrábe každá koruna, kde se dá, ne ovšem v parlamentu, to je zapovězené území, tak ani není nutné zkoumat, jak moc se zneužívá. Podle německého, kdo si neváží feniku, není hoden tolaru. Ovšem jedna věc se Babišovi přiznat musí. Přes finanční správu se snažili (často nešikovně a ne stoprocentně), aby se nešulilo na daních u nadnárodních firem. Tam byly běžné takové praktiky, že třeba správu počítačů, aby jim v ČR fungovaly, ve značné míře u našich firem omezili a mnohem více to dělali zhusta přes telefon přes své lidi u zahraniční matky. Za jejich náklady a jejich mzdy. Tak jim to jako náklad (a tím snížení odvedených daní) naši neuznali, že je to předražené a musely si do nákladů dát jen tu částku, za kolik by to udělaly firmy místní. A jeden rok se psalo, že takové firmy musely na daních odevzdat o osm miliard korun víc, než původně chtěly. A u bank to jede ve velkém doposud, že si zisk snižují tak, že mají v nákladech giganticky drahá školení svých lidí od lidí u zahraničních matek. A že prý je to často velmi účelové školení.
tihle ti šmejdi už neví jak odrbat člověka