Loni v Česku zahájilo živnost 8 514 Ukrajinců. To je skoro tolik, jako za čtyři předchozí roky dohromady. Zvýšil se i počet nových živnostníků ruské národnosti. Zatímco Ukrajinci otevírají živnosti hlavně ve stavebnictví, Rusové v IT.
Nejvíce ukrajinských a ruských živnostníků se usazuje v Praze a Středočeském kraji. Vyplývá to z údajů společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Ta uvedla, že loni v Česku zahájilo podnikání na živnostenský list 8 514 Ukrajinců. To je o 5 627 více než v roce 2021 a bezmála tolik, jako za předchozí čtyři roky dohromady. Zároveň v Česku loni zahájilo podnikání 870 živnostníků ruské národnosti. To je o 199 více než v roce 2021.
„Vzhledem k již rok trvajícímu válečnému konfliktu na Ukrajině se u nás zvyšoval počet nových živnostníků ukrajinské a ruské národnosti. Lze očekávat, že s postupnou adaptací uprchlíků se tento trend bude nadále prohlubovat. Ukrajinští živnostníci mají přitom nemalý podíl na celkovém počtu nových živnostníků v České republice,“ vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.
Podle ní v roce 2022 představovali noví živnostníci ukrajinské národnosti 12 procent z celkového počtu více než 70 tisíc nových živnostníků. Ještě v roce 2018 to byla pouze tři procenta. Avšak už letos v lednu v Česku začalo podnikat 1 016 Ukrajinců. Čímž jejich podíl stoupl na 13 procent.
Zatímco celkový počet nových živnostníků se v roce 2022 zvýšil meziročně o 16 procent, jen u ukrajinských živnostníků šlo o růst o 195 procent a u těch ruských o 30 procent. Počet nových ukrajinských živnostníků se v Česku zvyšuje rychleji než celkový počet nových živnostníků již několik let.
Nejvíce živnostníků z Ukrajiny jde do stavebnictví
Zatímco Ukrajinci podnikají podle společnosti CRIF nejčastěji ve stavebnictví, podíl nových ruských živnostníků je nejvyšší v oboru IT.
„Nejvíce ukrajinských živnostníků, tedy 3 127, začalo v roce 2022 podnikat v odvětví stavebnictví, s podílem 29 procent na celkovém počtu nových živnostníků v tomto odvětví. Nejvýraznější podíl měli v odvětví vody, elektřiny, plynu a tepla, kde ale podnikat začalo pouze 237 živnostníků, z toho 81 [34 %] ukrajinských,“ říká Věra Kameníčková.
Noví živnostníci ukrajinské národnosti v ČR v letech 2018 až 2022
[Zdroj: CRIF]
Nejvíce živnostníků ruské národnosti, celkem 189, loni v Česku začalo podnikat v odvětví profesních, vědeckých a technických činností, kde mají na celkovém počtu nových živnostníků v daném odvětví 2% podíl.
„Podnikatelé ruské národnosti mají nejvyšší podíl na nových živnostnících v odvětví informačních a komunikačních činností, a to 4 procenta. V ostatních odvětvích je jejich podíl zanedbatelný,“ říká analytička.
Počty živnostníků rostou v Praze a Středočeském kraji
Nejvíce ukrajinských živnostníků začalo loni podnikat v Praze [3 558], ve Středočeském kraji [1 200] a v Jihomoravském kraji [711]. Největší podíl na celkovém počtu nových živnostníků tak mají Ukrajinci v Praze [28 %] a ve Středočeském kraji [13 %].
Noví živnostníci ruské národnosti v ČR 2018 až 2022
[Zdroj: CRIF]
Ruských živnostníků začalo loni v Praze podnikat 631, tedy nejvíce ze všech krajů, následoval Středočeský kraj se 79 novými ruskými živnostníky a Jihomoravský kraji s 69. Největší podíl měli opět v Praze [5 %], v ostatních krajích se jejich podíl pohyboval okolo 1 % nebo byl zanedbatelný.
Na Ukrajinu se plánuje vrátit 37 % uprchlíků
Podle aktuálního průzkumu Agentury EU pro základní práva [FRA] v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září, plánuje návrat z Česka na Ukrajinu 37 procent ukrajinských běženců. Přibližně stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu. Pětina se zatím nerozhodla, co udělá dál.
Podle průzkumu zhruba 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v Česku mělo v době průzkumu placenou práci. Finanční potíže mělo 78 procent dotázaných uprchlíků v Česku. 44 procent v Česku dotázaných příchozích z Ukrajiny uvedlo, že cítí, že se jim v Česku nedostává rovného zacházení. 29 procent tento pocit nemělo.
Velmi obtížně vycházelo s penězi v Česku 23 procent běženců, stejný podíl vycházel obtížně. Zhruba třetina měla v době průzkumu nějaký problém vyjít s penězi. Příjem z práce mělo v Česku 35 procent uprchlíků. Úspory využívalo 26 procent, pomoc od rodiny na Ukrajině 24 procent. Penzi využilo 13 procent a půjčené peníze desetina. Sociální dávky uvádělo v ČR jako součást příjmu 41 procent ukrajinských běženců, vyšší byl tento podíl jen v Německu.
Česká republika hostí nejvíce uprchlíků na obyvatele
V soukromí v době průzkumu bydlelo v Česku 54 procent uprchlíků, asi pětina je v ubytování hotelového typu a devět procent žije v domě nebo bytě poskytnutém úřady. Plně nebo částečně za ubytování platí 55 procent účastníků průzkumu. 43 procent bydlelo v době průzkumu bez placení. V Rumunsku za bydlení neplatily téměř dvě třetiny běženců, v Itálii a na Slovensku víc než polovina.
Téměř polovina účastníků průzkumu v Česku čelila problémům při přístupu ke zdravotní péči kvůli neznalosti jazyka. Jak se ke zdravotní péči dostat, tedy kam jít nebo koho kontaktovat, nevědělo 31 procent. Zhruba pětina Ukrajinců v době průzkumu uvedla, že zdravotní péči dosud nezkusila využít.
Česká republika přijala nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků v přepočtu na obyvatele v EU. Od loňského 24. února ministerstvo vnitra udělilo víza k dočasné ochraně více než 490 000 běženců. Asi třetina z nich jsou děti. Podle odhadu ministerstva vnitra se jich asi pětina vrátila domů na Ukrajinu. Přesné údaje o tom, kolik uprchlíků v Česku pobývá, ukáže až takzvaná přeregistrace k prodloužení ochrany o jeden rok. Do 20. února se zaregistrovalo 230 000 uprchlíků. Termín mají do konce března.
