Nevidím žádný důvod, proč si koruny za eura nevyměnit

Koruna posílila tento týden i na úroveň 23,35 CZK/EUR. Podle hlavního ekonoma skupiny Partners Martina Mašáta tak neexistuje žádný důvod, aby si lidé neměnili koruny za eura na dovolenou už nyní. Pokud je, jak dodává, výhodně neúročí.

Jak vidíte další vývoj kurzu koruny? Bude nadále posilovat, nebo spíše oslabí?

Osobně patřím mezi analytiky, kteří nad posledním posilováním koruny kroutí hlavou. Očekávám tedy, že koruna v dohledné době opět oslabí směrem ke 24 CZK/EUR. I proto máme nyní portfolia klientů nastavena na posílení eura vůči koruně. Důvodů pro oslabení v nejbližších měsících je dostatek. Podle mě je posílení koruny přestřelené. Ať už jsou za tím jakékoli důvody.

Co je podle Vás „spravedlivý“ a „reálný“ kurz koruny v těchto dnech?

Pokud vyjdu z dlouhodobých trendů a upravím je o aktuální fundamentální faktory, tak si myslím, že kurz koruny by měl být v roce 2023 nad úrovní 24 CZK/EUR. Podobně se na korunu dívá i prognóza ČNB. V ní centrální banka počítá s kurzem koruny nad úrovní 24 CZK/EUR až do konce roku 2024.

Otázka „za sto“ – mají lidé nyní jít a vyměnit si koruny na eura nebo dolary na dovelenou? Nebo mají počkat?

Pokud jde o tyto mikrotransakce, tak nevidím žádný důvod, proč si koruny za eura nevyměnit. Lidé by si ale měli i uvědomit, že pokud do prázdnin nechají koruny zhodnocovat, tak při úroku přes 6,0 procenta, který je dnes snadno dosažitelný, jim úspory v koruně vyrostou za čtyři měsíce o dvě procenta. To znamená, že i kdyby koruna oslabila z 23,50 na 24,00 CZK/EUR, tak na tom budou při výměně nakonec stejně.

Důvody pro posilování koruny hledám marně

Čím si vysvětluje aktuální posilování koruny?

Stále se snažím hledat důvody, které stojí za posilováním koruny. Přičemž je třeba říci, že na konci roku byla koruna na 24,16 CZK/EUR. Což znamená posílení o 3,4 procenta za dva měsíce. Nabízí se několik vysvětlení, které ve výsledku stojí za posledním prudkým posílením až na úroveň 23,35 CZK/EUR.

Která to jsou podle vás?

Jako hlavní důvody vidím jasný signál představitelů České národní banky [ČNB]. Totiž, že korunu nenechají oslabit, aby se nezhoršovala inflace. Že podporují její posilování. To se samozřejmě investorům líbí. Mohou koupit měnu, jejíž oslabování je limitované, a přitom mají 7% úrok do ČNB. [Pozn. red.: Státní dluhopisy aktuálně přinášejí výnos dle typu a délky splatnosti od 4 do cca 5 %. Výše výnosu se mimo jiné odvíjí od sazeb americké a evropské centrální banky a sazeb ČNB, respektive rozdílu mezi nimi. Roli ve výši celkového výnosu hraje i zajištění kurzového rizika.].

Máte za to, že ČNB třeba nyní intervenuje ve prospěch koruny?

To se jistě dozvíme až se zpožděním. Teď jen „jistě víme“, že centrální banka letos neintervenuje ve prospěch koruny. Na druhé straně její devizové rezervy rychle klesají. A to může znamenat, že určité operace na měnových trzích přece jen provádí.

Kurz koruny dál posiluje. I dnes je pod 23,50 za euro

Většina analytiků říká, že za aktuálním posilováním koruny stojí posilování eura vůči dolaru. Souhlasíte s tím?

Ano, to je další důvod, který může pomáhat koruně. Jde o její začlenění do skupiny středoevropských zemí. Zahraniční investoři pak mohou z mnoha důvodů realokovat prostředky ze zemí, jako je Polsko, Maďarsko, Rumunsko. Realokovat je do bezpečnější měny v rámci regionu, a tou je koruna. Prostě ji využívají jako dočasný bezpečný úkryt.

Kondice české ekonomiky hovoří proti posilování

Když se podíváte na základní ekonomické fundamenty, jako je vývoj zahraničního obchodu, fiskální politika vlády, má koruna nějaké zásadní důvody k posilování?

Z fundamentálního hlediska se mi argumenty pro posilování koruny hledají ještě hůře. Inflace je v Česku dvojnásobná oproti eurozóně, a přitom koruna posiluje. To znamená, že vše v české koruně z pohledu zahraničí extrémně zdražuje. To je obrovský hřebík do rakve pro české exportéry, a tedy i pro budoucí růst ekonomiky. V eurozóně také v poslední době prudce rostou úroky. Úrokový nadvýnos české koruny tak postupně mizí. Čímž postupně mizí její výhoda.

Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

Z makroekonomických čísel Česká republika patří mezi evropské země s největším propadem reálných mezd a reálných maloobchodních tržeb. A nesmíme zapomínat na blízkost konfliktu na Ukrajině se všemi jeho konsekvencemi, který se neblíží svému konci. To popularitě koruny rozhodně nepřispívá. A dále i se blíží doba dividend, kdy zahraniční vlastníci, často banky, budou chtít své peníze/dividendy a většinou se jedná o euro. A právě nákup eur v řádech miliard bude tlačit korunu k oslabení.

Někteří tvrdí, že za posilováním koruny stojí i nákup státních dluhopisů ze strany zahraničních investorů. Je to podle vás pravda?

Tento důvod je z ekonomických důvodů nesmyslný, protože jak jsem již uvedl, úroková výhoda – spread – českých stáních dluhopisů vůči eurovým z velké části již zmizela. To znamená, že zahraniční investoři nemají důvod kupovat české nelikvidní a vlastně i drahé korunové státní dluhopisy. To, že české státní dluhopisy nejsou terno, říká jasně i deficit rozpočtu ke konci února, který překročil 100 miliard. Je tak pro toto období nejvyšší v dosavadní historii. A zároveň je i velice pravděpodobné, že v České republice dojde na překročení vládou plánovaného deficitu. To znamená, že dluhopisů bude více než dost a stát bude muset nabídnout vyšší výnos. Čímž hrozí spíše pokles cen dluhopisů.

Daniel Tácha