Loni ve 4. čtvrtletí činila měsíční nominální průměrná hrubá mzda 43 412 korun. To je o 3 188 korun [+7,9 %] více než ve stejném období roku 2021. Ceny za uvedené období ale vzrostly o 15,7 %. Reálně tak mzda klesla o 6,7 %.
Medián mezd činil loni ve čtvrtém čtvrtletí 37 463 korun. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ]. Reálná mzda v Česku kvůli vysoké inflaci klesla poprvé již předloni ve čtvrtém čtvrtletí. A od té doby se její pokles nezastavil.
„I přes téměř 8% růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2022, a to již popáté za sebou, tentokrát o 6,7 procenta. V celém roce 2022 dosáhla inflace 15,1 procenta a nominální růst mezd byl 6,5 procenta. Reálně se tedy mzda snížila o 7,5 procenta,“ říká vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Medián mezd [37 463 Kč] vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 9,0 procenta. U mužů dosáhl 40 232 korun, u žen byl 34 554 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 666 Kč a 70 514 korun.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí 2022 po očištění od sezónních vlivů 2,1 procenta. V roce 2022 dosáhla průměrná mzda 40 353 korun. V meziročním srovnání činil přírůstek 2 450 Kč [+6,5 %]. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 15,1 %, reálně se mzda snížila o 7,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda podrobně
V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2021 zaznamenán v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu [+14,6 %], ostatní činnosti [+11,6 %] a v peněžnictví a pojišťovnictví [+10,3 %]. K meziročnímu poklesu o 0,3 procenta došlo ve vzdělávání a ve zdravotní a sociální péči byl nárůst 4,5 procenta.
„Nejvyšší mzdy v roce 2022 v průměru inkasovali zaměstnanci v informačních a komunikačních technologiích [71 359 Kč] a v peněžnictví [68 030 Kč]. Suverénně nejnižší pak v ubytování a pohostinství [23 708 Kč],“ doplnil hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
Upozornil, že vývoj mezd ve zdravotnictví a sociálních službách ovlivnila absence pandemických bonusů. V těchto dvou odvětvích průměrná mzda klesla v loňském 4. čtvrtletí o 4,3 procenta.
„Nevalně dopadl loňský rok i pro pracovníky ve vzdělávání [+1,8 %] a veřejné správě a obraně [+3,7 %],“ dodal.
Mezi kraji zůstává nejvyšší průměrná mzda v Praze [52 213 Kč]. Na opačném konci žebříčku najdeme Karlovarský kraj [38 019 Kč], který zaznamenal v roce 2022 i nejnižší mzdový růst [6,5 %].
Loňský rok byl špatný, letošek bude lepší, ale ne o moc
Analytici se shodují, že čeští zaměstnanci loni prožili z pohledu mzdového vývoje vpravdě hororový rok. I když česká ekonomika reálně vzrostla o 2,4 procenta, zaměstnanci z tohoto výkonu mnoho neměli, když jejich příjem reálně poklesl o 6,7 procenta.
„Výsledek byl nakonec ale přece jen mírně lepší, než očekávala Česká národní banka, která tak má nyní materiál k přemýšlení. Právě případným rychlejším růstem českých mezd totiž ČNB dosud podmiňovala další zvýšení úrokových sazeb,“ říká Vít Hradil.
Zároveň však nepředpokládá, že by aktuální data byla sama o sobě dostatečně pádným argumentem pro reakci bankovní rady hned na březnovém měnově-politickém zasedání. Více směrodatným bude podle něj patrně začátek roku 2023, kdy do mzdových vyjednávání zaměstnanci vstoupili již s vědomím dvouciferné inflace. Podle něj letošek již tak výrazný pokles reálných mezd ale nepřinese.
Jeho mínění potvrzuje i analytik Komerční banky Jaromír Gec: „Růst nominálních mezd podle nás zůstane výrazný v celém letošním roce. […] Očekáváme, že za celý rok 2023 by tak nominální mzdy mohly vzrůst o téměř deset procent. Což ale na pokrytí stále se zvyšujících cen zřejmě znovu stačit nebude.“
–DNA–
