USA dlouho nahlížely na Čínu jako na zdroj antiamerické propagandy, byť méně agresivní než vlivové operace ze strany Ruska. Mnozí lidé ve Washingtonu se však domnívají, že Čína stále více využívá taktiku, v níž ji vyškolilo Rusko.
A navíc jsou přesvědčeni, že USA na tyto útoky nereagují adekvátně. Tématu se v analýze věnuje agentura AP v článku: „US sees China propaganda efforts becoming more like Russia’s„.
Podle něj američtí činitelé a nezávislí odborníci odkazují na nedávné příklady čínských aktivit typu falešných zpráv vytvořených čínskou umělou inteligencí. Dokládají to jejich velkým objemem na sociálních sítích. Podle nich to odráží zjevnou vůli Pekingu rozšířit škálu vlivových kampaní jako součást tajných operací.
„Přímo to bije do očí,“ říká pro agenturu AP příslušník americké rozvědky a odkazuje se na čínskou expanzivní politiku na Tchaj-wanu.
Právníky a vládní činitele zvlášť znepokojují země, které jsou zahrnuty do „Globálního jihu“ v Africe, Asii a Latinské Americe, kde jak USA, tak Čína mají velké ekonomické a politické zájmy. V mnoha těchto zemích obyvatelstvo podporuje obě strany, což vládní činitelé označují v souboji narativů jako „Swing states“.
Co dělá Čína, jak to vidí USA
Čínské vyslanectví ve Washingtonu ve svém prohlášení reagovalo, že Peking „popírá vytváření a šíření falešných informací“. Obvinilo naopak USA, že využívají sociální média „jako nástroj k manipulaci mezinárodního veřejného mínění i jako nástroj stigmatizace a démonizace jiných zemí.“
„V tomto případě je na USA, aby si zametly před vlastním prahem a přestaly volat ´chyťte zloděje´,“ uvedl mluvčí vyslanectví.
„Vláda by se tím měla zabývat,“ říká republikán Raja Krishnamoorthi z Illinois, člen nově zřízeného výboru zaměřujícího se na Čínskou komunistickou stranu [ČKS].
„ČKS obchází svět a haní USA, haní naše instituce i systém naší vlády. Musíme s tím počítat, protože to není v našem zájmu,“ uvedl Krishnamoorthi.
Podle něj čínská státní média umně využívají spolupracující digitální kanály a influencery. Za příklad dává vykolejení vlaku s toxickým nákladem v Ohiu. Což údajně zničilo potrubí na přepravu ruského plynu. Což následně Bidenova administrativa odmítla vysvětlovat.
Čína vs. USA
Čínské provokace byly dlouho považovány ve srovnání s ruskými za mírnější. Americká výzvědná služba třeba soudí, že Rusko nejméně ve dvou prezidentských volbách podporovalo Donalda Trumpa. Čínu z toho samého nepodezírá. Přesto podle ní Čína podniká a zvažuje operace na území USA ve vlastním zájmu.
Průzkum firmy Graphika nedávno odhalil videa, která napadala americký postoj k zastavení násilí střelnými zbraněmi. Další pak zdůrazňovalo význam čínsko-americké spolupráce pro ozdravení globální ekonomiky. Rozbor hrozeb na Googlu dokazuje pročínské vlivové operace v podobě kauzy zvané „Dragonbridge.“
Zdroj z americké výzvědné služby uvedl, že čínské úsilí na sociálních médiích je méně sofistikované než kremelské. Nicméně i toto úsilí maskovat vliv Pekingu se zřejmě bude stále zdokonalovat.
Ve Washingtonu přetrvávají rovněž obavy z Tik Toku, který slouží jako aplikace pro šíření virálních videí a jejíž činnost hlídá národní bezpečnost. Síla a dosah sítě Tik Tok ve Spojených státech je značný.
Vůči Číně vystupuje obezřetně i Evropská unie, Austrálie, Jižní Korea nebo Japonsko. Odlišný postoj panuje v jiných asijských zemích, Africe a Latinské Americe. Čína se velice silně etablovala v zemích západního Balkánu.
Jsou tu ale i další aspekty. V případě USA jde o čínské dovozy, bez kterých se spotřeba v Americe neobejde. A pak i mnohé výsadní americké firmy, které se bez výroby v Číně neobejdou. To vše má racionální podklad, jak dokládá loňský průzkum společnosti Pew Research Center zvaný Africa Youth Survey, který zahrnul 4 500 respondentů ve věku 18 až 24 let v patnácti zemích. Jeho výsledky ukázaly, že 76 procent dotázaných věří, že má Čína na jejich zemi pozitivní vliv. A stejné hodnocení dostaly USA od 72 procent dotázaných.
A whack-a-mole game
Republikán Mike Gallagher, který předsedá novému kongresovému výboru zabývajícím se Čínou, po své návštěvě Tchaj-wanu uvedl, že čínské vlivové operace jsou součástí široké strategie „průzkumného konfliktu.“ Dodal, že výbor pracuje na odhalení pravdy o agresivní činnosti ČKS proti Americe a jejím přátelům.
Bidenova administrativa pověřila odbor ministerstva vnitra, Global Engagement Center [CEC], sledováním čínských sdělení jak směrem k USA, tak uvnitř Číny. Pod podmínkou anonymity zaměstnanec ministerstva potvrdil obavy, že USA čelí mnoha útokům ze strany Pekingu.
„Rozhodli jsme se, že nepřistoupíme na hru whack-a-mole [hra, při níž se znenadání vynořují krtci a je třeba je praštit, čím víc zasažených krtků, tím víc bodů, pozn. red.]. Takže nebudeme reagovat na každou čínskou zprávu… Upřímně řečeno, je jich moc. Bylo by to jako zkoušet palcem ucpat tekoucí přehradu,“ uvedl pro agenturu AP příslušník americké rozvědky.
Bidenova administrativa financuje programy odhalující nepříjemná fakta o politickém systému v Číně. Global Engagement Center financoval i výzkum čínského útlaku Ujgurů a jiných muslimských etnických skupin. Peking, který se dlouho snažil takové aktivity prohlašovat za antiteroristické a za boj proti radikalismu, dnes čelí mezinárodní kritice za existenci zadržovacích táborů. A potlačování hnutí za svobodu náboženského přesvědčení.
Čína pořádá minuty nenávisti proti H&M, Nike i dalším firmám
„Stát také financuje školení investigativních novinářů v zemích, kam směřují čínské investice. Zvláště upozorňuje na projekt na výstavbu přehrady na řece Mekong, která je zdrojem vody pro jihovýchodní Asii, kam přitéká z Číny,“ říká příslušník americké rozvědky.
Jsou Spojené státy efektivní?
USA rovněž využívají své investice jako zbraně proti čínskému vlivu. I když někteří z kritiků je nepovažují za efektivní.
Například v jednom případě Agentura pro mezinárodní rozvoj [USAID] loni navrhla využití prostředků z fondu proti čínskému vlivu na podporu budování pekáren v Tunisku. Podle lidí, kteří jsou s projektem seznámeni, činitelé fondu chtěli nakoupit software pro majitele pekáren, aby jim pomohl rozeznat, který z produktů má na trhu největší naději.
Prohlášení USAID uvádí, že tuniský program měl za cíl „vytvořit trvalý růst pracovních míst a propagovat západní software proti čínským programům, které jsou sice dostupnější, ale méně výkonné.“ Otázkou je, zda zrovna takové dotacemi podpořené programy jsou právě těmi programy, které Amerika hledá.
Po vlaku v Ohiu vykolejily další dva extrémně dlouhé a těžké vlaky, nevydrželo podloží, zablokované brzdy vagónu zas jinde způsobily požár atd, atd.
a?