Prudký pokles akciových trhů, který způsobil pád tří amerických bank, skončil stejně rychle, jako začal. Většina bankovních titulů včera [14.3.] rostla a umazala pondělní ztráty. O zažehnání bankovní krize se zasloužily především americké úřady, FED a vláda.
Přispěla americká centrální banka FED, administrativa Joe Bidena a ministerstvo financí pod vedením někdejší šéfky FED Janet Jellenové. Společnými silami a kroky uklidnili klienty zkrachovalých bank, že o své peníze nepřijdou. Federální úřad pro pojištění vkladu [FDIC] oznámil, že využije Fond na ochranu vkladů, do nějž přispívá bankovní sektor, aby vyplatil klienty zkrachovalých bank. A to i nad 250 000 USD [cca 5,5 mil. Kč]. Ministerstvo financí poskytlo peníze FEDu na stabilizaci bankovního sektoru, konkrétně půjčky bankám, které se ocitnou v problémech. Trhy se po pondělní panice uklidnily a vrátily k běžnému provozu.
„Investoři tím signalizují, že problém amerických bank považují za vyřešený, kroky regulátorů ke stabilizaci situace považují za dostatečné, a tudíž nečekají další eskalaci,“ okomentoval včerejší obchodování ekonom Komerční banky [KB] Bohumil Trampota.
A rostla i pražská burza. Po třech dnech, kdy pražský index klesal, včera část ztrát vyrovnal. Index PX vzrostl o +0,67 % [1 355,20 b.]. Přičemž ještě v pondělí ztrátová Erste Bank přidala 2,12 procenta [789,20 Kč]. Posílila i KB o 0,71 procenta [708 Kč]. Avšak mírně klesla Moneta [-0,12 % / 83,30 Kč].
„Americký index S&P 500 včera otevřel slušně v plusu. Krátce po zahájení obchodování rostl o asi +2 procenta. Reprezentant Evropy, index STOXX Europe 600, rostl od rána a před koncem obchodování byl silnější o +1,6 procenta,“ shrnuje Trampota.
Trhy se tak včera plně soustředily zejména na údaje o americké inflaci. Ta v únoru klesla na šest procent, když ještě v lednu činila 6,4 procenta. Míra jádrové inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, v únoru zpomalila na 5,5 procenta. Což byl nejnižší údaj od prosince 2021. Meziměsíčně jádrové ceny stouply o 0,5 procenta po lednovém zvýšení o 0,4 procenta. Za pozornost pak snad stojí ještě mírné oslabení koruny vůči euru. Její kurz se včera dostal až téměř k 23,85 CZK/EUR. Takto slabá byla koruna naposledy před více než měsícem. Odpoledne už ale byla o téměř deset haléřů silnější.
Zpátky k bankovní krizi v USA
Krachu tří amerických bank se ve svém aktuálním komentáři věnuje hlavní analytik České spořitelny David Navrátil. A začal zeširoka: „Jak vlastně fungují banky? Velmi zjednodušeně si banka půjčuje od klientů vklady a půjčuje svým klientům úvěry. Za vklady platí úrok a za úvěry dostává úrok. Rozdíl je úroková marže. Vklady mají většinou krátkou splatnost, velkou většinu lze vybrat kdykoliv. Úvěry mají naopak delší splatnost, například hypotéky 20 let. A tento rozdíl způsobuje riziko, které je potřeba řídit.“
A pokračoval: „Představme si, že za vklady banka platí 2 % a za úvěry dostává 4 %. Úroková marže je 2 %. Představme si dále, že máme banku, která má vklady ve výši 100, poskytla úvěry ve výši 100 a vlastní kapitál je 10. Dále, její roční náklady [lidi, IT apod.] představují 1,5 jednotky. Taková banka má roční úrokový výnos ve výši 2 a zisk po nákladech 0,5. Což zvýší její kapitál z 10 na 10,5.“
Obecný příklad banky ale zasadil do reálné situace zkrachovalých amerických bank: „Teď si ale představme, že tržní sazby, například díky centrální bance začnou růst. Za vklady tak musí banka najednou platit 4 %. Úvěry ale poskytla dlouhodobé, takže je nemůže změnit, takže pořád dostává 4 %. Najednou je úroková marže 0% a zisk se proměnil ve ztrátu 0-1,5=1,5 a kapitál poklesl z 10 na 8,5.“
Bankovní byznys má rizika jako kterýkoli jiný byznys
Podle něj v naprosto zjednodušeném prostředí by taková banka mohla fungovat několik let, než by se stala nesolventní, než by její kapitál poklesl pod nulu. Proto banky vkládají do svého podnikání i vlastní peníze. A ty slouží jako finanční polštář, jako krytí rizika v časech, kdy banka více ztrácí, než vydělává. David Navrátil ale současně upozorňuje, že doba, kdy je banka ztrátová a ztrátu vykrývá doplňováním vlastního kapitálu nebo snižováním nákladů, nemůže trvat donekonečna. Zvlášť, když jí hrozí riziko z bankovních rizik největší.
„Největším problémem je, že všichni vkladatelé, kteří mají peníze uložené tzv. přes noc, tedy bez výpovědní lhůty a neterminované, mohou zítra požádat o vrácení všech svých vkladů. Taková akce se nazývá run na banky,“ vysvětluje.
A přesně to se stalo v USA. Klienti provedli run na banky, které se ocitly v problémech, protože nedokázaly dostatečně ukočírovat rizika z vysokých úroků, které platily na vkladech a klesajících cenách dluhopisů, jimiž se jistily, aby toto riziko zvládly.
„Takže co se stalo Silicon Valley Bank? Vklady byly velmi krátké, ale aktiva velmi dlouhé. Banka nakupovala hodně státních dluhopisů a dluhopisů krytých hypotékami s dlouhou dobou splatnosti. A pro zajištění úrokového rizika toho moc neudělala, což byl zásadní problém. Pak došlo ke změně tržních sazeb a tím pádem k poklesu cen dluhopisů. Potenciální ztráty víceméně požraly celý její kapitál, což odreportovala,“ shrnuje Navrátil.
Pojištění vkladů brání runu na banku
Podle něj vyvstane-li obdobný problém, přichází na řadu pojištění vkladů. To snižuje riziko runu na banky. Problém v případě zkrachovalé Silicon Valley Bank [SVB] ale spočíval v tom, že pojištění v USA se vztahuje na vklady do výše 250 tisíc USD [cca 5,5 mil. Kč]. A 97 procent vkladů v SVB nebylo pojištěno. Hrozilo tak, že ztrátu nerealizuje pouze banka, ale i její klienti. Hlavními vkladateli SVB jsou přitom velké technologické firmy, které mají už nyní svých vlastních problémů dost.
„Tato kombinace se stala pro SVB smrtící. V jeden den se vkladatelé pokusili vybrat 42
miliard USD [cca 930 mld. Kč]. Pro srovnání, na konci 2022 byla celková aktiva banky 210 miliard USD [cca 4,65 bil. Kč]. Ztráta by mohla zůstat nerealizovaná, banka mohla přežít, kdyby ale nenastal run na banku,“ upřesňuje David Navrátil.
A dodává: „A když nastane run na jednu banku, tak se lidi začnout ptát – kdo je další?“
To v situaci, kdy FDIC před několika málo týdny zavřel kryptobanku Silvergate a minulý víkend převzal Signature Bank. Panika se začala šířit nejen mezi klienty amerických bank, ale i na finančních trzích. Začaly klesat ceny akcií bank, zejména bank malé a střední velikosti. Což je přirozené, protože velké banky přece jen pracují s riziky jinak než malé. To třeba už kvůli tomu, že většina z nich patří do skupiny takzvaných systémových bank. A jejich pád by skutečně mohl přinést pád ekonomiky „jednadvě“. Avšak i malé a střední banky jsou banky. A v souvislosti s pády amerických bank se objevil termín „nákaza“.
A co evropské banky a úřady, zní znepokojivá otázka
I proto úřady v Americe jednaly rychle, aby pád několika málo bank „nepoložil“ celý bankovní sektor a nenapáchal škody v ekonomice. Nutno dodat, že se jim to společným úsilím podařilo. Uspokojily banky, jejich klienty i finanční trhy. Jistě, ponesou náklady, ale ty budou docela jistě nižší než ty, které by přineslo nezvládnutí situace – rozšíření nákazy.
Ostatně ne náhodou ve svém komentáři David Navrátil odkazuje k loňským nobelistům za ekonomii, kteří svou cenu získali právě za analýzu rizik krachu bankovního systému.
Ve své analýze, v níž rozebírá současný dluhopisový trh ve vztahu k fungování bank, se věnuje ale i budoucnosti: „Dalším rozhodnutím bude, kdo americké postižené banky převezme. Britskou část SVB už koupila HSBC. Proces bude taky docela rychlý. Samozřejmě jsou banky, které mohou na současné situaci profitovat. Mezi ´obvyklé podezřelé´ patří J.P. Morgan, která má dostatek kapitálu a likviditu. K této bance přešlo mnoho klientů, případně klientů z jiných bank, ale tzv. pro sichr. A spekuluje se, že by mohl některou z bank převzít.“
Hlavní ekonom ČS zároveň ale klade i znepokojivou otázku. A to, zda by stejně rychle dokázali zareagovat i evropští bankovní regulátoři a vlády, pokud by se ukázalo, že obdobné problémy kvůli poklesu cen státních dluhopisů řeší i evropský bankovní sektor.
Daniel Tácha
—
Aktualizace: Jen co se akciové trhy oklepaly z událostí týkající se amerických bank, diskuze kolem evropské banky Credit Suisse zásadním způsobem ovlivnila akciové trhy. Jeden z vlastníků banky z Saudi National Bank uvedl, že v žádném případě neuvažuje o případném navýšení kapitálu. Proč to uvedl, není úplně jasné. Každopádně to uvrhlo trhy do nejistoty.
Já to nechápu. Proč podporovat něco, co nevynáší? Ledaže by to vynášelo, i když to nevynáší. Protože jinak je to jen síla zvyku. Oni si ty banky opečovávají, jako by to byl symbol státnosti.
Nevyřešili vůbec nic.