Evropská centrální banka [ECB] dnes [16.3.] splnila to, co avizovala. Zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,50 procenta. To přesto, že pád dvou amerických bank odkryl problémy i v evropském bankovním sektoru.
Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Na druhé straně růst úrokových sazeb snižuje ceny státních dluhopisů, jež mají banky ve svých bilancích a kryjí jimi vklady svých klientů. A úroky u vkladů rostou, protože centrální banky zvedají úroky.
Zřejmě i proto ECB ve svém dnešním oznámení mimořádně uvedla, že Rada guvernéru pozorně sleduje současné napětí na bankovním trhu. A je připravena kdykoliv reagovat v případě potíží.
„Bankovní sektor v eurozóně je odolný, se silnými kapitálovými a likviditními pozicemi,“ uvedla dnes ECB.
Asi v tuto chvíli nejznámějším případem, kdy centrální banka v Evropě intervenuje formou mimořádné půjčky ve prospěch banky, je švýcarská centrální banka. Ta přislíbila druhé největší švýcarské bance Credit Suisse půjčku až 54 miliard dolarů, aby posílila její kapitál.
Inflace zůstává stále hlavní problém
ECB ve svém prohlášení dále uvedla, že inflace v eurozóně zůstává trvalým problémem a jejím úkolem je ji zvládnout. Což značí další zpřísňování měnové politiky. Oproti dřívějším oznámením již explicitně neuvedla, že bude úroky zvedat i nadále.
Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby se míra inflace v eurozóně pohybovala kolem dvou procent. Tato hodnota se jí už měsíce docela vzdaluje. Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v únoru však podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 8,5 procenta a byla vyšší, než se čekalo. Problém je i s jádrovou inflací, která rovněž roste.
Mnozí ekonomové očekávají, že ECB bude v prudkém zvyšování úroků pokračovat. To navzdory nejistotě v bankovním sektoru po krachu dvou amerických bank a jedné intervenované. A navzdory obavám o velkou švýcarskou banku Credit Suisse.
ECB zvedla sazby šestkrát v řadě
Rada guvernérů ECB dnes [16.3.] zvýšila sazby po šesté za sebou. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na třech procentech. Dostala se tak nejvýše od konce roku 2008. Prognóza ECB přesto uvádí, že míra inflace bude přesahovat cílová dvě procenta i v průběhu roku 2025.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,50 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu. Obdobně postupovala americká centrální banka [FED].
Ta začátkem února podle očekávání rozsah zvyšování úroků zmírnila. Základní sazbu navýšila o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta.
Sazba je i tak nejvýše od října 2007. Přičemž analytici tvrdí, že FED se letos dostane přinejmenším na úroveň pěti procent. Protože ani v USA není inflace plně pod kontrolou.
–ČTK/DNA–
