Starostové odmítají plán vlády na zvýšení daně z nemovitosti

Sdružení místních samospráv ČR [SMS ČR] podpořilo starosty, kteří nesouhlasí se zvažovaným zvýšením daně z nemovitých věcí. O úpravě výnosů daně z nemovitosti až na dvojnásobek uvažuje ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].

Dodatečný výnos z takto zvýšené daně z nemovitosti by byl podle ministra příjmem státu. Podle SMS ČR by nastavení a výnosy majetkové daně ale měly zůstat výlučně v kompetenci obcí. A to kvůli tomu, že jsou to obecní rozpočty, na koho dopadají související náklady, jako je třeba údržba místních komunikací.

„Nesouhlasíme se zvyšováním daně, která může tvrdě dopadnout na řadu obyvatel. Odmítáme také úvahy, že by část výnosů daně z nemovitostí připadla státu, případně byly úměrně poníženy obcím dotace,“ uvedla předsedkyně Sdružení Eliška Olšáková.

Podle ní je výsostné právo obcí stanovit daně formou koeficientů podle místní znalosti. A výsostné právo je i hospodaření s výnosy z této daně. Stanjurovy úvahy o zvýšení daně z nemovitosti kritizuje většina starostů měst a obcí. Podle nich zvýšení daně zhorší například situaci důchodců žijících o samotě, kteří se potýkají se zvýšenými náklady na bydlení, nebo mladých rodin, které splácejí hypotéky.

„Těžko budou starostové vysvětlovat lidem v obcích, proč musí za své nemovitosti, které pořídili už z jednou zdaněných peněz, platit více. Až bude vláda o dani z nemovitostí jednat, což se zatím nestalo, budeme apelovat, aby zůstala zachována ve stávající výši,“ upřesnila Olšáková.

Co říká a navrhuje ministr Stanjura

Podle ministra Stanjury je jedním z návrhů na konsolidaci rozpočtu zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti na dvojnásobek. Dodatečný výnos daně nad současnou výši by měl být příjmem státního rozpočtu. Stát by tak podle ministra získal šest až osm miliard korun. Uvedl to v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny [HN].

„Zvýšení daně z nemovitosti mohlo být jedním z opatření ke snížení strukturálního schodku státního rozpočtu,“ řekl s tím, že zvýšení daně z nemovitosti je jedním z 65 opatření, která vláda zvažuje kvůli snížení strukturálního schodku.

Zvýšení daně z nemovitosti přitom není jediným plánem, jak chce ministr řešit neuspokojivý vývoj veřejných financí. Zvažuje i proškrtání daňových slev, které jsou podle něj „ze své podstaty nesystémové a komplikují či zatěžují daňový systém“. Uvažuje o zrušení až jedenácti typů slev uplatňovaných v daních z příjmů. Týká se to například slevy na nepracující manželku nebo manžela a školkovného.

Vláda zvažuje vyšší zdanění chudých a střední třídy. Bohaté nechá být

Plány ministra ale naráží na kritiku daňových expertů a ekonomů. Ti například v případě daně z nemovitosti potvrzují, že tato daň patří v mezinárodním srovnání k těm nižším, ale očekávali by komplexní změny daňové soustavy. Pozastavují se i nad způsobem představení návrhu na úpravu daně.

„Změna daně z nemovitosti by měla být zasazena do kontextu celého daňového systému. V rámci něj jde o daň, která je z mezinárodního kontextu výjimečně nízká, ale není to jediná anomálie. Další je například výjimka ze spotřební daně pro tiché víno. […] Přístup, že dnes si vezmeme jednu daň a zítra se podíváme na jinou, není ideální,“ říká například hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Zároveň kritizuje, že jedno z prvních oznámených konsolidačních opatření je na příjmové straně rozpočtu.

„V rámci fiskální konsolidace se dalo očekávat, že přijdou na řadu i daně. Nicméně zaráží mě, že se nezačíná hledáním úspor na straně výdajů,“ tvrdí.

Vláda postupuje idiotsky nesystémově, tvrdí starostové

V případě zvýšení daně z nemovitosti starostové měst a obcí nekritizují jen její 100% navýšení, ale i to, že by se měla stát dodatečným příjmem státu.

„Nám se to samozřejmě vůbec nelíbí,“ říká prostějovský primátor František Jura [ANO].

Prostějov má podle něj jeden z nejnižších koeficientů pro výpočet této daně, kterou v předchozích letech nezvyšoval a ani v dalších letech nechce zvyšovat.

Naopak například Jevišovice na Znojemsku se loni samy rozhodly, že daň z nemovitosti zvýší. Předchozích třicet let zůstávala neměnná. Starosta Pavel Málek si myslí, že by daň z nemovitosti mohla klidně progresivně růst, je však proti tomu, aby se výnos z daně dělil mezi obec a stát.

„Přijde mi to nelogické. Daň z nemovitosti je jeden z mála přímých příjmů obcí a vnímám ji jako poplatek za služby, které obec svým obyvatelům poskytuje,“ míní.

Starostka Drnovic na Vyškovsku Zuzana Hermanová [ODS] uvedla, že v obci už roky daň z nemovitosti nezvyšují.

„Pokud by se to mělo stát v této době, kdy ceny všeho jdou nahoru, občanům by se to nelíbilo. Někteří by snad pochopili, kdyby ty příjmy z daně šly do obecního rozpočtu, takhle ale ne,“ říká starostka Drnovic.

Strakonický místostarosta Rudolf Oberfalcer [Strakonická Veřejnost] návrh ministra financí pak ocenil následovně.

„Chápu, že vláda shání zdroje, ale dělat to takhle idiotsky nesystémově, to fakt dokáže jenom břídil, diletant,“ řekl.

Dodatečný příjem pro stát kritizují i ekonomové

Pochybnosti o tom, aby dodatečný příjem z daně z nemovitosti připadl státu má i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Zaráží ho i ministrova argumentace.

„Za logičtější bych považoval, kdyby vyšší výnos této daně směřoval obcím. Právě ty totiž nesou náklady dodatečné výstavby ve svých katastrálních územích. Argumentace pana ministra o tom, že pokud má vláda nést politické náklady tohoto zvýšení – tedy pokles popularity – pak by měla inkasovat i výnosy, je poněkud zvláštní. Vytváří totiž dojem, že veřejný sektor nemá společný cíl. Jímž je poskytování rozumných veřejných služeb, ale spíše parciální zájem na vlastním znovuzvolení,“ uvedl.

Vím, co děláme. Máme své strategie, říká premiér Petr Fiala

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek vnímá jako zbytečnou komplikaci, aby se obce nově dělily se státem o výnos daně z nemovitosti.

„Asi lepší variantou by bylo změnit rozpočtovým určením poměr, kterým si mezi sebe dělí výnosy stát a obce u jiné daně tak, aby stát dostal o šest miliard navíc. Zároveň by mohl obce motivovat, ať dorovnají snížení svých příjmů zvýšením daně z nemovitostí,“ řekl.

Na dani z nemovitosti se loni vybralo 12,42 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. Daň je stoprocentním příjmem obcí. Ministr Stanjura ale již dříve uvedl, že pro státní rozpočet je její výnos záporný, protože její výběr stojí stát 1,2 miliardy korun.

–ČTK/DNA–