Zaměstnavatelé požádali za první měsíc o snížení odvodů na sociální pojištění u částečných úvazků pro více než 57 tisíc pracovníků. Zvýhodnění kratších úvazků pro vybrané pracovníky platí od února, úleva výši důchodu neovlivní.
Zvýhodnění kratších úvazků pro vybrané pracovníky se zavedlo od února 2023. Pojistné se zaměstnavatelům snižuje z 24,8 procenta o pět procentních bodů. Opatření má motivovat k zavádění částečných úvazků.
Úleva na sociálním pojištění se vztahuje na:
- Pracovníky starší 55 let.
- Pracovníky pečující o dítě do 10 let.
- Zaměstnanci pečující o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I., II. nebo III.
- Pracovníky, kteří se připravují na budoucí povolání studiem.
- Zaměstnance, kteří v období jednoho roku před kalendářním měsícem, za který se sleva uplatňuje, absolvovali rekvalifikaci.
- Zdravotně postižení zaměstnance.
- Pracovníky mladší 21 let.
- Zaměstnance pracující 8 až 30 hodin týdně, nevztahuje se na zaměstnance mladší 21 let.
Přibližně 57 tisíc žádostí o nižší odvod na sociální pojištění uvedl při včerejší [17.3.] návštěvě Českých Budějovic ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
„Při zkráceném úvazku je zaměstnavatel podpořen tím, že má slevu na pojistném. Těchto lidí máme za měsíc únor víc než 57 000, u nichž zaměstnavatelé požádali o tuto formu podpory. Je o ni zájem,“ uvedl ministr.
Co je cílem úlevy na sociální pojištění
Náklady zaměstnavatelů na pracovníky ale i tak zůstávají v Česku nejvyšší v Evropě. A je to právě sociální pojištění, které se na nich podílí nejvyšší měrou. Zaměstnavatel z pracovníkova základu výdělku odvádí běžně na důchody 21,5 procenta, na nemocenské pojištění 2,1 procenta a na politiku zaměstnanosti 1,2 procenta. V součtu tedy 24,8 procenta.
U úvazků osm až 30 hodin týdně pro lidi nad 55 let, rodiče či pěstouny dětí do deseti let, studenty, nezaměstnané na rekvalifikaci a handicapované stát nyní sazbu snížil o pět procentních bodů. Úleva se vztahuje i na zaměstnávání lidí pod 21 let, úvazek u nich nemusí být zkrácený.
Avšak pozor: Zaměstnanec, na kterého zaměstnavatel žádá úlevu, si nesmí vydělat víc než 1,5násobek průměrné mzdy a za hodinu víc než 1,15násobek průměru. Za měsíc nesmí na všechny své úvazky ve firmě odpracovat víc než 138 hodin. Sleva se neposkytuje ani při takzvaném kurzarbeitu a na chráněném trhu práce.
Náklady státu na úlevu jsou v řádu nižších miliard
Česko má v EU sice nadprůměrnou zaměstnanost, v zaměstnávání matek malých dětí, starších pracovníků či postižených je však podprůměrné. Ministerstvo práce v podkladech k zákonu uvedlo, že zkrácenou pracovní dobu má asi 260 tisíc lidí a ve srovnání s jinými státy se menší úvazky využívají v Česku výrazně méně.
Odbory nižší odvod na sociální pojištění zkritizovaly, se slevou nesouhlasily. Poukazovaly na propady v důchodovém systému. Ministerstvo argumentuje tím, že díky zaměstnání více lidí by se příjem rozpočtu z odvodů a daní nakonec mohl zvýšit.
Výpadek výběru pojistného po jeho snížení by přitom měl podle ministerstva práce činit asi 1,9 až 3,2 miliardy korun ročně. Ministr Jurečka zopakoval, že díky částečným úvazkům vláda zlepšuje možnost lidem sladit rodinný a pracovní život, péči o blízké. Řekl, že nástroj v praxi ukazuje, že je poptávaný a naplňuje to, co si od něj vláda slibuje.
–ČTK/RED–
