Čínský prezident Si Ťin-pching je v Moskvě. Na programu má jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na něj Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač kvůli válečným zločinům na Ukrajině. Vydaný zatykač Čína odmítla.
Čínská strana neuvedla žádné podrobnosti o tom, čeho chce Si Ťin-pching při jednání s Vladimirem Putinem dosáhnout. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že předmětem jednání obou politiků bude čínský mírový plán pro Ukrajinu.
Si Ťin-pching a Vladimir Putin ještě před útokem na Ukrajinu v únoru 2022 prohlásili, že obě země mají „přátelství bez omezení“. V současném konfliktu Čína vystupuje neutrálně, byť Rusko zásobuje vojenským materiálem. Zároveň od Ruska odebírá ropu a další důležité suroviny se slevou, protože Západ už je až na některé výjimky v Rusku nenakupuje.
Peking dále již minulý měsíc vyzval Rusko a Ukrajinu k příměří. Se svým mírovým plánem blíže seznámil i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v reakci na něj uvedl, že čínská iniciativa stojí za pozornost. A Ukrajina se jí bude věnovat. Zdůraznil však, že pro Ukrajinu je nepřekročitelnou podmínkou udržení územní celistvosti země.
„Čína i nadále prosazuje objektivní a spravedlivý postoj k ukrajinské krizi. A hraje konstruktivní roli při prosazování mírových rozhovorů,“ zopakoval dnes [20.3.] sdělení z tiskové zprávy čínského ministerstva zahraničí jeho mluvčí Wang Wenbin.
Sám Si Ťin-pching v článku zveřejněném dnes [20.3.] v ruských novinách Russian Gazette uvedl, že Čína „aktivně podporuje mírová jednání“ bez dalších podrobností.
Čínský prezident pobude v Moskvě tři dny
Si Ťin-pching v Moskvě podle čínského ministerstva zahraničí setrvá do středy 22. března. Před schůzkou čínské ministerstvo vyzvalo Mezinárodní trestní soud [ICC] v Haagu, aby „respektoval jurisdikční imunitu“ hlavy státu a „vyhnul se politizaci a dvojímu standardu“.
„Čína pohlíží na Rusko jako na zdroj ropy a plynu pro svou energeticky hladovou ekonomiku a jako na partnera v boji proti tomu, co obě země považují za americkou nadvládu nad globálními záležitostmi,“ uvádí ve zprávě agentura AP.
Zároveň cituje experta na čínsko-ruské vztahy Josepha Torigiana z Americké univerzity ve Washingtonu. Podle něj setkání obou státníků deklaruje jasné spojenectví Ruska a Číny v době napjatých vztahů obou zemí s USA.
„Čína schůzkou signalizuje, že Rusko pro ni je stále partnerem, jemuž může v mnoha ohledech pomoci. A to hlavně tehdy, pokud se čínsko-americké vztahy i nadále zhorší,“ řekl Joseph Torigian.
Vztahy Pekingu s Washingtonem i Evropou zhoršuje obchodní válka, spory o technologie, bezpečnost a lidská práva: Problém značí i riziko dalšího konfliktu kvůli Hongkongu a Tchaj-wanu. Někteří komentátoři podle AP dávají paralelu mezi ruskými nároky na ukrajinské území a právě nároky Pekingu na Tchaj-wan.
Čínská komunistická strana trvá na tom, že samosprávná ostrovní demokracie, která se v roce 1949 po občanské válce rozdělila s Čínou, je povinna se spojit s pevninou. A v případě potřeby i za použití síly ze strany Číny. Čína k ostrovu dlouhodobě přesouvá ozbrojené síly.
Vztahy mezi Čínou a USA jsou napjaté
Agentura AP si dále všímá, že setkání obou prezidentů přichází poté, kdy ICC obvinil Putina z válečných zločinů. Podle soudu je odpovědný za únosy tisíců ukrajinských dětí do Ruska. Přičemž platí, že vlády zemí, které uznávají jurisdikci soudu, jsou povinny zatknout Putina, pokud je navštíví.
Putin se k zatykači ICC zatím nevyjádřil. Kreml zatykač soudu odmítl jako „pobuřující a nepřijatelný“. A podobně to vidí i Čína.
„ICC by měl zastávat objektivní a nestranný postoj, respektovat jurisdikční imunitu, kterou v souladu s hlavou státu požívá. A měl by se vyhýbat politizaci a dvojímu standardu,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin.
Putin se podle dostupných zpráv do zemí, v nichž by mu hrozilo zatčení, ale nechystá. Naopak v posledních dnech navštívil Krym a okupované ukrajinské přístavní město Mariupol. V Mariupolu si s lidmi popovídal ve zbrusu novém sídlišti. Ti mu vyjadřovali vděčnost. O autentičnosti daných videí z místa lze podle komentátorů s úspěchem pochybovat. Putin dále navštívil dětské centrum v Sevastopolu na Krymu.
Čínský prezident vystupuje v roli mírotvůrce
Cesta čínského prezidenta následuje po čínském oznámení o diplomatickém tání mezi Íránem a Saúdskou Arábií po schůzce zástupců obou zemí v Pekingu. AP uvádí, že čínský prezident chce být vnímán jako globální státník, který „hraje konstruktivní roli“. Tomu odpovídá i jeho rétorika.
„Moje návštěva Ruska je cestou přátelství, spolupráce a míru,“ napsal Si Ťin-pching v textu zveřejněném oficiální tiskovou agenturou Xinhua.
„Rozumný způsob řešení krize můžeme najít, pokud všechny strany přijmou vizi společné, komplexní, kooperativní a udržitelné bezpečnosti,“ dodal v něm.
Podle Torigiana je dost nepravděpodobné, že čínský prezident zatlačí na Putina, aby ukončil válku na Ukrajině. Podle něj se Peking naopak obává dalšího vojenského oslabení Ruska. Taktéž ale dbá na to, aby svět Čínu nevnímal jako zemi, která schvaluje ruskou agresi na Ukrajině.
„Číňané nebudou utrácet politický kapitál, aby tlačili Moskvu do míru. Zvlášť, pokud si myslí, že jim to nic nepřinese,“ dodal analytik.
Skutečností je, že dlouhá válka na Ukrajině neprospívá ani USA. To kvůli tomu, že sbližuje Rusko s Čínou. Přičemž je to zejména Čína, s níž USA vstupují do stále ostřejších konfliktů. A prohlubující spojenectví Ruska s Čínou činí Čínu ve vztahu k Americe silnější než bez něj.
–DNA–
Někdy brzy po devadesátém roce jsem si vzal v letadle letícím do USA noviny a tam si přečetl sloupek na první straně s nadpisem: do dvaceti let Čína dosáhne úrovně USA. myslel jsem, že se někdo zláznil. A podívejte se! Třeba úspěchy ve vesmíru má Čína mimořádné. Tady nejde o to, zda mám či nemám rád Čínu, jde o to, že podle ekonoma Singera EU zaostává za USA ve vědě a není pochyb, že v některých vědních oblastech už i za Čínou. Nadávat úspěšnému protivníkovi není rozumné. Lepší je s ním soutěžit a vyhrát. Že má Čína své špiony není pochyb, ale není pochyb že my nebo USA je máme také. Proto také máme svou protišpionážní službu, která by nás, alespoň podle mě, měla více hlídat a méně strašit.
Zpozdila cesta predsedkyne PS PCR pí Pekarove na Tchaiwan, není v českém zájmu, ani náhodou. Čínský prezident Si j e v Moskve a dojednava mír pro Ukrajinu. Co udělal Západ, vydal poklesle zatykace na, prezidenta Putina a jeho komisarskuktera, ktera
odvezla bezprisorne děti z Mariupolu do bezpečí do Ruska. To je odměna, zatykac od ICC, čínský prezident to označil za svévolny akt. Je to složitá situace, nejvíc pro Německo, které jako poražený stát balancuje dodávkami zbraní a munice Ukrajině v rozporu s Potupimskymi dohodami. Západ si koleduje o diplomatickou prohru s možným odchodem USA z Evropy. To potom začne kolotoč.