Zahraniční dluh České republiky dosáhl loni bezmála 4,454 bilionu korun. To je 65,7 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Vyplývá to z aktuálních údajů České národní banky [ČNB].
Zahraniční dluh [external debt, pozn. red.] je součet všech dluhů, které různé subjekty daného státu dluží věřitelům v zahraničí. Mezi dlužníky patří veřejná správa státu i právnické a fyzické osoby.
Podle údajů ČNB na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 75,7 procenta. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru. To znamená dluhy vládních institucí, dluhy soukromých subjektů garantované vládou a dluhy subjektů s majoritní účastí státu.
„Výše dluhu není nijak překvapivá, dramatická a s ohledem na strukturu vlastně ani nebezpečná. Krátkodobý dluh je třeba stále nižší než devizové rezervy ČNB,“ komentuje aktuální výsledek hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
I když se na výši dluhu poslední roky až tolik nemění, změnou prochází jeho struktura. Ekonomové to vysvětlují stále vyšším počtem českých firem, které si sjednávají úvěry v eurech. To proto, že jsou kvůli nižším úrokovým sazbám Evropské centrální banky [ECB] [aktuálně 3,50 %] levnější, než kdyby si je sjednaly v Česku, v němž ČNB drží úroky dlouhodobě na úrovni sedmi procent. Loni byly úroky ECB ještě níže než letos.
„Je to s ohledem na vývoj tuzemských úrokových sazeb vlastně i logické. […] A netýká se pouze realitního businessu, ale už i průmyslových firem,“ dodává Petr Dufek.
Zahraniční dluh ČR odpovídá dvěma třetinám HDP
Podle ekonomů jsou v zahraničním dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. V souhrnu představují 48,3 procenta zahraničního dluhu.
„Zajímavý trend je možné vysledovat i u zahraničního zadlužení vlády, které vzniká především tak, že si nerezident koupí český státní dluhopis. Je zde vidět, jak se investoři snaží využívat rozdílu ve výnosech bondů a přeskupují svá portfolia směrem ke kratším splatnostem, které nesou díky invertované křivce více než ty dlouhé,“ doplňuje Petr Dufek.
Státní dluhopisy nesou, ale i podporují „organizovaný zločin“
Podle ČNB se držba zahraničních cenných papírů tuzemskými investory ve 4. čtvrtletí zvýšila v důsledku nákupů zahraničních akcií a dluhopisů a tvoří 10,8 procenta celkových aktiv zahraničního dluhu.
Hrubý zahraniční dluh ČR byl na konci roku 2022 v přepočtu o cca 71 miliard korun vyšší než v předcházejícím roce. Oproti čtvrtému čtvrtletí roku 2021 byl loni ve čtvrtém čtvrtletí o 65 miliardy korun nižší.
Aktuální vývoj HDP
Pokud zahraniční dluhy tvoří necelých 66 procent HDP, pak doplňme další dnešní aktuální zprávu. Podle zveřejněných údajů Eurostatu výkon české ekonomiky v porovnání s ostatními unijními zeměmi mírně klesá.
„Od začátku pandemie koronaviru zadrhla ekonomická konvergence ČR k evropskému průměru. Z původních 93 procent dosahovaných ještě v roce 2020 se ČR posunula na 91 procent unijního průměru počítaného podle parity kupní síly,“ vysvětluje Petr Dufek.
Mírné zhoršení v podílu HDP na obyvatele jde podle něj na vrub faktu, že se českému HDP nepodařilo zatím vrátit ani na předcovidovou úroveň. Přičemž česká ekonomika, jako jedna ze tří v EU, aktuálně prochází recesí.
„Přesto z pohledu HDP na obyvatele v kupní síle je na patnáctém místě a předčí ze starých členských zemí Španělsko a samozřejmě i Řecko,“ dodává Dufek.
Podle něj asi nikoho nepřekvapí, že na posledním místě v žebříčku je Bulharsko a předposlední pak Slovensko [67 %]. Podle jeho názoru jde o „téměř šokující“ informaci s ohledem na to, že je tato země už od roku 2009 součástí eurozóny.
Jádrová inflace je na Slovensku vyšší než obecná míra inflace
„Namísto konvergence Slovensko, zdá se, zejména po roce 2015 diverguje. A rozevírají se rovněž i nůžky mezi Slovenskem a Českem. Úroveň Slovenska, pokud budeme věřit datům Eurostatu, už zaostává za Polskem, Maďarskem a od roku 2020 i Rumunskem,“ uzavírá.
–DNA–
