Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku byla opulentní: obědy, večeře, pózování pro fotografy a ceremoniální podpisy. Kromě pompy návštěva Putinova očekávání ale asi nesplnila. Si přijel a odjel. Nic neslíbil a Putina i jeho kumpány nechal v nejistotě.
Alespoň tak návštěvu hodnotí v komentáři britského listu The Guardian Olga Chyzh. Podle ní se společné rysy obou státníků – autokratická moc a chatrné vztahy se Západem – při třídenní návštěvě čínského vůdce v Kremlu nepromítly do společných zájmů a cílů.
„Si není Putinův rytíř v zářivé zbroji, dokonce ani jeho přítel. Putin přátele nemá. Návštěva čínského vůdce v Rusku znamenala jen řeči bez obsahu,“ píše Olga Chyzh.
A pokračuje tím, že ruské naděje, které vzbudila návštěva čínského vůdce, nemohly být vyšší. Čína jako jediná velmoc neodsoudila invazi na Ukrajinu. Ruští intelektuálové a opinion lídři tak považují Čínu za klíčového hráče, který by mohl Rusku pomoci válku vyhrát. Hlásají, jak Čína nahradí výpadek ruského vývozu na Západ. Dodá mu potřebný vojenský materiál. A nakonec Rusku vyjedná mír na Ukrajině za ruských podmínek. To, co v jejich plánech ale vždy chybělo a chybí, byla odpověď na to, proč by to Čína měla dělat.
Putin se v Číně přepočítal. Stejně jako mnozí další…
Podle autorky komentáře chce Rusko od Číny hodně, ale je to právě Čína, která tahá za delší konec provazu. To navzdory všem proslovům o vzájemně výhodném vztahu a společných cílech. Rusko má podle jejího názoru velmi málo toho, co by Číně nabídlo. A říká i proč.
Ruská invaze na Ukrajinu Číně nenabízí žádné know-how, jak jistě získat Tchaj-wan, který považuje za součást svého území. Ukrajina a Tchaj-wan totiž mají z geografického hlediska jen málo společného. Zatímco Ukrajina se svými rozlehlými rovinami má s útočníkem dlouhé společné hranice, útok na Tchaj-wan se bez vylodění čínských sil neobejde.
Vedle geografických rozdílností mají Ukrajina a Tchaj-wan i kvalitativně rozdílné bezpečnostní vztahy ze Západem a USA. Bidenovo opakované ujišťování, že USA nebude přímo intervenovat na podporu Ukrajiny je v příkrém rozporu s jeho jednoznačným závazkem Tchaj-wan bránit.
Na druhé straně je pravda, že Rusko a Čína nelibě nesou americkou hegemonii a liberální mezinárodní řád. Že obě země pod svým současným vedením usilují o silnější pozici v globální ekonomice a bezpečnostních otázkách. Ale pozor: Putin chybně zaměňuje tuto podobnost cílů zahraniční politiky za politickou podporu. Jím tolikrát zdůrazňovaný průnik rusko-čínských společných zájmů v konkrétních otázkách neexistuje.
Navíc čínský prezident nemá zájem na tom, aby s Putinem seděl u stejného stolu jako rovný s rovným. Je to on, kdo se ocitá v exkluzivním postavení. Čína diktuje Rusku ceny, za které od něj nakoupí ropu a plyn. Čína spíše Rusko dál poníží, než aby mu pomohla, píše autorka komentáře, podle které návštěva čínského vůdce byla možná opulentní [oficiální fotografie zde, pozn. red.], ale s Ruskem měla jen málo co dělat.
Si sleduje hlavně svoje zájmy
Tvrdí, že šlo hlavně o signál pro Západ a Si Ťin-pching Putina jen využil, aby pohrozil Západu. Důvodů má podle ní více než dost. Tím prvním jsou stále se zhoršující vztahy s USA. Jde i o americkou vojenskou přítomnost v Jihočínském moři. A patří sem i vývozní restrikce na polovodiče a další high-tech produkty. Anebo americký program Inflation Reduction Act, jehož cílem je stáhnout výrobu z Číny zpět do USA.
Od koketování s Putinem si čínský prezident Si slibuje, že přiměje Západ k redukci jeho politického, ekonomického a vojenského tlaku na Čínu. Tím, že uskutečnil svoji návštěvu poté, kdy byl na Putina vydán zatykač, navíc hází Západu a jeho právním institucím rukavici. Prohloubení vztahů s ruským vůdcem tlačí na ústupky Západu proti Číně. Avšak hrozby jsou účinné jen tam, kde je pravděpodobnost, že by jejich autor zašel ještě dále.
A Si nejedná se Západem z pozice síly. I přes dobré výsledky čínské ekonomiky ji přeci jen oslabila tříletá politika nulové tolerance covidu a vážně se potýká i s realitní krizí. Čína nadále zůstává silně závislá na obchodu s USA a Evropou. A její devizové rezervy tvoří z velké části americký dolar a euro. Si není blázen, aby uvěřil Putinovu ujišťování o odolnosti ruské ekonomiky. Proč by pak Rusko po něm žádalo záchranný kruh?
Při hlubším pohledu na devastující účinek sankcí, které jeho severního souseda loni a zejména letos zasáhly, Si dobře ví, že Čína nemá na to, aby platila stejně vysokou cenu za otevřený vzdor vůči Západu. A při absenci všeobecné podpory stále neklidnějšího čínského lidu je jedinou strategií politického přežití nedemokratických vůdců ekonomický růst. Krátce a stručně: Si neobětuje vlastní bezpečnost k tomu, aby pomáhal Putinovi.
I špatné věci dokáží prospět věcem dobrým
Podle autorky britského listu ruská invaze na Ukrajinu uspíšila v západních zemích proces zbavení se závislosti na státech s represivními režimy. Také tvrdí, že čas levné elektroniky a laciné módy končí. Věří v to, že západní spotřebitelé žádají vyšší kvalitu a zboží vyrobené s ohledem na životní prostředí a lidská práva. Západní firmy jim taková přání splní, myslí si.
„Předstírané čínské sblížení s Ruskem je úsilím tyto trendy změnit a vyjednat si příznivější podmínky,“ uvádí v komentáři.
Západ by na tuto akci podle ní ale neměl skočit. Čína sice nemusí mít ráda novou postcovidovou ekonomickou a politickou realitu, ale vždy dá přednost zachování hospodářského růstu.
„V rozporu s Putinovými očekáváními nemá Si v plánu cokoliv někomu nabídnout kromě sobě samému. Jistě, rád koupí ruskou zlevněnou ropu a nechá Putina na jeho náklady natáhnout sibiřský plynovod Power of Siberia,“ píše.
A dodává: „S radostí zaplní mezeru na ruském trhu a nabídne ruskému spotřebiteli lacinou módu, elektroniku, a dokonce i čínské automobily. Ale až přijde čas a vyždímá z Ruska všechno jeho bohatství, bez skrupulí svého partnera vymění za nového.“
Michal Achremenko
Levnou elektroniku ani oblečení nechci. Chci kvalitní a humanitní kusy, nehledě na cenu. Václav P. Přestavlky – důchodce.
Nejsem si jistý o kamarádství prezidentů Si a Putina. VB dostane v Asii a
v Austrálii pekny šach. To, že Čína je na ohromném vzestupu si stebetaji vrabcí a jiní ptáci po celém svete. Kolonialiste minulosti se mají na co těšit.
Ukrajina se nerozhodla o svém smerovani,mirove čínské návrhy jsou predlozene. Čínská vrata do EU v podobě Ukrajiny je zatím silná káva i pro prezidenta Zelenskeho, platí co není dnes, může být zítra. Čínský prezident Si je mimořádny statnik, to ostatní je je paberkovani Západu i Ruska.