Úroda nových mohutných elektrických aut začíná ovládat americké silnice. Ale jak elektrické automobily nabývají na váze, naskýtá se otázka, jaký vliv mají na životní prostředí. Zvlášť, když vypadají jako ostatní americká auta – jsou velká.
Například Ford-150 Lightning, monstrum o hmotnosti 2 722 kilogramů, je nejprodávanější elektrickou verzí pickupu firmy Ford. Dále kolos Ram 1500 firmy Dodge propagovaný při příležitosti finále Super Bowl, a dokonce i elektrický Hummer, kterým si minulý měsíc vyjel prezident Joe Biden.
Avšak větší a těžší elektroautomobily popírají zájem na ochraně životního prostředí. Nejde jen o to, že většina elektřiny, kterou spotřebovávají, se vyrábí z fosilních paliv. Jde i o to, že výroba baterií, které je pohání a jsou i v další elektronice, závisí na těžbě různých surovin, jako jsou kobalt, lithium a vzácné kovy. A jejich těžba také není zadarmo. Zatěžuje životní prostředí, živočichy, spodní vody i místní komunity – ostatně stejně jako těžba ropy.
Například baterie, která pohání již zmíněná auta Hummer E.V. firmy General Motors, vyžaduje stejné množství lithia jako baterie pro tři menší automobily nebo baterie pro 240 elektrokol. A jedenapůlkrát více lithia než elektrický autobus.
Na velikosti záleží. A platí to i pro auta
Odborníci jsou zajedno v tom, že elektrické automobily jsou pro životní prostředí lepší volbou než ty, které pohání motor na fosilní paliva. Ale omezení emisí není u všech elektromobilů stejné. Svoji roli v tom hraje velikost vozidel. Čím větší a robustnější jsou, tím větší je jejich negativní vliv na životní prostředí. Tématu se blíže věnuje americký list The New York Times.
Uvádí, že ochrana klimatu při využívání větších elektroautomobilů závisí z velké části na tom, jakým automobilem bychom jezdili místo nich. Například výměna pickupu za podobný model v elektrické verzi, může pomoci podstatnému snížení emisí. Například výměna pickupu Ford-150 za elektrický model F-150 Lightning přispěje k 50% snížení emisí na ujetou míli.
Těžší elektrický pickup už si ale žádá větší baterie, spotřebuje na dobití více elektřiny, a tak zatíží životní prostředí podstatně více emisemi než jiný menší elektromobil. Pokud vezmeme v úvahu výši emisí na ujetou míli, pak vyprodukuje stejné množství emisí jako menší klasický automobil.
„Ať už jsou automobily poháněné spalovacím motorem nebo elektrickými bateriemi, větší automobily vyžadují více energie na svoji výrobu i na svůj provoz,“ potvrzuje profesorka z University of California Alissa Kendallová.
Nabíjení na cestách? Logistická noční můra, říkají řidiči v USA
Zároveň upozorňuje na nad slunce jasnou věc. I když elektroautomobil nespaluje benzín a neprodukuje výfukové plyny, je nepřímo zodpovědný za emise vzniklé při jeho výrobě i při výrobě baterií. A elektřina, kterou se nabíjí, se zřejmě vyrábí spalováním fosilních paliv.
Spotřebitel to chce, spotřebitel to dostane
Za uplynulých deset let se zájem Američanů přesunul z běžných osobních automobilů na větší SUV, pickupy a crossovery. Podle odhadů jejich podíl na celkovém prodeji automobilů dosáhne 78 procent v roce 2025.
„Má to co dělat i s nabídkou. Pokud automobilky vsadí ´jen´ na širokou nabídku větších elektroautomobilů, vytvoří po nich i poptávku,“ vysvětluje profesorka energetických studií na Massachusetts Institute of Technology Jessika Tranciková.
Nedávno zveřejněná zpráva uvádí, že by se tlak na dodávky potřebných minerálů snížil, kdyby se omezila závislost Američanů na těchto automobilech, zmenšily se baterie a zvýšila jejich recyklace. Avšak o tom automobilky nemluví. Naopak spotřebitele přesvědčují k jejich koupi.
„Elektroautomobily, jako například F-150 Lightning, přispějí k většímu omezení emisí kysličníku uhličitého, protože se elektrická rozvodná síť dekarbonizuje,“ říká mluvčí automobilky Ford Artealia Gilliardová.
A funguje to: Spotřebitelé už se řadí do front na elektrické pickupy a automobilka Ford má na model Lightning už více než 200 000 rezervací. Podle Trancikové takto velká elektrická auta lidé buď potřebují kvůli profesi, nebo věří, že větší baterie jim zajistí větší dojezd. Což platí zejména pro ty, kteří žijí v oblasti s nedostatkem dobíjejících stanic.
„Spotřebitelé uvažují o výkonnějším modelu, který by lépe splnil jejich požadavky,“ tvrdí profesorka.
V Americe to chtějí holt velké
Americký list NYT upozorňuje i na to, že v uplynulých letech se ve Spojených státech zvýšil počet úmrtí na silnicích, zatímco ve srovnatelně rozvinutých zemích číslo klesá. Na vině je několik skutečností. Je to špatný stav některých amerických silnic, vysoké povolené rychlosti a podle odborníků i velké rozměry amerických aut. Přičemž ty elektrické nejsou jen velké, ale také těžké.
Jennifer Homendyová, předsedkyně United States National Transportation Safety Board, vyjádřila obavu, že se riziko a úmrtí v důsledku provozu těžkých elektroautomobilů zvyšuje. Uvedla dva zmíněné modely Hummer a F-150 Lightning. Oba modely přibraly na hmotnosti ve srovnání se stejnými modely se spalovacím motorem kvůli bateriím 1 000 až 2 500 liber [500 až 1 250 kg, pozn. red.].
Podpora velkých elektrických automobilů tak není jednoznačná, tvrdí Dave Mullaney, šéf týmu Carbon-Free Transportation na Rocky Mountain Institute. Podle něj někteří vnímají elektrorevoluci jako zásadní příležitost, aby se Američané zamysleli nad svojí mimořádnou závislostí na automobilech. Jiní se domnívají, že nejlepší je požadavkům amerických spotřebitelů vyjít vstříc.
„A právě oni, američtí spotřebitelé, zbožňují svá obrovská SUV a pickupy,“ uzavírá The New York Times svůj článek „Just How Good for the Planet Is That Big Electric Pickup Truck?“
Michal Achremenko
Cože? Zákazník že si smí přát, co by si chtěl koupit? A dokonce podle svých potřeb? Tak to možná v kapitalistické Americe! U nás, soudruzi, s takovými pěkně zatočíme! Spalováky zakážeme, elektromobily dáme od dvou mega výš, a to by bylo abychom likvidací Evropy nesnížili světové emise nejméně o 0,5%! Vpřed soudruzi. Přes spáleniště a krvavé řeky, protože nic jiného z Evropy nezbyde! Čest!
Přesně! Udeřil jste hřebíček na hlavičku! Pokud se jakákoliv nová věc vezme přes tržní bázi a není to absolutně ulítlá věc, tak se časem bez problému prosadí. A to bude příčina, proč v USA této záležitosti hospodářsky zametou s Evropou. Jde o to, že když v hospodářství něco prosazujete na sílu, tak k tomu potřebujete státní aparát. Tedy dotace (peníze sebrané jiným, kterým pak tyto chybí v jiném segmentu hospodářství) a k tomu politické řízení (vedou to pak většinou ti, kteří mají za tímto účelem kvalifikaci takovou, že někdo hodil do volební urny lístek s jejich jménem). A navíc se vám může stát, že se najdou takoví, kteří vám ve vaší snaze „sypou písek do ložisek“ (vzpurný spotřebitel). Oproti vám stojí tržní báze, kdy naopak vzniká poptávka. Ne případný odpor. Ta aktivizuje volný kapitál (peníze, které naopak nikomu brány nejsou a tím pádem ani nikomu nechybí jinde) a řídí to soukromé firmy, vždy úspěšné firmy, zaměstnávající ty nejlepší techniky, manažery a pracovité dělníky. Je tak jasné, kdo bude vítězem v tomto hospodářském klání. Pro porovnání. Takový příklad, který známe všichni. Když bylo potřeba po druhé světové válce řešit tristní sociální situaci, tak vznikly dvě cesty. Ta západní (sociálně demokratická), která kapitalismus zachovala, ale s tím, že se hošánci musíte podělit. Nelze si vše nechat a debužírovat si, zatímco dělník dře bídu s nouzí. Ta východní byla ideologická. Jsi buržoust, vykořisťovatel (zhusta tomu tak bylo), tak pryč s tebou. A s vykořisťováním bude konec. Nemylte se, vykořisťování skutečně skončilo, protože buržoazie (jako nyní spalovací motory) zmizela. Je to logické. A výsledek? Škoda mluvit. Dnes celá východní Evropa dělá za mzdy, za které by na západě ani nevytáhli paty z postele. Green deal je z hlediska naší budoucí životní úrovně ideologicky principiálně to stejné jako komunismus.
Je vidět že o přírodu a emise tady vůbec nejde.
No, je to tak půl na půl. Rozhodně ne ideologicky, jak v Evropě ten pošahaný Green Deal. Pamatuji si, když se v USA extrémně rozmohla osobní doprava těmi jejich křižníky silnic s obrovskou spotřebou. To bylo ještě před tou ropnou krizí začátkem sedmdesátých let. Tak pak řešili fotooxidační smog ve městech. Ale vždy jen v nezbytné míře a s ohledem na technické a výrobní možnosti. Čína to stejné. Četl jsem, že dělali průzkum, kdy děti naposledy viděli ve městě modré nebe. Jedna šesti, nebo osmiletá dívenka, přesně už nevím, řekla, že ještě nikdy. Nejhorší na tom je to, že se pak zvedne odpor, a jak píšete, o ochranu přírody nakonec vůbec nejde, ta osiřelá zůstane stranou. Protože nesmysly se začnou objevovat i na straně odpůrců, jako například že elektroauto má výfuk v elektrárně. Jednou jsme v elektrárně něco dělali a viděl jsem ty hromady nezabezpečeného uhlí. Pracovník mi říkal, že není třeba mít strach, že je to spíše černá hlína, která by v kamnech vůbec nehořela. Ale pod kotly v obrovském žáru hoří dobře a velký žár s dostatkem kyslíku výrazně snižuje nežádoucí emise. S odlučovači všeho možného, včetně popílku, navíc s vysokým komínem s dobrým rozptýlením je zcela něco jiného, než výfuk u auta. Prostě, když vezme něco do ruky komouš, ať rudý, nebo zelený, tam sto let tráva neroste.
Pokud chceme zachránit planetu, musíme zahnat ekologické teroristy.
Hummer stejně jako Volvo a MG…to už je dnes tržní podnikavá komunistická Čína