„I přes dílčí dobré zprávy českou ekonomiku letos čeká s velkou pravděpodobností faktická stagnace s rizikem ekonomického poklesu,“ uvádí v aktuální ekonomické predikci Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR].
Letošní růst domácí ekonomiky odhaduje „kolem 0,1 procenta“. Podle analýzy SP ČR se budoucí vývoj odhaduje jen těžko. Za klíčové faktory Svaz označuje drahé energie, globální ekonomický útlum, kreditní rizika spojená se zadlužováním států a válku na Ukrajině.
„Doufejme, že nejhorší následky těchto dopadů má česká ekonomika již za sebou. Avšak nelze vyloučit další vyhrocení konfliktu s dopadem na dodavatelsko-odběratelské řetězce, příchod výrazně většího počtu uprchlíků, ale také stažení investic z ČR a dalších nejistot,“ stojí v analýze SP ČR.
Další riziko podle Svazu spočívá v možném vyhrocení nových geopolitických konfliktů a narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců. V této oblasti zmiňuje například čínské ohlášení politiky omezení vývozu technologických komponent pro výrobu fotovoltaických panelů.
„Situace je choulostivá z toho důvodu, že mnoho komponentů včetně například drahých kovů nutných pro ekologickou transformaci, je dovážena z Číny. Případná další omezení by měla negativní dopad na evropské firmy,“ uvádí.
Související problém je růst protekcionismu v dalších zemích. Příkladem dává USA a jejich masivní podporu domácí americké výrobě zelených technologií. Analýza konstatuje, že panují obavy, že tato iniciativa povede k přesouvání firemní aktivity a důležitých investic z EU do Spojených států. Navíc existuje reálná možnost, že podobná opatření budou zavádět i další státy.
SP ČR varuje před problémy v Evropě
Mezi další rizika řadí současné problémy bank a fiskální politiku evropských zemí. Průměrná výše dluhů k hrubému domácímu produktu [HDP] se za eurozónu blíží 100 procentům. Přičemž mnoho významných zemí v čele s Itálií, Francií, Španělskem a Belgií tuto hranici již překročilo.
„V případě nenadálých problémů tak může být ohrožena prosperita EU. Jedná se zejména o nutnost záchranných opatření ze strany ECB, ohrožení makroekonomické stability a snížení celoevropského růstového potenciálu,“ uvádí analýza SP ČR.
Situaci ve vazbě k rychle pokračujícímu zadlužení evropských zemí dokumentuje analýza i na příkladu Česka.
„Jen za první dva měsíce letošního roku skončil státní rozpočet se schodkem 120 miliard korun, což je 40 procent z plánovaného schodku rozpočtu na celý rok a jedná se o nejhlubší dvouměsíční deficit od vzniku ČR,“ konstatuje analýza SP ČR.
Podle ní nejblíže takovému výsledku byl zatím schodek z února 2021 [83,9 mld. Kč]. Aktuální data za březen přitom hovoří o pokračujícím tempu prohlubování deficitu státního rozpočtu. Schodek v březnu překonal 166 miliard korun a stal se opět rekordním v historii země. Vláda dluhy navyšuje ještě sjednáváním nových půjček, jež se do rozpočtu promítnou až v budoucnosti [viz článek výše, pozn. red.].
Situace českých firem podle SP ČR
Podle analýzy SP ČR se i letos domácnosti a firmy utkají s dopady vysoké míry inflace. Uvádí, že spotřebitelům klesají jejich mzdy v reálném vyjádření a mnoho podniků letos očekává pokles zisků. V lednovém šetření SP ČR firmy uvedly, že bude náročné zisky udržet, kde jejich udržení či dokonce zvýšení očekávala méně jak polovina respondentů. Jedním z důvodů je ochlazující poptávka, v jejíž souvislosti je pro stále více firem obtížnější promítnout vysoké ceny svých vstupů do cen svých konečných produktů.
„Mezi další překážky patří vysoké ceny energie ve srovnání s globální konkurencí, nedostatek pracovníků a některé firmy naráží také například na vyšší náklady na financování či zpoždění v dodávkách některých vstupů,“ konstatuje analýza SP ČR.
A dodává: „Ekonomika jako celek nyní není v příliš dobré kondici a firmy očekávají náročný rok. Podniky avizovaly ve společném šetření SP ČR a ČNB zkraje roku velmi opatrný výhled investic a spíše negativní predikci vývoje zakázek na dalších 6-12 měsíců.“
Svaz se již tradičně vyjadřuje k dopadům 7% úrokových sazeb České národní banky [ČNB]. Tvrdí, že firmám takto vysoké úrokové sazby „rozhodně nepomáhají“.
„Náklady na úvěrové financování podniků v české měně jsou na nejvyšších nominálních hodnotách od roku 2004. Což s dalšími nejistotami nepřispívá úvěrové a investiční aktivitě. Část firem na tuto situaci reagovala a vzrostl podíl úvěrů v eurech s nižšími úroky, některé však tuto možnost nemají,“ konstatuje analýza.
Koruna a zahraniční obchod
Ve vztahu k centrální bance a vývoji ekonomiky SP ČR predikuje další vývoj zahraničního obchodu. I ten podle něj do jisté míry ovlivní inflace a pohyb české měny. Silná koruna patrná v prvních měsících roku zhoršila pozici a mezinárodní konkurenceschopnost exportérů, a naopak napomohla dovozu.
„Česká národní banka nicméně považuje silný měnový kurz za součást její protiinflační politiky. Proto lze předpokládat, že bude mít koruna po většinu roku spíše tendenci udržet se na silnější úrovni – tedy znevýhodňovat exportéry a zároveň vylepšovat pozici dovozu,“ uvádí SP ČR.
Dále konstatuje, že stávající situace značí zpomalení zahraniční poptávky. Což se projeví na mírném poklesu tempa růstu vývozu na hodnoty okolo 3,7 procenta. Poměrně nízká tuzemská spotřeba, respektive domácí poptávka spojená se stále nadprůměrně vysokou mírou inflace v rámci EU, pak sníží tempo růstu dovozu. Zahraniční obchod jako celek by tedy měl kladně přispět k celkovým výsledkům HDP.
–DNA–
