Příspěvek na bydlení překresluje zavedené zvyklosti. Drahé nájemní bydlení zpřístupňuje lidem, kteří by si jinak museli najít levnější bydlení, případně druhou práci. A do nevýhodné pozice staví i ty, kteří se rozhodli pro hypotéku.
Hypoteční splátka a měsíční nájemné vyjde v mnoha případech nastejno. Nově tu však jeden rozdíl je. Zatímco s hypotékou stát nikomu nepomůže, s nájemným ano. A to prostřednictvím příspěvku na bydlení.
„Je mi 26 let, jsem rok po vysoké škole a bydlím nedaleko centra Prahy v útulném dvoupokojovém bytě s kuchyňským koutem,“ vypráví Petr, který pracuje v oddělení prodeje jedné zahraniční firmy.
A jak říká, je spokojený. Jeho měsíční čistý příjem se podle něj pohybuje většinou kolem 28 tisíc korun čistého. Za pronájem platí měsíčně 19 500 korun. Elektřinu má převedenou na vlastní jméno, měsíční zálohu na ni má 1 000 korun. Dalších 2 400 korun měsíčně platí za služby, jako je svoz odpadu, úklid a osvětlení společných prostor.
Celkem tak dá měsíčně za bydlení 22 900 korun. Na otázku, jak vychází s příjmy, když mu jich většinu sebere bydlení, odpovídá, že mu pomáhá stát. Přesněji řečeno, dostává od něj několikatisícový příspěvek na bydlení.
„Ano, nájemné zvládám platit díky příspěvku na bydlení. To celkem bez starosti,“ potvrzuje mladý muž, který ale stejně jako nechce uvést své plné jméno, nechce říct ani to, kolik mu stát na jeho útulný byt v Praze nedaleko centra každý měsíc posílá.
Na nájemné přispívá stát i 10 tisíc korun každý měsíc
Podle orientační kalkulačky dostupné na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] se částka může v případě 26letého Petra šplhat až k deseti tisícům korun. Konkrétně u něj příspěvek na bydlení vychází na 9 729 korun. To znamená, že díky příspěvku na bydlení ho měsíční nájemné vyjde namísto ve smlouvě sjednaných 19 500 korun na 9 771 korun.
A to už je slušná cena za 2+KK nedaleko centra Prahy. Jak je to možné? Petr splňuje obě hlavní podmínky nároku na příspěvek na bydlení. A sice, jeho náklady spojené s bydlením jsou vyšší než 30 procent jeho příjmu a zároveň 30 procent příjmu je nižší než státem určené normativní náklady na bydlení.
Do konce loňská platilo, že nárok na příspěvek na bydlení vzniká, pokud náklady na bydlení přesáhnou 30 procent příjmů domácnosti. V Praze byla hranice s ohledem na vyšší výdělky nastavena na 35 procent. Od letošního roku se podmínka sjednotila na 30 procent příjmů bez ohledu na to, zda je žadatel z Prahy nebo jiné části republiky.
„Tato dvojí výše už ztratila své opodstatnění. Naopak se dosavadní systém negativně dotýkal například seniorů, kteří v Praze žijí sami,“ zdůvodnil změnu loni v prosinci po schválení zákona ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [MPSV].
A nejde o jedinou úpravu. Změnilo se i rozdělení do skupin podle počtu členů domácností. Do jedné kategorie se sloučily jedno a dvoučlenné domácnosti. Díky tomu lze příspěvek lépe zacílit na menší domácnosti, vysvětlilo MPSV.
I v Praze je blaze, když dá stát příspěvek na bydlení
Podobně jako 26letý Petr, zdá se, dnes uvažuje nejedna česká domácnost. Alespoň to vyplývá z dat MPSV a Úřadů práce ČR [ÚP ČR]. Nárůst počtu vyplacených příspěvků na bydlení a žádostí o něj je enormní. Jedná se doslova o boom.
Zatímco loni v únoru jich pobočky úřadů práce vyplatily kolem 132 tisíc v celkovém objemu cca 558 milionů korun, tak letos v únoru se jejich počet skoro zdvojnásobil. Úřady vyplatily 236 501 příspěvků na bydlení. Objem těchto vyplacených příspěvků dosáhl v meziročním srovnání více než dvojnásobného nárůstu. Úřady jich v únoru 2023 vyplatily v objemu bezmála 1,32 miliardy korun.
A nejen to. Společně s počtem příjemců sociální dávky roste i průměrná výše samotného příspěvku. V únoru 2022 činila 4 262 korun, letos v únoru už 5 578 korun za měsíc.
Hypotéku? Děkuji, nechci, požádám o příspěvek
S příspěvky na bydlení mohou docela dobře kalkulovat i mladé rodiny při rozhodování se o vlastním bydlení. A není se co divit. Zatímco nájemné se zahrnuje do uznatelných výdajů při žádosti o příspěvek na bydlení, tak hypoteční splátka nikoli.
Pokud si třeba mladá rodina, kdy je žena na rodičovské dovolené a muž pracuje, pronajme na jednom z pražských sídlišť byt o rozloze 57 m2 [2+KK] s měsíčním nájemným 17 000 korun a běžnými poplatky kolem 5 tisíc korun, stát jim příspěvkem na bydlení přispěje každý měsíc částkou zhruba 8 800 korun. Což jim 17tisícové nájemné rázem poníží o více než polovinu na 8 200 korun. To za předpokladu, kdy čistý měsíční příjem rodiny činí 40 tisíc korun. Žena pobírá rodičovský příspěvek osm tisíc korun, muž má čistý plat 32 tisíc korun.
Státem zvýhodněné úvěry na bydlení de facto přestaly existovat
Pokud by se stejná rodina rozhodla pro koupi takového bytu na hypoteční úvěr a splňovala by k tomu zákonné podmínky, pak by byt v hodnotě pěti milionů korun, což je pro danou lokalitu jeho běžná tržní cena, splácela při současných úrokových sazbách [cca 6,8 %] 30 let s měsíční splátkou skoro 30 tisíc korun. A jedinou podporou a odměnou státu za to, že se rodina sama o sebe postará a zabezpečí se vlastním přičiněním je, že si může v ročním zúčtování ponížit základ daně o zaplacené úroky v daném roce.
Veronika Táchová
Dobrý den, mám dotaz řádně platím nájemné a majitelka mi nedává nájemní smlouvu. Tím pádem nemám nárok na příspěvek na bydlení.
To je dobře, že nemáte nárok! Nevidím důvod, rozdávat peníze za nic! Prý, nárok. To snad není už ani možný! Na základě čeho si nárokujete?
No, z hlediska práva i faktické podstaty věci nájemné rozhodně neplatíte. Ve vašem případě jen dochází k přesunu peněz od vás k paní majitelce nemovitosti. Klidně to může být i tak (z hlediska práva), že ona vás z čirého soucitu k bližnímu nechává přebývat ve své nemovitosti a vy zase z vděčnosti ji ráda předáte jistý obnos, který vám přebývá. Něco, jako ochota za ochotu, soucit za soucit. Víte, nedělám si legraci, za vším, co jsem nyní napsal si stojím. Snažím se vám jen vysvětlit, že špatně chápete příčinu a následek. Tedy, že vám paní majitelka něco dluží. Začne se totiž vždy smlouvou. Ve vašem případě nájemní. Tam je vše definováno. Co se sjednalo, za jakých podmínek a další náležitosti. Jedním ustanovením tam bude nutnost finanční úhrady za poskytnutí přístřeší a dalších služeb s tím souvisejících a to v tomto ustanovení bude nazváno nájemné. Teprve pak se ten váš přesun peněz od vás stavá platbou nájemného a tím pádem vznikne další právní souvislost, čímž mám na mysli vaše právo na příspěvek od státu. Prostě riskujete obě. Máte jistý ekonomický vztah, nijak smluvně neupravený. Vy už na to doplácíte, ale kdybyste byla ekonomicky mazaná liška, mohla byste s majitelkou i „zamést“ a ona by se pak nemohla v řadě věcí domáhat nápravy. Například byste mohla tvrdit, že jste se dohodli, že vás nechá bydlet zadarmo a ty peníze jsou dary od vás. A jak známo, dary od určité kumulativní výše se musí danit. To určitě majitelka nedělá, tak by si na ní finančák smlsl. Nebyla by totiž schopna doložit, z jakého důvodu ty peníze od vás dostává. Finanční úřady i soudy chtějí fakta, tedy smouvy. Rada je vždy stejná a jiná ani být nemůže. Dát to smluvně do pořádku, nebo si sehnat něco jiného.
Pronajimatele udat na FU a je vyreseno!
Stát tím tlačí, aby lidi nebydleli bez nájemních smluv, aby měli práva dané smlouvou
To by mě zajímalo kdo na tomto má zájem. Nakoupili nemovitosti a teď nevědí co s nimi🤭
Takže mi všichni platíme život těmto lidem. Nechutné a velice zvrácené!
Mi?
No a co? Nikdo tomu nerozumí, ale všem to vyhovuje. Takže to vlastně funguje. “ Na kopici hnoje vydržím i v stoje.“
Myslím, že mám nárok bydlet v luxusní vile, s pěti ložnicemi, bázenem, v garáži 10 automobilů, heliportem na zahradě a to vše na základě příspěvků na bydlení, popř. ještě nějaké dotace, dávky. Státe zaplať!
Nikoliv Státě, ale daňový poplatník, který nemá takové štěstí, to zaplati
Jak by asi rodina mohla platit 30.000,- jen za hypotéku, když mají příjem 38.000? Kdo by jim jí poskytl a z čeho by žili? Energie a jídlo by platili z čeho? Zkrátka a dobře, běžný člověk se mzdou kolem 30. 000 čistého za svou celoměsíční práci dnes nezaplatí ani byt a stravu, tak to je. Pokud by to nedotoval stát, tak tady máme samé bezdomovce. Stát místo toho, aby stavěl dostupné státní nájemní byty raději skrze doplatky na bydlení dotuje majitele nemovitostí.
Stát nic nedotuje. To dotují daňoví poplatníci, kteří poctivě platí daně a kterým se jen o takových příjmech zdá
Tak name strop na energie, proc nemit strop na najmy. Presne jako u elektriny, cokoliv nad urcitou castku pujde jako dan statu jeste pokud majitelum vzrostli prijmy z najmu o vice jak 20 procent tak take extra dodanit, u CEZu tomu vsichni tleskaji.
je to tak, u nás neplatí žádná cenová pásma, žádná brzda, každý rok se tetelí na zprávu o inflaci a hned s tím nájemníkovi mávají před nosem, reality to je job, kolik jen vyždímají z pronájmu obchodních prostor, typicky v přízemích svých zděděných baráků
Zajimalo by me kde ty penize jsou.
Podle kalkulacky MPSV mi vychazi prispevek na bydleni 1500kc a dostavam 394kc
Kde je chyba systemu?
Jsem bila,chodim do prace,mluvim cesky a jsem sama s dcerou.To je asi chyba systemu.A prijem 16500kc vyplatu
Jediná možnost jděte do jiné práce myslím že až se vaše místo uvolní ….. Fiala s tím ministrem financí rád nastoupí na vaši pozici za ty peníze pak bude přemýšlet jinak kde by měl začít šetřit jen nechápou jak to je složité vyžít a nemít takový luxus když berou víc jak v Německu a kantýnu za směšné ceny. Ubohý český stát už nejsem hrdý na to že jsem Čech uvažuji o změně národnosti v tomhle svinstvu co dělaj je teprv začátek bude bohužel hůř.
On bude hlavne problem v tom, ze cisty prijem ve vysi 28 tis. je uz v Praze zcela nedostatecny. Ale firmy si udelali se zamestnancu otroky, kteri se trepou o svou zidli a jsou jak stado ovci a nechaji po sobe dupat, dokud nekleknou. Zapad ma z cele nasi zeme dojnou kravu a krmelec. Stat jeste navic mnohe firmy podporuje ruznymi dotacemi, investicnimi pobidkami a slevami na dani. Je neudrzitelne, aby stat neustale nadale dotoval zamestnance. At majitele firem klidne ji kaviar, ale chase musi dat chleba se sunkou!
Spoustu rodin je také nesezdanych s trvalým pobytem může ještě u rodičů takže žena s klidem pobírá příspěvky i když mají dva příjmy a jedno neoficiální bydliště.
V nájemní smlouvě máte napsáno kdo v bytě í bydlí takže jinde příspěvky nemůžete pobírat i když máte trvalé jinde . .Navíc můj příklad nesezdané Žijeme v jednom bytě .Majitel nepovolil trvalé jinak naschvály .Nájemní smlouva napsaná tak že je vše v jednom včetně energií jen jedna částka .Není nárok na příspěvek .Chtějí zvlášť bydlení zvlášť energie .Majitel není ochoten to tak napsat .Nyní se stěhujeme pryč majitel chce pronajímat uprchlíkům .je to pro něj výhodnější .
Každý musí přece bydlet tam,kde na to má.
Příspěvky na bydlení by se měly ihned zrušit.
Jo ale mě to stále dávají dolu mám byt 2+1 platím 13400 plus 1600 elektřinu a příjem mám jen 13000 rodicak a dostávám 9700 příspěvek víc ne
Muj prijem 18000 a partnerka od up uz nic.2 deti do 5ti let takze prace pro partnerku ,pokud nesezenem hlidani, zadna.Prispevek na bydleni 8000 a energie 5000 .Najem se sluzbami 15000.
Pro koho teda plati tech 30 procent nakladu na bydleni kdyz mi mame skoro 90 procent?
Já jsem přišla o práci že zdravotních důvodů. Mám epilepsii a nemohla jsem najít žádnou práci kde by mne vzali. Žádala jsem o sociální dávky, ale ty mi nebyly přiznány. Z důvodu toho, že moje máma vydělává 17400kc měsíčně tak z toho jsme měly využít obě dvě. To se nedá. Do teď nemám nárok na nic.
Redakce upravuje, !!!???
Kde je svoboda slova, vlastníci bytů či pronajimatelé už nevědí jak oškubat, obrat nájemníka , stát nevyjímaje!!!!
Po té ,,revoluci“ je tu bordel ve všem!
Zlatý socializmus!!!!
Je to tu smutné, jen hrabat, to je nejdůležitější!!!!
Do hrobu si vezmeš jen Ty desky a i s nima vyletíš do oblak…….
V nájemní smlouvě máte napsáno kdo v bytě í bydlí takže jinde příspěvky nemůžete pobírat i když máte trvalé jinde . .Navíc můj příklad nesezdané Žijeme v jednom bytě .Majitel nepovolil trvalé jinak naschvály .Nájemní smlouva napsaná tak že je vše v jednom včetně energií jen jedna částka .Není nárok na příspěvek .Chtějí zvlášť bydlení zvlášť energie .Majitel není ochoten to tak napsat .Nyní se stěhujeme pryč majitel chce pronajímat uprchlíkům .je to pro něj výhodnější .
Zdravým Vás rozhořčení lidé.
Už před několika lety jsem byla upozorněna na sociálním úřadu proč vlastně chodím do práce.
Mám 5 děti. Spočítali mi že když přestanu dělat malinko se jako rodina zasloužíme a pak přijdeme zpátky začneme se mít dobře. V tu chvíli máme nárok na bydlení zdarma energie zdarma . služby zdarma a mně překvapilo nejvíc je i kapesné na osobu. Z toho všeho tedy vyplývá že kdo chce pracovat kdo chce bydlet ve svém kdo se o sebe postarat sám bude a je po zásluze potrestán. Plně chápu všechny tady nehod chodím do práce a tudíž nemám nárok na nic. Tento stát je postaven tak že kdo nedělá má se relativně dobře a má spoustu volného času. A nemusí vůbec nic platit.
chceme reálné mzdy odpovídající produktivitě ekonomiky, která je 80 % té německé, třetinové maňásko uráží národní hrdost, tedy mělo by
Zase hloupý a zavádějící článek.Koupe bytu i na hypotéku je investice.Neni možné,aby stát přispíval na hypoteční splátky bonitnim klientům,kteří splnili podmínky banky.Prispevek na bydlení je v pořádku,pokud je v pořádku nájemní smlouva.Neni potřeba souhlas pronajímatele k nahlášení trvaleho bydliste,pouze evidenční záležitost.Nyni budou developeri stavět pouze byty k pronájmu,nové krásné,moderní vybavené vším,aby nájemníci nemuseli tahat starou pračku a skříně atd.sem tam.
takto je to běžné ve vyspělých zemích na západ od nás.Nezavidte si pár korun, v ČR jste na tom všichni stejně.
Pokud pan platí nájemné 19.500kc plus energie, a zároveň platí veřejné osvětlení, služby, a svoz odpadu, pak platí asi nájemné sobě, ne? Služby jsou součástí nájemného nebo za co je tedy těch skoro 20 000 Kč? Vždyt to nedává smysl
Sorry, ale autor neovládl svou závist. Vsadím se, že dříve horoval pro deregulaci nájemného. S deregulací se totiž nutně zrodil příspěvek. Vázaný na trvalé bydliště.
Takhle to v Praze běží už dekády, ale pro menší města platily jiný normativy a jejich obyvatelé mohli o pražském příspěvku na bydlení jen snít. V Praze to mohlo být až skoro 20 000, zatímco v Roztokách a Říčanech u Prahy 2300,- Kč. Ceny bydlení ale odpovídaly pražským. Už před 13 lety jsem ty čísla zaznamenal.
A jen se to pro celý stát aspoň trochu zvedlo a začalo fungovat, objeví se nějaký Jouda a ohání se pražským příkladem.
Závist si autor mohl odpustit, protože ty nominální hausnumera ovlivňují naši představivost, kynou rychleji a déle než se nám zdá. Litr se blíží pomalu stokoruně před deseti lety, hypotéku si už dneska nemůže dovolit dostatek lidí.
Pravda je strohá: Příspěvek na bydlení je jedna z dotací, která soukromým firmám umožňuje neplatit tak vysoké mzdy. Od 93 už ti bastardi na jedné straně lidi zaměstnávali, ale platili tak málo, že ti chodili na sociálku. Když jsem to tehdy zjistil, málem se mnou vztek fláknul. A ona je z toho státní politika, jen podoby transferu se liší.
Tímhle článkem dost nepomáháte teda, co raději text o pesticidech v obilí z Ukrajiny? 😉