Čínský hrubý domácí produkt [HDP] v prvním letošním čtvrtletí meziročně stoupl o 4,5 procenta. S odvoláním na čínský statistický úřad informaci uvedla agentura Reuters. Podle ní výkon čínského HDP předčil 4% očekávání analytiků.
K rychlejšímu oživení druhé největší ekonomiky světa podle agentury přispělo ukončení přísných protiepidemických opatření koncem loňského roku. Podle agentury AP je růst do značné míry důsledkem oživení spotřeby. Lidé po zrušení přísných covidových omezení začali znovu ve velkém navštěvovat nákupní centra a restaurace.
Čínští statistici uvedli, že ekonomika země „vykázala plynulé oživení“, zároveň ale varovali, že jeho základy ještě nejsou pevné, a to i kvůli „složité a nestálé“ situaci v zahraničí. Pro letošek si čínská vláda stanovila za cíl růst HDP okolo pěti procent. Loni růst hrubého domácího produktu asijské mocnosti meziročně zpomalil na tři procenta. Což bylo oproti roku 2021 o 5,1 procentního bodu méně.
Lepší čínský HDP dokazuje i lepší čínský export
O zlepšení výkonu čínského HDP svědčí březnová statistika zahraničního obchodu. Export Číny v březnu meziročně stoupl o 14,8 procenta na 315,59 miliardy dolarů [cca 6,7 bil. Kč], to po únorovém poklesu o 6,8 procenta. Čína v březnu více vyvezla například do Kanady, Indonésie nebo Ruska, méně pak do Spojených států. K nečekanému růstu přispěl zájem o elektromobily, které v Číně na vývoz vyrábí stále více firem, včetně těch západních.
Data čínské celní správy analytiky překvapila. Ti počítali s dalším poklesem. Zároveň upozornili, že zlepšení částečně odráží snahu dodavatelů kompenzovat nevyřízené zakázky po těžkostech, které loni způsobila omezující opatření kvůli covidu.
„Výskyt covidu v prosinci a lednu továrnám patrně vyprázdnil zásoby. Teď, když továrny opět fungují na plnou kapacitu, dohánějí nashromážděné zakázky z dřívějška,“ řekl hlavní ekonom společnosti Pinpoint Asset Management Č‘-wej Čang.
Březnový růst exportu je první od loňského října a znamená zároveň nejsilnější vzestup za posledních osm měsíců. Peking se snaží posílit obchodní vztahy s vyspělými zeměmi a zkoumá další možnosti obchodní výměny s mladými tržními ekonomikami. O 35,4 procenta se zvýšil vývoz do Sdružení zemí jihovýchodní Asie [ASEAN]. Což je největší obchodní partner Číny. Vývoz do Ruska vzrostl o 136,4 procenta, vývoz do USA naopak o 7,7 procenta klesl. To podle analytiků zejména kvůli slabší poptávce v důsledku zvyšování úrokových sazeb ve snaze mírnit inflaci.
Dovoz do Číny v březnu klesl o 1,4 procenta na 227,4 miliardy dolarů. Je to méně než v předchozím měsíci, kdy pokles činil 10,2 procenta, a lepší výsledek, než činily odhady. Ekonomové počítali s poklesem dovozu přibližně o pět procent. Politicky citlivý obchodní přebytek Číny se tak v březnu rozšířil o 82 procent na 88,19 miliardy dolarů.
Riziko leží ve vztazích s USA a EU
K největším hospodářským rizikům patří podle analytiků sílící čínsko-americké napětí. Mezinárodní měnový fond [MMF] upozornil, že jeho další eskalace by neprospěla čínské, ale ani světové ekonomice. Tu by mohlo připravit až o dvě procenta světového HDP.
MMF poukázal na nedávné zákony přijaté na pozadí rostoucího napětí mezi USA a Čínou, jako je americký zákon o čipech a vědě. Japonsko nedávno zavedlo vlastní omezení na 23 typů zařízení pro výrobu polovodičů, čímž se připojilo k úsilí USA omezit schopnost Číny vyrábět pokročilé čipy. Problematický je rovněž vztah Číny se zeměmi EU.
„Firmy a politici po celém světě zkoumají způsoby, jak učinit své dodavatelské řetězce odolnějšími tím, že přesunou výroby domů nebo do důvěryhodných zemí,“ varuje MMF s tím, že takový trend povede k roztříštění přímých zahraničních investic.
Asijská rozvojová banka [ADB] přesto odhaduje, že ekonomika Číny vytěží ze zrušení politiky nulové tolerance covidu.
„Očekává se, že tempo růstu v Čínské lidové republice v letošním roce zrychlí na pět procent ze tří procent v roce 2022,“ uvedla ADB.
–ČTK/RED–
