Europoslanci schválili [18.4.] ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034. Schválili i zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027.
Europoslanci odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí. Podle tohoto mechanismu budou muset dovozci zboží, na které se vztahuje unijní systém obchodování s povolenkami, zaplatit rozdíl mezi cenou za emise uhlíku v zemi výroby a cenou uhlíkových povolenek v EU.
Europoslanci rovněž podpořili vytvoření takzvaného sociálního fondu, který má ochránit domácnosti a malé podnikatele před vysokými cenami energií a náklady na dopravu.
Opatření mají přiblížit EU k cíli, podle kterého mají emise skleníkových plynů do roku 2035 klesnout alespoň o 55 procent oproti roku 1990. K jejich konečnému vstupu v platnost je ještě potřeba závěrečný souhlas členských zemí unie.
Názory na změny ETS se různí
Schválení změn v systému obchodování s povolenkami vítá český europoslanec Luděk Niedermayer [TOP 09, EPP]. Podle něj opatření skutečně povedou ke snižování emisí. Jako podstatné vnímá, že příjmy z emisních povolenek musejí vlády použít na opatření související s klimatem.
„Konečně se podařilo dojednat, že příjmy, které budou mít vlády z emisních povolenek, se musí vrátit do dekarbonizace. V minulosti totiž mnoho zemí používala příjmy k financování rozpočtu,“ uvedl.
Vytvoření jednotného systému ETS II pro budovy a pohonné hmoty považuje za lepší řešení než scénář, v němž by jednotlivé členské země musely přicházet s řešeními, jak omezovat takto vzniklé zplodiny.
Čeští politici podrazili nohy českému průmyslu i spotřebitelům
Naopak negativně nová opatření hodnotí místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová [ANO, ALDE]. Ta uvedla, že pro ně nehlasovala. Obává se, že kvůli přezkumu emisních povolenek v letectví hrozí zdražování letenek, přestože letecký průmysl se podle ní na emisích zásadně nepodílí. Na rozdíl od Niedermayera se Charanzová domnívá, že zpoplatnění emisí z vytápění budov, které se dotkne plynáren a tepláren, povede ke zvýšení cen energií.
Europoslanci schválili změny drtivou většinou
K nově schválené normě se následně vyjádřil [20.4., pozn. red.] i bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček [ANO]. Evropský parlament podle Havlíčka definitivně odřízl evropský průmysl a „dotáhl horor českého předsednictví do konce“. Výsledkem podle něj bude méně emisních povolenek v oběhu a očekávat tak lze růst jejich cen. Což dle jeho slov negativně dopadne na průmysl i spotřebitele.
Cena emisních povolenek v evropském systému ETS v únoru letošního roku poprvé překonala hranici 100 eur [cca 2 440 Kč] za tunu. Emisní povolenky si nyní kupují uhelné elektrárny, ocelárny, cementárny a další průmyslové podniky včetně třeba cukrovarů.
Pro revizi systému obchodování s povolenkami [ETS] zvedlo roku 413 poslanců, 167 bylo proti. Prošlo také opatření ohledně přezkumu emisních povolenek v letectví a zavedení nového systému, takzvaného ETS II, který má od roku 2027 zpoplatnit emise vznikající kvůli pohonným hmotám využívaných v silniční dopravě a emise z užívání budov.
–ČTK/RED–
—
Aktualizace 25.4.: Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkam. Ta počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034. EU rovněž zavede uhlíkové clo a vytvoří sociální klimatický fond, který má mimo jiné pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Evropský parlament již normy schválil minulý týden, mohou tedy vstoupit v platnost.
No, jak tu politiku celá desetiletí pozorně sleduji, tak je vidět, že pokud se věc nedotkne peněženky každého Evropana, a to pořádně, tak se nic nezmění. Je třeba být tedy trpělivý, až lidem dojdou peníze, které ještě mají nahospodařené z dekád solidního hospodářského růstu. Tím nemyslím jen hotovost, ale ji i jiné movité věci, které se časem opotřebují a bude třeba koupit nové (patřičně mastně drahé – to si přeji), ale nakonec i nemovité, které také nevydrží věčně a pak třeba patřičně „mastných“ stavebních hmot (to si také přeji). A když se podaří postupně spalovací motory odstavovat, tak patřičně mastné daně z vlastnictví elektromobilů, i kdyby celý rok v garáži jen stály, aby tyto nahradily výpadek spotřební daně z pohonných hmot. Pak se současným stěhováním průmyslu mimo Evropu skutečně nastane nuznější život pro většinu evropské populace a ta konečně pošle ekoteroristy na politické smetiště dějin. Stejně, jak tam skončili rudí. Ovšem škody budou podobné jako po experimentu se sociálně spravedlivou společností, tedy socialistickou společností se společenským vlastnictví výrobních prostředků. Prostě byly generace, které zažily válku, krátkou prosperitu, pak velkou hospodářskou krizi a další válku, pro některé to byla konečná. Pak generace, které zažily velkou hospodářskou krizi, válku a pak rudý socialismus. Následuje generace, která zažila rudý socialismus, pak krátkou hospodářskou prosperitu a nově zelený socialismus. Jinými slovy, když se lidé začnou mít dobře, tak se přestanou množit a začnou blbnout nahlas. A těch pět až deset procent, kteří používají mozek, v tom „kvasu“ proti většině nic moc nezmůže. Sveze se s nimi. Já jen chci vidět ty daně v letectví. Už to jednou zkoušeli, ale když si americké letecké společnosti stěžovaly, tak americká vláda zákonem zakázala tyto daně v Evropě svým leteckým společnostem platit. To nepomohlo, ekoteroristi byli tvrdí, že když nezaplatí, nenatankují a neodletí zpět do USA. Tak americká vláda vzkázala, že po prvním výběru takové daně jediné letadlo z EU nepřistane na americkém letišti. A bylo po tvrďáctví. I Čína se dříve nechala slyšet, že po zavedení tzv. uhlíkové daně podá stížnost, protože jednostranné bezúčelné (a toto z hlediska práva bezúčelné je) jsou ve světovém obchodě zakázány. To mne naplňuje jistým optimismem, že tento světový tlak způsobí, že se evropští voliči probudí alespoň „kolem dvanácté hodiny“, když už ne zavčas.