Účastnické penzijní fondy doplňkového penzijního spoření [DPS] jsou letos zatím v plusu. Jak si stojí transformované penzijní fondy v penzijním připojištění [PP], kde si spoří většina Čechů, se neví. Údaje o jejich výkonu chybí i za loňský rok.
První kvartál letošního roku se v penzijním spoření nesl v duchu odmazávaní loňských ztrát. Dynamické fondy stáhly polovinu, vyvážené dokonce přes 70 procent loňské ztráty. Uvedla to Asociace penzijních společností ČR [APS ČR]. Průměrné výsledky podle jednotlivých investičních strategií jsou následující:
- Dynamické fondy: +5,02 %.
- Vyvážené fondy: +4,54 %.
- Povinné konzervativní fondy: +2,23 %.
„Po ekonomicky neúspěšném roce [2022, pozn. red.] začaly světové trhy opět nabírat na síle. To se pozitivně projevilo především ve zhodnocení vyvážených a dynamických fondů nového penzijka. Je ještě brzy mluvit o dlouhodobém trendu, ale zatím to vypadá, že se světové trhy opět hlásí o to, co loni ztratily,“ říká Aleš Poklop, prezident APS ČR.
Podle něj některé účastnické fondy doplňkového penzijního spoření [DPS] dosáhly v letošním prvním čtvrtletí svých historicky nejlepších hodnot. Jinou pozitivní zprávou podle něj je, že penzijní fondy využily loňského poklesu na finančních trzích k výhodným nákupům. Výhodně doplnily svá akciová a dluhopisová portfolia.
Penzijní fondy mají smysl, znovu opakuje APS ČR
Zástupci Asociace zopakovali, že u investování, kam dnes nové fondy penzijního spoření patří, je naprosto zásadní dlouhodobost a pravidelnost. Argumentují tím, že doplňkové penzijní spoření, které je na trhu přes deset let, prostřednictvích dynamických fondů účastníkům vydělalo ročně v čistém v průměru 4 procenta a porazilo inflaci. Ta za posledních deset let, včetně loňského dvouciferného čísla, dosáhla průměrné roční hodnoty 3,1 procenta.
Vzhledem k tomu, že nezmiňují další typy účastnických fondů, lze předpokládat, že ty inflaci za dobu své existence nepřekonaly. U penzijního připojištění, tedy takzvaných transformovaných fondů, v nichž si na penzi odkládá peníze většina lidí, je to pak více než jisté. Slabý výkon těchto penzijních fondů je podle investičních analytiků problém. Inflace totiž nelikviduje v čase pouze výnos těchto fondů, ale i hodnotu státního příspěvku.
Zástupci Asociace přesto zůstávají optimističtí: „Pokud člověk po většinu ekonomicky aktivního života, což je zhruba 30 let, konstantně investuje do akciových trhů a nepanikaří, dočká se odměny. Světové trhy v takovém období zaznamenají více i méně úspěšná léta, ta úspěšná ale převažují a vytváří zisk i potřebnou rezervu pro horší časy.“
Vidět je to podle nich u investic do penzijních fondů. Příkladem udávají opět účastnické dynamické fondy, tedy fondy s nejagresivnější a nejrizikovější investiční strategií. Ty loni zaznamenaly pokles v průměru o necelých 11 procent. V roce 2021 ale přinesly téměř 17% zhodnocení a v roce 2019 výnos sahal dokonce k hranici 19 %.
„Čistě matematicky – pokud bychom výsledek prvního kvartálu aplikovali per annum, podařilo by se dynamickým fondům překonat hranici 20 procent a vyvážené fondy by za ní výrazně nezaostávaly,“ uvádí zástupci APS ČR.
Srovnávat pár posledních let není namístě
Nutno dodat, že minulé roky byly z hlediska výnosů na finančních trzích nadprůměrné a většina investičních analytiků se shoduje, že doba „jenom růstu“ je dávno pryč. Naopak finanční trhy jsou volatilní a výnos podmiňuje kvalitní práce správce penzijních fondů. Vzhledem k tomu, že odměnu pro investiční společnosti reguluje stát, tak podle názoru analytiků investiční společnosti, které penzijní fondy provozují a ve většině je vlastní banky, nemají motivaci k přehnané péči o účastníky penzijních fondů.
Mimo jiné o tom svědčí i to, že APS ČR doteď nemá výsledky penzijního připojištění, tedy transformovaných fondů za loňský rok. Přitom právě v těchto fondech, do kterých již nelze vstupovat, a jejichž výnos je oproti účastnickým fondů řádově nižší, investuje většina lidí v Česku. Výsledky těchto fondů budou podle Asociace známy až v květnu.
Ačkoli společností nyní rezonuje téma úpravy parametrů penzí a důchodové reformy, žádný z odpovědných politiků nehovoří o lepším využití penzijních fondů. Návrhy změn, které se dostanou na veřejnost, necílí na zatraktivnění tohoto produktu, ale naopak zvažují ponížení státního příspěvku. To v zájmu zdánlivých úspor ve státním rozpočtu. Zdánlivých proto, že peníze, které by stát investoval do třetího pilíře důchodového systému, by mu při správném nastavení uspořily náklady v prvním pilíři důchodového systému. To by se ale vláda musela odhodlat ke skutečné reformě penzí.
No vida, inflace byla poražena a nikdo ani nepípne. Já mám takovou radost!