Rada EU a Evropský parlament dosáhly předběžné politické dohody o podpoře výroby čipů v Evropě. Jde o takzvaný Akt o čipech [European Chips Act], do kterého chce EU do konce desetiletí investovat 43 miliard eur [cca 1 bil. Kč].
Cílem EU je vytvoření podmínek pro zdvojnásobení podílu evropských zemí na světovém trhu s polovodiči z 10 procent nejméně na 20 procent do konce roku 2030. O Akt o čipech se podle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR [MPO] zasloužilo i nedávné české předsednictví v Radě EU. Ministerstvo tvrdí, že na konci loňského roku došlo ke schválení obecného přístupu Rady k věci. To byl podle úřadu vůbec první krok k Aktu o čipech.
„Pro Českou republiku jsou [čipy] stěžejní například v automobilovém průmyslu. Čipy budou navíc hrát velkou roli v zásadních změnách, které průmysl čekají. Proto se musíme řádně připravit,“ vyjasnil, o co jde, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN].
Nutno dodat, že prozatímní dohodu, které Rada a plénum Evropského parlamentu v případě Aktu o čipech dosáhly, musí obě instituce ještě schválit. Evropská komise přitom Akt o čipech navrhla už loni, když se ukázalo, že je Evropa v tomto ohledu zcela nesoběstačná.
Jak vypadá Akt o čipech
MPO potvrdilo, že iniciativa „Čipy pro Evropu“ zmobilizuje veřejné a soukromé investice ve výši 43 miliard eur. Až 3,3 miliardy eur [77,7 mld. Kč] do programu dodá evropský rozpočet. Zajištění financování zbylých 39,7 miliardy eur [cca 932 mld. Kč] už ale tak jisté není.
„Opatření budou prováděna především prostřednictvím takzvaného společného podniku pro čipy, partnerství veřejného a soukromého sektoru, na němž se podílí Unie, členské státy a soukromý sektor,“ uvedlo MPO, podle kterého se Akt o čipech dělí do tří pilířů.
- Iniciativa „Čipy pro Evropu“ na podporu budování rozsáhlých technologických kapacit.
- Rámec pro zajištění bezpečnosti dodávek a odolnosti prostřednictvím přilákání investic.
- Systém monitorování a reakce na krize, jehož cílem je předvídat nedostatek dodávek a zajistit reakci v případě krize.
Zástupce vrchního ředitele Sekce hospodářství MPO Eduard Muřický uvedl, že Akt o čipech kromě posílení Evropy a jejího průmyslu přinese také příležitosti pro české firmy. Přiláká nové talenty a podpoří vznik kvalifikované pracovní síly.
„Čipy jsou základem digitální a zelené ekonomiky nezbytné pro fungování obrovské šíře výrobků – od chytrých telefonů, přes vozidla, aplikace a produkty pro zdravotní péči, energetiku, obranu, bezpečnost či pro automatizaci výroby,“ vyjmenoval Muřický.
Výrobu čipů podporuje i Amerika
Hlavní světoví producenti čipů jsou dnes na Tchaj-wanu a v Číně. Svou čipovou soběstačnost ale neposiluje jen EU, ale i Amerika. Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena již loni vyčlenila v přepočtu cca 1,5 bilionu korun na výrobu mikročipů v USA [Chips for Amerika 2022]. A třeba výstavbu závodu na mikročipy ve státě Ohio již oznámil americký Intel, který chce do výrobny investovat 20 miliard dolarů [cca 430 mld. Kč].
„Pokud Spojené státy nezvýší domácí výrobu čipů, čelí jak nebezpečí dalších výpadků dodávek čipů, tak v dlouhodobém výhledu ohrožení celého amerického hospodářství, ale i národní bezpečnosti,“ uvedla ministryně obchodu Gina M. Raimondová.
Odvolala se přitom na schválený program „Vytvoření pomocných pobídek na výrobu polovodičů v Americe“. Pomocí programu má dojít k obnově vedoucí pozice USA ve výrobě polovodičů za pomoci pobídek a investic do výrobních kapacit jejich nejnovějších typů. A to i těch stávajících, po kterých je rovněž velká poptávka.
–DNA–
No, snaha více než bohulibá, ale jsem si jist, že vše zůstane jen na papíře. Aby to fungovalo, musí to mít vždy tržní základ. A v případě USA tomu tak skutečně je. I když se píše, že je tu závislost na Číně, pravda to není. Ta závislost je pouze, dalo by se říci, distribuční. Myšleno závislost na vlastní nádeničině, tedy surové výrobě, se značnou zátěží pro životní prostředí v Číně. Tam to dělá 70-80%. Ovšem z 70-80% to jsou americké patenty. Nejen v oblasti know-how, ale i oblasti programů pro návrhy těchto složitých elektronických obvodů. V tomto případě se dokonce jedná prakticky skoro o 100% amerických produktů. Jinými slovy, téměř vše americké, ale když do amerického přístavu nepřipluje loď s nákladem z Číny, tak smolík. A za tímto účelem bude ta pomoc americké vlády, aby nastal stav, že když se jedná o 70-80% amerických patentů, tak aby plody této duševní práce „plodila“ také „půda“ americká a ne čínská“. To si myslím, že k tomuto účelu peníze velmi pomohou. Ovšem slavná zelená EU! Té v mikroelektronice vlak doslova ujel a dnes v této oblasti jen paběrkuje. A když není schopna, to je už dnes vidět, si uchovat a nadále rozvíjet alespoň vyspělé strojírenství, myšleno automobilový průmysl, k tomu se snaží přes drahé energie průmysl celkové vystrnadit, tak nemám ani představu, jak by za této situace mohla EU dohnat vlak, který ji s mikroelektronikou už před desítkami let ujel za oceán. Navíc, když čtu, jak týpek zástupce vrchního ředitele Sekce hospodářství MPO Eduard Muřický vykládá, že vyspělé integráče jsou nesmírně důležité pro zelenou ekonomiku. Tak to mi to evokuje tehdejší velkoústá prohlášení rudých soudruhů o jejich nových přístupech v ekonomice za účelem, aby socialismus kapitalismus nejen dohnal, ale i předehnal. Výsledek těchto snah jsem osobně zažil (kapitalismus tu nakonec vše skoupil a zprivatizoval). Pochybuji, že zeleným soudruhům to ve výsledku dopadne jinak.