Ceny výrobců v průmyslu a zemědělství v březnu meziměsíčně klesly. Výjimku tvoří stavební práce a tržní služby pro podniky. V nich došlo v březnu oproti únoru k dalšímu zdražení. Nižší ceny se podle analytiků projeví i v spotřebitelské inflaci.
Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] ceny průmyslových výrobců letos v březnu meziměsíčně klesly o procento, ale meziročně rostly o 10,2%. V zemědělství se ceny výrobců meziměsíčně snížily o 3,2 %, meziročně byly vyšší o 11,6 %. Ceny stavebních prací vzrostly meziměsíčně o 0,4 % a meziročně o 9,4 %. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně zvýšily o 1,5 % a meziročně o 5,7 %.
„I březnová čísla potvrdila zpomalení růstu cen ve výrobě, a to jak v průmyslu, tak zemědělství a ve stavebnictví,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že za poklesem stojí zejména levnější energie, ropa.
Inflační vlna podle něj opadá nejenom v rafinériích, ale i v chemickém, kovodělném a dřevozpracujícím průmyslu. Jasně pozitivní signály naproti tomu zatím nevidí u některých výrobců stavebních materiálů, zejména pokud jde o cement a beton.
„Spotřebitele zatím nepotěší ani vývoj cen v potravinářském průmyslu, kde jsou kromě olejů stále ceny ještě výrazně vyšší než loni. Sice už zpomalují ceny i u zemědělských výrobců, avšak na snížení cen pro spotřebitele to rozhodně až na drobné výjimky ještě nevypadá,“ dodává.
Vývoj cen v primárním okruhu hodnotí ale pozitivně. Byť ho nepřeceňuje. Na výrazném zpomalení tempa výrobní inflace má totiž zásluhu vysoký srovnávací základ. Přesto, jak tvrdí, pozitivní trend energií a některých dalších komodit by již měl zajistit další zpomalení inflačního trendu výrobních a následně i spotřebitelských cen.
„Po jednociferné výrobní inflaci, kterou můžeme očekávat už příští měsíc, bude s odstupem následovat v létě i jednociferná spotřebitelská inflace,“ upřesňuje.
Co ovlivnilo inflaci v meziměsíčním srovnání
Meziměsíčně klesly ceny průmyslových výrobců o 1,0 procento. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu byly nižší o 3,4 procenta. Z toho ceny elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou klesly o 4,0 procenta. Meziměsíčně dále klesaly ceny:
- chemických látek a chemických přípravků: -3,0 %
- papíru a výrobků z papíru: -2,8 %
- potravinářských výrobků: -0,3 %
- rostlinné a živočišné oleje a tuky: -4,9 %
Naopak vzrostly ceny ostatní těžby a dobývání nerostných surovin o 5,4 %, motorových vozidel o 0,5 procenta a nápojů o 1,4 procenta.
Ceny zemědělských výrobců se meziměsíčně snížily o 3,2 procenta. Klesly ceny olejnin o 8,4 procenta, brambor o 6,4 procenta, obilovin o 5,3 procenta. Snížily se ceny mléka o 3,7 procenta a drůbeže o 2,0 procenta. Naopak vzrostly ceny zeleniny o 23,1 procenta, prasat o 3,0 procenta a ovoce o 2,2 procenta.
Ceny stavebních prací se meziměsíčně podle odhadů zvýšily o 0,4 procenta, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví o 0,2 procenta.
U tržních služeb pro podniky ceny meziměsíčně vzrostly o 1,5 procenta v důsledku zvýšení cen za reklamní služby a průzkum trhu o 13,4 procenta. Ceny za služby v pozemní dopravě vzrostly o 1,0 procenta, ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě a za telekomunikační služby se shodně zvýšily o 0,5 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby vzrostly o 0,7 procenta.
Březnová inflace v eurozóně i EU klesá
Zatímco inflace v Česku činila podel dat ČSÚ v březnu 15 procent, v zemích eurozóny klesla na 6,9 procenta z únorových 8,5 procenta. Data přinesl evropský statistický úřad Eurostat.
V rámci struktury dynamika jádrových cen ale dosáhla nového maxima ve výši 5,7 procenta. Což napovídá, že ECB bude muset měnové podmínky ještě zpřísnit.
„Depozitní sazba by podle nás měla ze současných tří procent vystoupat do letošního září až na čtyři procenta,“ upozorňuje ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Maďarsko, Lotyšsko a Česko: Kamarádi s nejvyšší inflací v EU
Argumentuje přitom stabilitou jádrové inflace: „Pokles cen energetických komodit a vysoká srovnávací základna tak nemusí být dostatečné k tomu, aby rychle a trvale vrátily inflaci zpět k cíli.“
Míra inflace v Evropské unii v březnu podle dat Eurostatu klesla na 8,3 procenta z únorové hodnoty 9,9 procenta. A je tak nejníže od loňského května. V České republice inflace podle výpočtů Eurostatu klesla na 16,5 procenta z 18,4 procenta v únoru. Což značí, že proti unijnímu průměru je bez 0,1 procenta dvojnásobná.
–DNA–
Nějaké jiné analytiky, než na inflaci neznáte? Třeba na lidskou zabedněnost?