V České republice se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Stouplo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu [HDP].
V celé Evropské unii se naopak zadlužení o čtyři procentní body snížilo na průměrných 84 procent HDP. Kleslo i zadlužení zemí eurozóny [-3,9 p. b.] na 91,6 procenta HDP. Údaje dnes [21.4.] v předběžné zprávě oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Ten zároveň potvrdil, že český státní dluh vzrostl na rekordních více než 2,99 bilionu korun.
Deficit veřejných financí se v loňském roce v Česku snížil na 3,6 procenta z 5,1 procenta HDP v roce předchozím, uvedl Eurostat. Deficit veřejných financí v celé EU klesl na 3,4 procenta z předloňských 4,8 procenta HDP. V zemích platících eurem se snížil na 3,6 procenta HDP proti deficitu 5,3 procenta HDP na konci roku 2021.
„V eurozóně i v EU je za poklesem poměru dluhu k hrubému domácímu produktu vyšší růst HDP než růst státního dluhu v absolutních hodnotách,“ uvedl Eurostat.
Dobrá zpráva mezi špatnými alespoň je, že proti třetímu čtvrtletí se zadlužení České republiky ve čtvrtém čtvrtletí mírně snížilo. Na konci září činilo po revizi dat 45,1 procenta HDP. V předběžné zprávě letos v lednu Eurostat uváděl, že zadlužení ke konci třetího čtvrtletí dosáhlo v Česku 45,2 procenta HDP.
„Eurostat na základě pravidelných konzultací ověřil schodek hospodaření vládních institucí za rok 2022 ve výši 247,5 miliardy korun,“ upřesnila aktuální informaci ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Zadlužování ostatních zemí EU a eurozóny
Státní dluh za celou EU se ke konci loňského roku zvýšil nad 13,27 bilionu eur [cca 312 bil. Kč], zatímco ke konci loňského září nepatrně přesahoval 13,20 bilionu eur. K nejvíce zadluženým zemím z hlediska poměru dluhu k HDP patří:
- Řecko: 171,3 % HDP.
- Itálie: 144,4 % HDP.
- Portugalsko: 113,9 HDP.
K významně zadluženým zemím patří i Španělsko, Francie ale třeba už i Belgie. Naopak nejméně zadlužené je Estonsko, kde poměr dluhu k HDP dosáhl 18,4 procenta. Druhou nejméně zadluženou zemí unie bylo na konci loňského roku Bulharsko s hodnotou 22,9 procenta, třetí Lucembursko s podílem dluhu na HDP 24,6 procenta.
Česká republika: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí
| Jednotka | Rok | ||||
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | ||
| Saldo hospodaření sektoru vládních institucí | mil. Kč | 16 709 | -329 216 | -310 628 | -247 489 |
| Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí | mil. Kč | 1 740 263 | 2 149 822 | 2 566 731 | 2 997 083 |
| Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP | % | 0,3 | -5,8 | -5,1 | -3,6 |
| Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP | % | 30,0 | 37,7 | 42,0 | 44,1 |
[Zdroj: ČSÚ]
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus [ODS]. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.
Jednotná fiskální pravidla v EU
Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Jinak řečeno, podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu. Jeho mimořádné uvolnění následně prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček.
Přebytek/deficit vládních institucí pak je výše čistých půjček [+] nebo výpůjček [−] v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat [+] jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován [−].
–ČTK/DNA–
