Ve zdravotní pomoci Ukrajině se Česko zaměří na vybavení ordinací tamních ambulancí, léčbu popálenin, traumat a plastickou chirurgii. Na protézu po amputaci končetiny v zemi čeká přes 15 tisíc vojáků a civilistů.
O pomoci Ukrajině hovořil v úterý [25.4.] v Senátu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Česko se při ní zaměří na výměnu odborných zkušeností, obchodní příležitosti pro české firmy a oblast darování. Za účelnější považuje Kopečný poskytovat zdravotní péči i vzdělávání přímo na Ukrajině než v Česku.
„V našich nemocnicích je spousta materiálu, který je vyřazený nebo před vyřazením,“ uvedl s tím, že je možné takový materiál do válkou zasažených oblastí darovat.
Pro lepší redistribuci zdravotnického materiálu podle něj vznikne informační systém, kam budou zdravotnická zařízení hlásit své požadavky. Obdobným způsobem se bude koordinovat a evidovat humanitární pomoc směřovaná na Ukrajinu.
900 zdravotních zařízení na Ukrajině pod palbou
Zsofie Pusztaiová, ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace [WHO], uvedla, že na Ukrajině nefunguje dobře ambulantní síť praktických lékařů, stomatologů a gynekologů. Vybavení do ordinací primární péče dodávají aktuálně i čeští výrobci, jak na semináři potvrdil obchodní ředitel firmy Linet, která vyrábí zdravotnické prostředky, převážně nemocniční lůžka, Petr Foit.
„Ve východní oblasti je to hlavně kvůli tomu, aby se nezatěžoval systém větších nemocnic, který je potřeba hlavně na ošetření zraněných vojáků,“ vysvětlil.
Nyní je podle něj potřeba, aby na zhruba pět tisíc obyvatel fungovala minimálně jedna ambulance. Vojenský útok podle Pusztaiové dosud potvrdilo více než 900 ukrajinských zdravotnických zařízení.
Potřebu zdravotní pomoci na Ukrajině dokládá podle Kopečného i skutečnost, že v zemi nyní čeká po amputaci končetiny na protézu přes 15 tisíc pacientů. I v této oblasti chce Česko Ukrajincům pomoci, konkrétně za použití protéz vyráběných pomocí 3D tisku.
O zraněních v důsledku popálení hovořil na semináři přednosta Kliniky popáleninové medicíny FN Královské Vinohrady [FNKV] Robert Zajíček. Podle jeho odhadu souvisí s popálením pětina všech válečných zranění na Ukrajině. Někteří pacienti s popáleninami se léčili i v českých nemocnicích. Nicméně za efektivnější považují lékaři pomoc poskytnutou přímo na Ukrajině, kde i učí tamní zdravotníky. Dalším z důvodů je vyšší riziko rozvoje infekce a zavlečení rezistentních bakterií, které jsou na Ukrajině častější.
„Naše centrum momentálně není schopné izolovat pacienty s rezistentními kmeny, což nám v současné době brání další pomoci,“ řekl Zajíček.
Podobně se s pacienty nakaženými bakteriemi nereagujícími na dostupná antibiotika potýkala podle přednosty Andreje Sukopa Klinika plastické chirurgie FNKV.
Aprobace v Česku jsou pro Ukrajince těžké
Podle přednosty Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK v Praze Jiřího Horáčka se čeští odborníci zapojí do pomoci v oblasti duševního zdraví, především na léčbu traumatizovaných vojáků a sexuálně zneužitých žen. Zabránit chtějí především tomu, aby se u nich rozvinula posttraumatická stresová porucha.
„Výsledkem je to, že člověk nemůže prožívat nic jiného než emoce spojené s tím traumatem,“ popsal.
Od invaze do Iráku uběhlo 20 let. Vojáky noční můry neopouští
Takoví pacienti pak inklinují k užívání návykových látek nebo alkoholu. Psychiatr Horáček tvrdí, že ukrajinští odborníci jsou v podpoře duševního zdraví velmi zkušení.
„Naším úkolem je pomoci jim prohloubit jejich vzdělávání a zavést nové efektivní metody,“ dodal.
Připravovat chtějí psychoterapeutické programy pro pacienty po amputacích nebo metody, jak zabránit poškození mozku u lidí vystavených opakovaným výbuchům.
K pomoci Ukrajině se na semináři vyjádřil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Podle něj většímu propojení ukrajinského zdravotního systému s evropskými systémy brání neexistence zdravotního pojištění na Ukrajině. A rovněž odlišné vzdělávací systémy.
Ukrajinským zdravotníkům se proto u nás nedaří skládat potřebné zkoušky, aby mohli pracovat v kvalifikovaných zdravotnických profesích.
„Úspěšnost aprobací je extrémně malá, a to je v ČR ještě jedna z nejvyšších,“ uvedl.
U stomatologů nebo všeobecných praktických lékařů je podle něj u zkoušek úspěšných asi pět procent uchazečů.
–ČTK/RED–
V článku mne zaujala věta: „A rovněž odlišné vzdělávací systémy.“ Prý jako důsledek velmi nízké úspěšnosti zkoušených. V jednom článku jsem četl, že ukrajinští žáci nechtějí pokračovat na českých středních školách. Že by to souviselo? Když se k tomu připočte i to, jak jedna ukrajinská žadatelka popisovala proces vyřizování žádosti o povolení podnikání v ČR, tak řekla, jak ji mile překvapilo, že ji úřednice pomáhala a vůbec nechtěla žádný úplatek. Že na Ukrajině si o úplatek rovnou řeknou a navíc i o kolik. Takže vylepšit vzdělávací systém, dekorumpizace společnosti, znovupostavení země na nohy, finančně i hospodářsky. To si tedy na východě máknou při tom přístupovém procesu do EU. Ale tipl bych si, že ten proces ve výsledku nakonec stejně zhavaruje, protože západní země mají východ (včetně nás), jak se říká, „v paži“ a jediné co je bude zajímat, nebude vůbec ruské nebezpečí, ale to, aby se těžiště moci v EU výrazněji neposunulo ze západu směrem k východu. To by přístupem Ukrajiny nastalo, když si spočítáte počet obyvatel V4+Ukrajina. To už je síla. Takže si už připravují půdu k tomu, aby hlasování, při kterých je nutná jednomyslnost, z větší části přešla do procesu většinového hlasování. Jestliže však nebudeme mít vládu typu „alpinistů“, tak podobně jako ostatní malé západními země, tento přesun neodsouhlasíme a bez tohoto přesunu se žádné přijetí konat nebude. Rusko, Nerusko. Už kolem tohoto přesunu způsobu hlasování politické řeči byly a jak si vzpomínám, prezident Zeman na toto nebezpečí hned začal upozorňovat. Lidsky to byl dost hrozný člověk, ale v ekonomice a politických cizích nápadech uměl velice dobře odhadnout jejich neblahé důsledky pro ČR.