EU stojí před rozhodnutím zákazu dovozu LNG z Ruska

I když se má za to, že ruský plyn plynovody do EU neproudí, není to pravda. Jen ho do ní neproudí tolik jako dříve. A jak píše americký list The New York Times, EU nyní stojí před dalším rozhodnutím – zakázat dovoz ruského zkapalněného plynu.

„To, že stále funguje tranzit ruského plynu i ropy přes Ukrajinu, je jedna z velkých záhad této války,“ uvedl koncem letošního února na stránkách FinTag.cz zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Ministerstva zahraničních věcí ČR [MZV ČR] Václav Bartuška.

Ministerský zmocněnec dále vyjasnil, že v současnosti fungují ze čtyř tranzitních cest energií z Ruska – pod Baltským mořem, přes Polsko, Ukrajinu a Turecko – dvě.

„Baltské moře už není. Jednak proto, že německá strana nepovolila Nord Stream 2. Pak záhadným způsobem vylétly do povětří roury Nord Streamu 1. Nefunguje ani tranzit přes Polsko, který už na jaře loňského roku zastavila ruská strana. Stále funguje tranzit plynu a ropy přes Ukrajinu. Což je jedna z velkých záhad této války. A stále funguje tranzit přes Turecko. To znamená, že do Evropy stále proudí ruský plyn na jihovýchod Evropy. Do Bulharska, Maďarska a Slovenska,“ uvedl.

Podle amerického listu The New York Times [NYT] letos plynovody z Ruska proteče do Evropy jen asi polovina objemu loňského roku. A to nejen, jak píše list, podle zahraničních odborníků, ale i podle ruských médií.

„Problémy se však netýkají jen vývozu prostřednictvím plynovodů. Evropská unie hrozí, že zastaví i dovoz zkapalněného zemního plynu z Ruska, což byla dosud oblast, které se sankce netýkaly,“ konstatuje NYT v článku „Russia´s Gas Exports Are Expected to Slide in 2023“.

Evropská komise tlačí na zákaz dovozu LNG

Podle amerického listu evropští politici nově uvažují o zákazu veškerého dovozu zkapalněného plynu z Ruska. Znepokojuje je, že Moskva poté, kdy musela omezit dodávky plynu plynovody, podstatně zvýšila objem zásilek zkapalněného plynu do Evropy, většinou z arktických zdrojů. Podle konzultační firmy Rystad Energy vývoz ruského zkapalněného plynu dokonce dosáhl rekordních hodnot.

NYT cituje komisařku EU pro energii Kadri Simsonovou. Ta dokonce již vyzvala členské země a evropské energetické společnosti, aby zastavily nákup ruského zkapalněného plynu. A zároveň, aby „nepodepisovaly s Ruskem nové kontrakty.“

Podle amerického listu jsou ale někteří analytici v tom, že by Evropská unie zakázala dovoz ruského zkapalněného plynu, skeptičtí. V neposlední řadě proto, že velkými odběrateli z ruského ložiska Yamal LNG jsou TotalEnergies, jedna z největších francouzských firem, a Naturgy, hlavní španělská energetická společnost. A například dovoz ruského LNG do Španělska podle poradce v energetice Pavla Stehlíka loni stoupl o více než sto procent.

Shodou okolností výše jmenované firmy ve velkém odebírají LNG i z Ameriky. Podle Američanů jsou to právě tyto a jim podobné společnosti, které LNG několikanásobně zdraží, než ho z Ameriky dopraví evropským zákazníkům.

LNG nezdražujeme my, ale vaši obchodníci, tvrdí Američané

Avšak zpátky k tématu. Šéf týmu „European gas and global LNG“ poradenské firmy Energy Aspect James Waddell říká: „Domníváme se, že by zákaz dovozu LNG z Ruska byl pro EU velmi problematický.“

Na druhé straně podle NYT platí, že když se podstatná část EU obešla bez plynu z ruských plynovodů, evropští vůdci mohou počítat s tím, že „obejít se bez ruského zkapalněného plynu by byl ještě menší problém.“ Odvolává se na názor Massima Di Odoarda z konzultační firmy Wood Mackenzie.

Co by se dělo, pokud by EU zakázala dovoz ruského LNG

Tématu dovozů ruského plynu i ropy se FinTag.cz nedávno dotkl v podcastu s bývalým ministrem vnitra za ČSSD Martinem Pecinou. Ten dnes už jako bezpartijní řídí a spoluvlastní firmu, která dodává technologie pro terminály a sklady pohonných hmot do Evropy a Afriky. K tématu má blízko jako obchodník i jako někdejší náměstek ministra průmyslu a obchodu zodpovědný za energetiku.

Současnou situaci ohledně evropských sankcí a mezinárodního obchodu s ruským plynem a ropou v podcastu FinTag.cz popisuje následovně: „Pokud vím, tak americké firmy ještě donedávna nakupovaly ruskou ropu. Poměrně dlouho po našich sankcích. A objedou s ní celý svět. Nám to pak prodávají v Německu. Takže to nejde ropovodem, ale jde to po moři. Asi někdo usoudil, že je to ten pravý Green Deal.“

Se zemním plynem to pak podle něj bude dříve či později obdobné. Potvrzuje oficiální ruské informace o tom, že Rusové staví velké CNG terminály a už nyní mají velkou kapacitu na zkapalňování zemního plynu. Což podle něj přinese to, že ho Rusové budou vyvážet tankery.

„A my to budeme kupovat ´odněkud´. Bude to asi zase i ten ruský plyn, jen bude třikrát dražší a nepůjde plynovodem. Ale tak jsme to chtěli, tak to máme. Jestli si myslíme, že tím Rusko poškodíme, to si nejsem jistý…,“ tvrdí.

Vymývání mozků nám škodí vůbec nejvíc, říká Martin Pecina

Co se týče ropy, v podcastu Martin Pecina upozorňuje na statistiku o tom, že Rusko mělo nejvyšší příjmy z prodeje ropy a ropných produktů za posledních pět let. Podle něj se to dalo čekat.

—

[Pozn. red.: Studie Kijevské ekonomické školy aktuálně uvedla, že v prvním letošním čtvrtletí klesly příjmy Ruska z prodeje ropy v důsledku sankcí a zastropování o 29 procent ve srovnání s posledními třemi měsíci loňského roku, zhruba na 39 miliard dolarů.]

—

Podle něj hlavním účelem sankcí na Rusko je, aby Evropa s Ruskem neobchodovala. A v podcastu FinTag.cz si v této souvislosti klade velice provokativní řečnickou otázku: „Cožpak Američané berou ruský plyn? No jasně, že ne! Tedy je to o tom, aby se tady porušily vztahy, které se tu budovaly od konce II. světové války. A potom posledních 30 let u té plynofikace.“

Jak to vidí New York Times

To, že v Evropě došlo k narušení dlouhodobě budovaných energetických vazeb, píší v článku i NYT. Vinu za to list klade jednoznačně Rusku, které loni v únoru vojensky napadlo Ukrajinu. Tím se podle něj samo odpoutalo od jeho nejdůležitějšího odběratele zemního plynu, který platil včas a plnou cenu, tedy EU.

„Vyhlášením nepřátelství a následným omezením a zastavením dodávek Rusko zahodilo desítky let budování pozice největšího dodavatele plynu do energeticky hladové Evropy a uvolnilo tuto pozici Norsku,“ uvádí NYT.

Norsko zdaleka není zajedno ve věci větších dodávek plynu EU

Rusku ale přiznává, že si vede překvapivě velmi dobře, když si svůj podíl na světovém trhu se zemním plynem prozatím drží navzdory sankcím Západu a nižším cenám, které za něj inkasuje.

„Avšak najít nové zákazníky bude pro Rusko velmi složité, protože většina plynu proudí fixními plynovody. Rusko také disponuje menšími vývozními kapacitami zkapalněného plynu než USA, Katar a Austrálie. A ten se vyváží podobně jako ropa tankery. Přičemž ruské ztráty přinesly levné vítězství americkému ropnému průmyslu, který podstatně navýšil lodní zásilky zkapalněného plynu do evropských terminálů,“ uvádí americký list.

Podle něj Rusko pravděpodobně něco vydělá na prodeji plynu do Číny a snad i do Turecka, tedy do zemí, které jsou v této komoditě nyní jeho největšími zákazníky. Do Číny plyn vyváží plynovodem nazvaným Power of Siberia. Přesto jsou dodávky do Číny jen zlomkem toho, kolik před vpádem na Ukrajinu odebírala Evropa. Zde je třeba doplnit, že Rusko už staví do Číny nový plynovod Power of Siberia II.

Americký list vidí budoucnost EU optimisticky

Americký list se ve svém článku odvolává i na ruský deník Izvěstija a tisk spojený s Kremlem. Ty uvedly, že světový vývoz ruského plynu prostřednictvím plynovodů letos podle vládních odhadů klesne o 50 procent. Tento odhad podle NYT zhruba odpovídá odhadům ze západních zemí.

Ruský vývoz plynu do zemí Evropské unie prostřednictvím plynovodů letos zřejmě klesne o dvě třetiny. To odhaduje Viktor Katona z firmy Kpler, podle kterého už loni, v prvním roce ruské invaze, vývoz klesl o více než 50 procent.

Úsilí Evropy zbavit se závislosti na ruském plynu a dalších energetických surovinách tak dopadlo podle NYT překvapivě dobře. Výpadek ruského plynu podle amerického listu Evropa nahradila zejména zvýšením nákupu zkapalněného plynu, to hlavně z USA, a podařilo se jí snížit spotřebu. Evropská unie nedávno ohlásila, že spotřeba plynu od srpna do března klesla téměř o 18 procent pod průměr stejného období v letech 2017 až 2022.

„Evropa bez velkých potíží ´přežila´ obávanou zimu, což trhy uklidnilo. Cena plynu v Evropě, která na počátku války strmě vzrostla, klesla ze srpnové hladiny, kdy byla na maximu, o téměř 90 procent. To se projeví v ceně, za kterou plyn prodává Moskva,“ popisuje NYT.

A uzavírá: „S tímto úspěchem za zády evropští politici uvažují o dalším rozšíření svého útoku. A to na dovoz zkapalněného plynu z Ruska.“

Michal Achremenko, Daniel Tácha