Čínské investice v Evropě se loni propadly o 22 procent na 7,9 miliardy eur [cca 185 mld. Kč]. To je vůbec nejnižší hodnota za posledních deset let. Celosvětově se čínské investice snížily o 23 procent. Byly tak nejnižší za posledních osm let.
Údaje publikovala agentura Bloomberg s odvoláním na zprávu vytvořenou berlínskou pobočkou institutu čínských studií MERICS a newyorskou analytickou společností Rhodium Group.
Podle této zprávy téměř 90 procent všech loňských čínských investic v Evropě směřovalo do čtyř zemí. A sice Británie, Francie, Německa a Maďarska. Každá z těchto zemí získala významné investice na zelené louce od čínských výrobců autobaterií.
Čínské investice na zelené louce, tedy vytvoření nové společnosti, se loni zvýšily o 53 procent. Poprvé tak překonaly objem fúzí a akvizic. Zpráva ale uvádí, že prudce klesl objem čínských fúzí a akvizic. A ten jen částečně kompenzoval přesun k investicím do nových výrobních závodů na baterie pro elektromobily.
Čínské firmy investují v EU hlavně do výroby baterií
Změnu čínské ekonomické politiky potvrdila ředitelka Rhodium Group Agatha Kratzová. Podle ní roky táhly čínské akvizice a fúze, nyní jim ale dominují právě investice na zelené louce, především do závodů na výrobu již zmíněných autobaterií. Čínské firmy podle ní investují miliardy dolarů do dodavatelského řetězce elektromobilů v Evropě.
Například letos 26. ledna čínská společnost na výrobu autobaterií CATL slavnostně otevřela nový závod na výrobu bateriových článků v Arnstadtu v německém Durynsku. Gigafactory, Contemporary Amperex Technology Thuringia GmbH [CATT], navrhla a postavila německá společnost Exyte. Závod produkuje lithium-iontové baterie pro pohon elektromobilů. Podnik v hodnotě 1,8 miliardy eur [cca 42,2 mld. Kč] plánuje dosáhnout kapacity 14 gigawatthodin [GWh]. Zaměstnává na dva tisíce pracovníků.
„Od roku 2019 společnost Exyte usilovně pracovala na vybudování zařízení na výrobu bateriových článků, a to i v bezprecedentních časech během celé pandemie,“ uvedl generální ředitel společnosti Exyte Wolfgang Büchele.
Dodavatel technologií pro výrobu čipů rozšiřuje výrobu v Česku
Z hlediska čínské firmy jde o první výrobní podnik mimo Čínu. Firma CATL již spolupracuje na otevření obdobného závodu s automobilkou Ford na území USA.
Hlavní ekonom MERICS Max Zenglein uvedl, že změna struktury investic podtrhuje konkurenceschopnost čínských firem, zvlášť u elektromobilů. Investice na zelené louce také čelí menší kontrole regulátorů než akvizice do důležité infrastruktury nebo technologického sektoru a nejsou tak kontroverzní.
Vybudování výrobních závodů mimo Čínu je i jednou z reakcí na celosvětovou poptávku po zkrácení dodavatelských řetězců. Zároveň reaguje na politiky USA a Evropské unie, které ochranářskými opatřeními tlačí na omezení čínských dovozů a vlastní soběstačnost.
Proč Číňané méně investují v zahraničí
K celkovému poklesu čínských investic loni přispělo podle aktuální zprávy více faktorů. Mezi ně patří růst úrokových sazeb a zvýšené strategické riziko spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. Patří k nim i omezení odlivu kapitálu z Číny a politika nulové tolerance nemoci covid-19. Ta platila v Číně po většinu loňského roku. Problém je i globální útlum ekonomiky, i když Čína stále vykazuje solidní hospodářský růst.
Podle autorů zprávy by měl letos investice podpořit konec politiky nulové tolerance covidu v Číně. Kvůli nejistému ekonomickému výhledu a geopolitickým tlakům však není pravděpodobné, že by se investice vrátily na úroveň z doby před zhruba deseti lety.
–ČTK/RED–
