Němci si přejí jednání o ukončení války na Ukrajině

55 procent Němců si přeje, aby Kyjev začal s Moskvou vyjednávat o ukončení konfliktu. Osmadvacet procent lidí je naopak proti zahájení mírových rozhovorů. Většina Němců si nepřeje, aby Ukrajina vstoupila do NATO.

Údaje vyplývají z průzkumu institutu YouGov pro agenturu DPA. Průzkumu se od 5. do 10. května zúčastnilo 2 147 lidí. Dále z něj vyplynulo, že 54 procent dotázaných je proti tomu, aby Severoatlantická aliance [NATO] Ukrajinu pozvala mezi své členy. Což požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sedmadvacet procent dotázaných by bylo pro, aby NATO dalo Ukrajině perspektivu přijetí. Německá vláda uvádí, že pro ni vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne.

Výsledky šetření agentura DPA zveřejnila krátce před zřejmým příjezdem ukrajinského prezidenta do Německa. V neděli [14.5.] má jménem ukrajinského lidu převzít Cenu Karla Velikého. Zda do Cách přijede osobně, zůstává otevřené. Stejně jako to, zda se předtím zastaví v Berlíně na schůzku s kancléřem Olafem Scholzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Není vyloučeno, že Zelenskyj do Německa přijede z Itálie.

O nutnosti příměří hovoří i studie z USA

Hlasy o hledání podoby příměří mezi Ukrajinou a Ruskem zaznívají i z USA. Potvrzuje to studie tamější renomované poradenské společnosti Rand Corporation. Ta rozebírá vývoj války na Ukrajině a její dopady na USA. A stojí v ní: „Válku na Ukrajině nejspíš ukončí jedna ze dvou možností. Je to dohoda o příměří, nebo politická dohoda o míru, případně kombinace těchto dvou způsobů, jimiž se většinou ukončují války, které nemají absolutního vítěze.“

Podle autorů zprávy ale je absolutní vítězství tou nejméně pravděpodobnou variantou ukončení války. Ať už by ho mělo dosáhnout Rusko, nebo Ukrajina.

Zároveň definují, co se skrývá pod pojmem absolutní vítězství. Tento stav zahrnuje formu „trvalého odstranění [mezinárodní] hrozby ze strany nepřítele.“ Absolutní vítězství je definováno jako „výsledek války, který poražené straně znemožňuje obnovit stát v původní podobě.“ Vítězstvím tohoto typu je vítězství spojenců nad Japonskem nebo Německem. Absolutní vítězství, jak poznamenává americký politolog Dan Reiter, v praxi většinou vypadá následovně:

• Vítěz nastolí novou vládu v poražené zemi.
• Okupuje či anektuje protivníkovo území.
• Vyhladí obyvatelstvo protivníka.

V této souvislosti autoři studie upozorňují ale i na to, že Rusko se nejspíš absolutním vítězem války na Ukrajině také nestane. Odvolávají se na začátek války, kdy Moskva plánovala nastolení nového režimu v Kyjevě a „demilitarizaci“ země. Jelikož se Rusku nepodařilo Kyjev dobýt, Moskva plány změnila. Putinova prohlášení se často měnila, plán na dobytí Kyjeva v nich už ale nebyl.

„Ačkoliv je možné Moskvu podezírat, že se tohoto plánu nevzdala a Kreml dál aspiruje na absolutní vítězství, realita napovídá, že toho není země schopna,“ uvádějí autoři studie.

Ukrajina válku na Ukrajině také nejspíš nevyhraje

Podle autorů studie to platí i obráceně. Aby Ukrajina vyhrála válku, dosáhla absolutního vítězství, musela by totiž získat převahu v pozemních bojích. A to analytici Rand Corporation nepovažují za pravděpodobné.

„Ačkoliv Ukrajina překvapila svojí schopností bránit své území, je nemožné si představit, že by přemohla ruskou armádu. K tomu by byla nutná změna režimu v Moskvě a vítězství na frontě, které by odstranilo trvalé nebezpečí opakování invaze.“

Ukrajina válku nejspíš nevyhraje, ale Rusko také ne

Skeptičtí k vítězství Ukrajiny jsou i finanční trhy, jak potvrdila nedávná studie analytiků francouzské investiční společnosti Amundi. Ta působí na celém světě a spravuje majetek za bezmála 50 bilionů korun.

„I přes nové dodávky zbraní na Ukrajinu nevěříme, že by jí to pomohlo stát se v tomto konfliktu silnější stranou,“ píší analytici ve své zprávě.

Dodávky tanků a dalších zbraní ze Západu podle nich dávají Ukrajině spíš možnost se účinně bránit, než možnost Rusko efektivně vytlačit ze svého území. Konstatují také, že Rusko má značnou převahu v počtu vojáků.

„Naše předpovědi tak nezahrnují možnost vítězství Ukrajiny,“ uvádějí ve studii analytici investiční společnosti.

Analytici Amundi vítězství Ukrajiny do své prognózy nezahrnuli

Zároveň upozorňují, že další dodávky zbraní západních zemí Ukrajině zvyšují riziko přímé eskalace konfliktu mezi Ruskem a Západem. Jsou tu ale i další scénáře vývoje. Zde analýza zmiňuje roli Německa, které už není v ústraní ve věcech vojenského rozhodování.

„Německo navýšilo rozpočet na zbrojení, který je nyní jedním z nejvyšších v Evropě a bude tak klíčovým hráčem v tom, jak se válka dále vyvine. V oblasti domácí politiky se s touto novou realitou stále ještě musí vyrovnat,“ tvrdí zpráva.

–ČTK/DNA–