Stanjura: Roční objem národních dotací je půl bilionu korun

Ročně se v Česku v národních dotacích protočí zhruba půl bilionu korun. V nedělním pořadu CNN Prima News Partie to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS]. Kvůli úsporám vláda rozhodla o seškrtání národních dotací za 54,4 mld. korun.

Roční objem vyplacených národních dotací dosahuje podle Stanjury půl bilionu korun.

„Je to půl bilionu korun na dotacích a roste to každý rok,“ uvedl v nedělním diskuzním pořadu.

K informaci o objemu národních dotací uvedl, že vláda se v konsolidačním balíčku zaměřila hlavně na redukci národních dotací pro velké podniky, především v zemědělství a průmyslu. Právě v těchto oblastech podle něj jde často jen o dotační byznys, kdy dostávají milionové dotace podniky, které každoročně vykazují nemalé zisky.

Vůbec nejvyšší škrty z nich pocítí průmysl, kde škrty dosáhnou zhruba 20 miliard korun, v zemědělství zhruba 10,2 miliardy korun a v dopravě šest miliard korun. Místní rozvoj přijde o zhruba 2,8 miliardy korun. Od příštího roku by všechna opatření konsolidačního balíku měla snížit deficitní výsledek státní rozpočtu přibližně o 94,1 miliardy korun.

Půl bilionu korun na národních dotacích

Podle Stanjury se o snížení dotací postará každý resort samostatně. Tedy rozhodne, komu a v jakém objemu dotace sníží. A nejpozději 30.9. vláda podle něj předloží návrh státního rozpočtu pro příští rok, kde již budou konkrétní škrty, tedy úspory v rozpočtu vidět.

Se snižováním národních dotací pro velké firmy vyjádřil v pořadu nesouhlas předseda poslaneckého klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala. Podle něj by vláda měla začít více snižovat výdaje v resortech. Na druhou stranu i uznal, že dotace často křiví trh. Sám by se ale více zaměřil na úspory u neinvestičních dotací. Jmenovitě uvedl dotace na seminární turistiku, na modlení a další, jak sám řekl, nesmysly. Nikoli na omezování investic v dopravě, energetice a jiných oblastech. S čímž souhlasil i ministr Stanjura. Ten upřesnil, že půlbilionová suma vyplácená na dotacích zahrnuje například i dotace pro školství či sociální služby, které dosahují ročně přes 50 miliard korun [soc. služby].

I když jsou úspory ve veřejných rozpočtech i podle Fialy z SPD nutné, tak za nedobrý krok považuje zvyšování daní občanům.

„Tato vláda nešetří sama u sebe, vláda musí jít příkladem občanům,“ řekl.

Vláda: Vyšší daň pro firmy, OSVČ, nemocenské pojištění i DPH

Připomněl vznik třech nových ministerstev za vlády Petra Fialy [ODS]. A to, že si vláda s platností od ledna 2023 prosadila neomezený počet politických náměstků na ministerstvech. Zmínil, jak sám uvedl, na přání Pirátů nově vzniklý úřad – Agenturu pro digitalizaci. Vláda by se podle Fialy měla namísto zvyšování daní a úředního aparátu zaměřit na boj s inflací, respektive její snižování. Čímž by se mimo jiného zbavila i problémů kolem valorizace penzí.

„Snižování valorizace důchodů znamená, že nejste schopni bojovat s inflací,“ řekl Radim Fiala.

Navrhované úpravy v DPH u potravin

Rozdílné názory mají oba politici na zdanění potravin. Podle ministra Stanjury po novém roce potraviny díky sníženému DPH na ně ze současných 15 procent nově na 12 procent zcela jistě zlevní.

„U potravin znamená jednoprocentní snížení DPH pro veřejný rozpočet minus 4 miliardy korun, celkem 12 miliard korun v případě, jestli se to projeví na ceně,“ řekl Stanjura.

Zvýšení DPH u nápojů na 21 procent ministr Stanjura vysvětlil tím, že v koalici v tomto bodě panovala živá diskuze o zdanění slazených nápojů. Čímž se s ohledem na udržení jednoduchosti a přehlednosti sazeb ve dvou sazbách stalo to, že i kojenecká voda bude spadat nově do základní 21% sazby DPH.

„Debata o nápojích je poměrně komplikovaná v rámci vládní koalice,“ vysvětlil ministr s tím, že musí a bude hájit balíček jako celek i přesto, že do jednání vstupovala jeho strana s jinými představami.

Léky zdraží. Vláda je zdaní 12% namísto 10% DPH

S takovým předpokladem u DPH potravin Radim Fiala ale nesouhlasí. Koncept navrhovaných sazeb DPH v takové podobě, v jaké je navrhuje pětikoalice, je podle něj nesmyslný. A bude bez efektu. Nic se podle jeho slov nezlevní a všechno jen zdraží.

„Ta tři procenta snížení DPH u potravin si nechá pan Prouza [prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, pozn. red.] a ty obchodníci,“ řekl Fiala.

Jeho strana by ponechala sazby DPH v současném rozložení 10, 15 a 21 procent a potraviny by přesunula do druhé snížené 10% sazby.

Osvobození tichého vína od spotřební daně je v pořádku

Oproti tomu jednoznačnou shodu našli politici v kroku osvobození takzvaných tichých vín. Tedy vín produkovaných na českých, a převážně pak moravských vinicích od spotřební daně.

„Je to výsledek dohody politických stran,“ řekl k zachování nulové spotřební daně na tuzemská vína Stanjura.

Podle Fialy jde o dobrý krok, se kterým nezbývá než souhlasit. V opačném případě by měli především moravští vinaři svá vína s ohledem na ceny dovožených vín ze zahraničí problém prodat.

„Nemohou v konkurenci obstát, protože vína z jiných zemí jsou dotována,“ řekl a upozornil na zvýšení zátěže u piva. Což je podle něj ten hlavní problém v celé věci zdaněn nápojů.

S navrhovanými úsporami vlády hnutí SPD podle Radima Fialy ale obecně nesouhlasí. Při jejich schvalování v Poslanecké sněmovně mají vládní poslanci počítat, jak uvedl v pořadu Partie, s obstrukcemi.

„My to bereme jako těžký a velký problém pro občany ČR, pro nás je to selhání této vlády,“ řekl důvody plánovaných obstrukcí při červnovém prvním čtení balíku Radim Fiala.

Veronika Táchová