Vláda ve svém úsporném balíčku navrhla snížení státního příspěvku u stavebního spoření ze dvou tisíc korun na tisícovku ročně. Úvěry ze stavebního spoření nově podmíní účelovostí využití peněz na nízkoenergetické projekty.
„Státní podpora pro stavební spoření se sníží na 1 000 korun ročně ze současných 2 000 korun ročně,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] na tiskové konferenci, kde vláda představila úsporný balíček.
Ponížení státního příspěvku u stavebního spoření vláda navrhla i na již uzavřené smlouvy. Podle Stanjury jde o kompromis, protože Národní ekonomická rada vlády [NERV] navrhovala, aby se podpora zrušila úplně.
„Hledali jsme model, jak stavební spoření zachovat,“ dodal ministr.
Ministerstvo financí následně uvedlo, že stavební spoření v posledních letech ztratilo svou původní funkci. Lidé podle ministra naspořené peníze používali pro jiné účely než pro vlastní bydlení. A to přesto, že například rodiče zakládali stavební spoření svým potomkům i kvůli tomu, aby jejich děti měly vlastní prostředky na to, aby si následně vzaly hypotéku.
Stavební spořitelny jsou „nadšené“
Stavební spořitelny rozhodnutí vlády přivítaly. Což nepřekvapilo, když na stole byla i varianta úplného zrušení státní podpory. I proto předseda Asociace českých stavebních spořitelen [AČSS] Libor Vošický reagoval na oznámení vlády o změnách hlavně pozitivně.
„Nový systém stavebního spoření nám umožní zjednodušit, inovovat a zpřístupnit levné úvěrové produkty většímu počtu zájemců. Zrychlí přechod na udržitelné technologie a domácnostem tak snížit náklady na energie,“ uvedl.
K vyjádření se přidal jeho kolega, první místopředseda AČSS, Michael Pupala: „Současně pracujeme na tom, aby se stavební spoření do budoucna stalo vstupenkou do světa dostupných dotací bez významné administrativní zátěže pro klienty.“
Reakce trhu s finančními produkty na rozhodnutí vlády už tak jednoznačná není. Obchodní ředitel skupiny Partners Jan Brejl jako první zdůrazňuje, že z vládního vyjádření stále není jasné, na jaké účely vláda stavební spoření hlavně naváže. Podpora dostupnosti vlastního bydlení to už ale jistě nebude.
„Větší smysl než to, čeho jsme svědky, by dávalo zachování státní podpory v současné výši, ale podmínit využití naspořených prostředků na účely bydlení,“ říká pro FinTag.cz Jan Brejl.
Pokud se tak nestalo a ani se tak nestane, pak by podle něj snad bylo lepší celý produkt rovnou zrušit. Tvrdí, že neexistuje žádný důvod, proč by měl fungovat finanční produkt se státní podporou, jehož využití není vázáno na konkrétní oblast sociální politiky. A je otázka, zda je například pořízení si solárních panelů oblastí sociální politiky.
Stavební spoření významně ztratilo na atraktivitě
Jakkoli to AČSS zjevně nepřipouští, další snížení státního příspěvku je jen další z hřebíčků v čase do rakve stavebního spoření. Lidé jej opět budou více srovnávat s alternativními produkty, jako jsou spořicí účty, termínované vklady nebo podílové fondy. Zvlášť, když třeba spořicí účty a termínované vklady nyní nabízejí i 6% zhodnocení vkladů. Příspěvek státu [2 000 Kč] u stavebního spoření přitom nyní činí při maximální úložce 20 000 Kč roční zhodnocení 3,9 procenta. Po jeho snížení to bude už jen 2,8 procenta. Stavební spořitelny přidávaly zhruba procento. Zároveň si ale strhávají roční poplatky za správu účtu.
I když je jasné, že s odezněním inflace a poklesem úrokových sazeb klesnou i úroky u spořicích účtů a termínovaných vkladů, stavební spoření tak, jak ho známe dnes, skončilo. Zejména kvůli podmínce využití úvěrů z něj na nízkoenergetické úspory. To docela mění jeho charakter, protože čerpání úvěru bylo druhým hlavním důvodem pro jeho sjednání. Navíc nejde o jedinou změnu. Stavební spoření už nebudou nabízet jen stavební spořitelny, ale nově také banky, které je stejně vlastní.
„Tyto změny jistě dopadnou do organizace finančních skupin, které provozuji stavební spořitelny a současně banky. Což jsou dnes všechny v ČR. Pokud bude moci stavební spoření poskytovat jakákoli banka, nedává smysl si držet ve skupině samostatnou entitu a dává smysl ji začlenit do struktury banky a snížit si náklady na provoz, včetně těch personálních,“ vysvětluje Jan Brejl pro FinTag.cz.
Green Deal vs. podpora bydlení
Výše uvedené úzce souvisí s tím, co již avizovala AČSS. Totiž „vizí“ stavebních spořitelen a bank, které je vlastní, je proměna poradenských míst stavebních spořitelen v místa „nová“. Asociace je definuje jako místa s kompletním servisem pro účely budování a zvelebování vlastního bydlení klientů. A to včetně energetického poradenství, financování investičních záměrů nebo získání platných dotačních titulů.
„Obrovskou výhodou, která nám umožní tento cíl realizovat, je hustá síť poboček a poradenských míst, které jsou dostupné v každém místě Česka,“ vysvětluje Michael Pupala.
A vyjadřuje důvěru v další budoucnost stavebního spoření: „Nový systém stavebního spoření nám umožní zjednodušit, inovovat a zpřístupnit levné úvěrové produkty většímu počtu zájemců. A i zrychlit přechod na udržitelné technologie a domácnostem tak snížit náklady na energie. Současně pracujeme na tom, aby se stavební spoření do budoucna stalo vstupenkou do světa dostupných dotací bez významné administrativní zátěže pro klienty.“
Sečteno a podtrženo, ze stavebního spoření s jeho osekanou podporou se stal ještě méně zajímavý finanční produkt, než byl dosud. Domněnka, že Čechům pomůže k vlastnímu bydlení, pak přestala platit docela. Naopak se stane lákadlem k dalším komerčním úvěrům, ale i dotacím, které poslouží výhradně k nízkoenergetickým opatřením.
Samo o sobě na tom není nic špatného. Avšak takový přístup značí, že stát dále rezignoval na podporu těch, kteří usilují o vlastní bydlení. Což už ostatně dal najevo i zrušením zvýhodněných úvěrů donedávna ještě běžných ze Státního fondu podpory investic. I politikou, která se soustředí na podporu nájemního bydlení pro sociálně slabé občany.
–DNA–
