Válka na Ukrajině nepřekreslila pouze světovou energetickou mapu, ale stále dopadá i do mezinárodního obchodu s potravinami. A zatímco se politici soustředí hlavně na energie, pomalu ale jistě se rýsuje další problém. Tím jsou potraviny.
Situaci se blíže věnuje v článku „Russia’s threat to exit Ukraine grain deal adds risk to global food security“ americký server ABC News. Konstatuje, že Ukrajina před válkou s Ruskem využívala k zemědělským účelům 70 procent své rozlohy. Její úrodná půda přitom umožňuje produkovat obrovské množství obilnin – pšenice, ječmene, kukuřice, sójových bobů a dalších potravin včetně slunečnicového semene a drůbeže. To zemi stavělo na špičku světových producentů potravin a vývozců obilovin.
Ruská invaze na Ukrajině ale řádně zamíchala kartami. Válka poškodila a dál poškozuje zemědělskou půdu. Zanechává v ní nebezpečnou munici. Válka nadále brzdí úsilí o její vyčištění, bez něhož není možné na polích opět pracovat. Výsledkem je, že velká část zemědělských ploch na Ukrajině je poškozena nebo kontaminována.
„Bude trvat deset let, než se z ní odstraní bomby a miny a vše, co nám na ni naši sousedé poslali,“ cituje ABC News Ukrajinku Annu Vološynovou, která pracovala pro Světový potravinářský program OSN.
„Většina min je na polích, takže není ani možné sklidit úrodu a zasít novou,“ dodává s tím, že problém se dotýká i její rodinné farmy na jihu země.
Výsledek je, že zemědělské výnosy na Ukrajině se snížily o 35 až 40 procent. Kyjevská ekonomická škola vyčíslila, že odvětví zemědělství na Ukrajině utrpělo v důsledku války ztráty v objemu 4,3 miliardy dolarů [cca 100 mld. Kč]. Válka i nadále narušuje už tak křehký mezinárodní obchod se zemědělskými komoditami. To ovlivní trhy s potravinami na další desítky let.
Ceny potravin vzrostou již brzy
„Situace na trhu potravin se stane znovu napjatá už v příštím roce. Globální trh s potravinami pocítí výpadek ukrajinské produkce,“ říká Joseph Glauber z International Food Policy Research [IFPR] ve Washingtonu.
Zároveň vypočítává, že pro ostatní země tento fakt znamená navýšení globální zemědělské produkce o 50 až 60 procent. Do svých výpočtů zahrnuje i dopady klimatických změn, sucho v zemích Afrického rohu a záplavy v jižní Asii.
„Nečekejme nic jiného než to, že kombinace všech těchto vlivů povede k prudkému zvýšení cen za potraviny,“ doplňuje amerického kolegu Saskie Osendarpová ze švýcarské nadace při OSN The Global Alliance for Improved Nutrition [GAIN].
Tvrdí, že i kdyby válka skončila zítra, náprava škod si vezme deset i více let. Obdobně situaci vidí i Glauber, který říká: „Dlouhodobý dopad války na Ukrajina a dalších problémů na zemědělskou produkci je, a ještě bude zničující.“
Jasno ve věci má i Anna Vološynová. Podle ní Ukrajina nutně potřebuje peníze na vyčištění polí a na nákup nové zemědělské techniky. Zmiňuje i další důležitou podmínku pro zlepšení stavu ukrajinského zemědělství.
„Naši zemědělci budou v bezpečí jen pokud válku vyhrajeme,“ dodala.
S cenami potravin již válka zamávala
Už týden poté, kdy ruská vojska v únoru 2022 zahájila invazi, stouply ceny obilnin. Ceny sójových bobů a dalších olejnatých plodin vyskočily o 50 až 60 procent. Mezinárodní Index cen potravin dosáhl maxima v březnu roku 2022. Odborníci okamžitě varovali před nedostatkem potravin a rizikem hladomoru v zemích Afrického rohu a Jemenu. Což se také stalo.
„Asi tam nikdy o Ukrajině neslyšeli, ale nedostatkem jídla tam kvůli ruské invazi k nám trpí,“ říká Vološynová.
Ceny zemědělských komodit se naštěstí stabilizovaly na předválečné úrovni už koncem léta. Situaci pomohly i informace z USA, Kanady, Austrálie a EU o slušné úrodě. Dobrou zprávou bylo i to, že neklesla produkce Ruska. To naopak vyvezlo více obilí, než se čekalo.
Putin se chlubí rekordní sklizní obilí. Ukrajinci tvrdí, že ho krade
„Ke stabilizaci cen v červenci přispěla i dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronací Turecka o vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů,“ dodává Joseph Glauber.
Tím ale dobré zprávy končí. I když se ceny za potraviny vrátily na předválečnou úroveň, stále zůstávají vysoko nad „předcovidovou“ úrovní. Tehdy byly podstatně nižší. Navíc jen 25 procent cen potravin se přímo váže na cenu surovin. To znamená, že pokud stoupne cena kukuřice, stoupne i cena krmiva pro kuřata a prasata, stoupne cena jejich masa a v případě krav i mléka.
„Na vině je i inflace. V prosinci 2021 a lednu 2022 dosáhla rekordní úrovně cena masa. To zvýšilo ceny potravin o pět až šest procent proti obvyklé inflaci cen potravin ve výši dvou až tří procent. Jen málokdy se ceny potravin tak zvýšily,“ přibližuje pohled amerického spotřebitele Glauber.
„Díky silnému dolaru jsme zvýšení cen potravin nepocítili v plném rozsahu, ale to se nejspíš změní. Zásoby obilnin nejsou velké a nechrání dostatečně před případnou neúrodou. Jsme v situaci, kdy je velmi předčasné se radovat, že jsme krizi zvládli,“ upozorňuje.
Potraviny na Ukrajině a jinde ve světě
Podle ABC News válka rovněž komplikuje situaci na trhu energií a hnojiv, tedy komodit, jejichž velkým vývozcem bylo právě Rusko. I to má na cenu potravin přímý vliv.
Všechny uvedené faktory ovlivňují obchody s potravinami. Ukázkovým příkladem je nedávný „boj o ukrajinské zrno“ v zemích EU. Změny však zažívá i sama Ukrajina. Anna Vološynová, která při vaření používá výhradně slunečnicový olej, si americkému serveru stěžuje, že ho nyní nikde nemůže za přiměřenou cenu koupit.
„Dříve jsem měla olej, který pocházel z Ukrajiny, teď mám na láhvi napsáno ´Made in Mexiko´,“ kroutí hlavou.
Podle Saskie Osendarpové se kvůli tomu, že se válka na Ukrajině zjevně nechýlí ke konci, s problémy utká nejen Ukrajina. Výpadky v ukrajinské produkci podle ní znemožní přístup milionům lidí k hodnotné výživě po celém světě. Poukazuje přitom na zprávu UNICEF. Cena výživově hodnotných potravin obsahujících vitamíny, minerály a mikronutrienty, tedy ovoce, vejce a ryby, se zvýšila nejvíc.
„Podvýživa zabíjí, děti nerostou a nerozvíjejí se a dospělí lidé nemohou normálně fungovat,“ říká.
Výzkumy podle ní ukazují, že už jen pětiprocentní zdražení potravin způsobí, že devět procent dětí v důsledku špatné výživy chorobně zhubne.
„Nyní je takto postižených 13 milionů dětí. A jejich počet bude stoupat v důsledku klimatických změn,“ varuje s odvoláním na zprávu UNICEF.
Michal Achremenko
Můj názor. Mít POLITIKY, tak bych se toho nebál ani v nejmenším. Jak zlevnit energie, případně, co odstranit, aby nadále nerostly, je až notoricky známo. Škoda k tomu opotřebovávat klávesnici. Není zadarmo. A pakliže se na našich polích výrazně omezí ten žlutý mor a uvolněné plochy se osejí plodinami vhodnými k výrobě potravin, tak současně s POLITIKY v čele státu bych byl v klidu. No, ale kde je vzít, že?