Stát loni vybral na daních do státního rozpočtu téměř 790 miliard korun. To je oproti předcházejícímu roku nárůst o 90 miliard korun. Rostly příjmy z většiny druhů daní. Údaje přináší návrh státního závěrečného účtu za loňský rok.
Za vyšším výběrem většiny daní stojí podle vlády hlavně oživení ekonomiky. O část výnosu z takzvaných sdílených daní se stát ještě rozdělil s rozpočty obcí a krajů. Inkaso loni kleslo pouze u spotřební daně z pohonných hmot. Zákon loni dočasně snížil daň z benzinu a nafty v reakci na prudký nárůst jejich cen. U všech ostatních daní stát inkasoval více než předloni.
Nejvíce stát vybírá na DPH
Nejvíce vzrostl výběr daně z přidané hodnoty [DPH], a to o téměř 47 miliard korun. Státní rozpočet na ní získal přes 345 miliard. I když stát na DPH vybral celkově přes 536 miliard korun. Do státního rozpočtu však zamířily zhruba dvě třetiny této sumy. 25,84 procenta získaly podle rozpočtového určení daní obce a dalších 9,78 procenta kraje.
I přes nárůst výběru vláda z daně nezískala tolik, kolik si naplánovala. To kvůli zpomalení růstu spotřeby domácností. V první polovině roku ovlivnila inkaso DPH rostoucí spotřeba domácností i vyšší růst cen, koncem roku se ale začalo projevovat zpomalení ekonomiky kvůli rychle rostoucí inflaci.
Loňský deficit státního rozpočtu je třetí nejvyšší v historii
Nyní v rámci ozdravného balíčku vláda navrhla změny v DPH. Zavádí dvě sazby daně [12 a 21 %]. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] třetina položek přejde do 12% sazby, zbytek do 21%. Podle analytiků vládní změny v DPH dál podnítí inflaci.
Diskutabilní jsou i informace, které vláda podává k navrhovaným změnám u DPH. Premiér Petr Fiala [ODS], ministr Stanjura i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] například u léků tvrdí, že ty změnou sazeb zlevní. To přesto, že většina léků přejde z nynější 10% sazby do 12% sazby DPH. Odborná veřejnost již vyčíslila vyšší náklady na léky pro zdravotní pojišťovny cca o dvě miliardy korun. Pro samoplátce u volně prodejných léků pak na cca 300 milionů korun navíc.
Na daních už loni významně přispěli zaměstnanci i firmy
Na daních z příjmů fyzických osob vybral stát téměř 195 miliard korun, ale do státního rozpočtu zamířilo 124 miliard. Což bylo meziročně zhruba o 15 miliard víc. Zbytek si opět rozdělily obce a kraje. Na daních od zaměstnanců získal státní rozpočet 94,1 miliardy. Zde došlo k meziročnímu růstu o sedm miliard. Od lidí podávajících daňové přiznání, tedy hlavně od živnostníků, vybral stát do rozpočtu devět miliard korun, tedy o 2,8 miliardy meziročně víc. Podle vládního úsporného balíčku zaměstnanci do státní kase nově přispějí ještě více prostřednictvím nové platby nemocenského pojištění. Stát plánuje, že na odvodu vybere 13 miliard korun.
Výběr daně z příjmů firem do státního rozpočtu se zvýšil zhruba o 17 procent téměř na 152 miliard korun. Celkově stát vybral od firem 235 miliard, ale stejně jako v případě dalších sdílených daní se o ni podělil s kraji a obcemi. Firmy nyní podléhají sazbě daně z příjmů 19 procent. Vláda ji chce od příštího roku zvýšit na 21 procent. Od zvýšení si slibuje dodatečný výnos pro rok 2025 ve výši 22 miliard korun. U této daně se podařilo ve státním rozpočtu plánovanou částku překročit. Podle vlády za tím stojí lepší než odhadovaná ziskovost firem.
„Nárůst inkasa na dani se projevil zejména v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, zdravotní péče, nemovitostí, lesnictví, energetickém sektoru a dále v sektoru pojišťovnictví v souvislosti se změnou ve zdanění rezerv pojišťoven,“ stojí v materiálu.
Rostly i příjmy ze spotřebních daní
Celostátní výběr spotřebních daní včetně odvodů z elektřiny ze solárních elektráren vzrostl meziročně o tři miliardy téměř na 161 miliard korun. Z toho do státního rozpočtu vybraly úřady 153,5 miliardy korun a dalších 7,2 miliardy ze spotřební daně z pohonných hmot získal Státní fond dopravní infrastruktury. Výběr této daně zaostal za plánem kvůli prodloužení snížené sazby spotřební daně z nafty až do konce letošního roku.
Vývoj vybraných příjmů státního rozpočtu [údaje v mld. Kč]
| Položka | 2021 | 2022 |
| Příjmy rozpočtu celkem | 1487, | 1624,4 |
| Daňové příjmy bez pojistného | 699,4 | 789,7 |
| Daň z příjmů právnických osob | 129,1 | 151,5 |
| Daň z přidané hodnoty | 298,5 | 345,2 |
| Daň z příjmů fyzických osob | 109,1 | 123,6 |
| Spotřební daň z minerálních olejů | 74,9 | 71,8 |
| Spotřební daň z tabákových výrobků | 56,2 | 59,4 |
| Pojistné na soc. zabezpečení a příspěvek na státní politiku zam. | 595.5 | 637,7 |
[Zdroj: Návrh státního závěrečného účtu za rok 2022]
Na spotřební dani z tabákových výrobků sice stát vybral meziročně o 3,1 miliardy víc, ale výběr daně zaostal za očekáváním o 3,3 miliardy. Sazby této daně se loni zvyšovaly v průměru o pět procent. Kuřáci odvedli 59,4 miliardy korun. Vláda nižší než plánovaný výběr přičítá chování spotřebitelů, kteří dávají přednost zahřívanému tabáku a elektronickým cigaretám. Některé náhražky, jako je třeba žvýkací tabák nebo nikotinové sáčky, už nejsou spotřební daní zatíženy vůbec, dodává vláda.
Zaměstnanci odvedli přes 94 miliard a podnikatelé v pozici živnostníků 9 miliard. Devítku jsem podle novinových pravidel měl vypsat, ale vystavit poměr 94:9 v holých číslech bylo příliš lákavé. Ten nepoměr je markantní. To nemůže fungovat.
OSVČ jako krytí Švarcova systému nás táhne do smrtelný pasti asociálního režimu. A až se tak za jednu, dvě, dekády postupně vynoří masa zubožených důchodců bez důchodu, které budou muset živit děti a vnuci s volebním právem, stane se „něco“. Nevím jakou formou, ale revolta je nevyhnutelná.
Jinak článek jako obvykle kvalitní, ale po jeho přečtení se mi nálada dost nevylepšila. Tak tohle je naše budoucnost už na pořád? Kořeněný to bude zákazem prodeje kotlů na uhlí, pak na plyn, pak na auta a na cokoliv označené.
Máme dost lesů, aby 600 000 domácností přešlo z uhlí na dřevo, když právě dřevo vyvážíme jak bolševik po celých kmenech?
Tomu co sledujeme se říká avanturismus, mimo jiné avanturismus byl posledním stádiem ekonomiky nacistického režimu, je dobrý si to heslo osvěžit. A proč to píšu? Já vám ani nevim proč ))
Tak fajn. Nyní jsme si přečetli, kolik peněz stát vybral na různých daních. Nyní nám ještě přesně popište, kam ty peníze mizí. Myslím, že to je ta podstatnější část. Přijde mi, že státní rozpočet je jako cedník! Politici místo aby díry ucpávali snaží se do toho cedníku přisypávat stále více tím, že zvyšují daně nebo vymýšlejí nové daně! I průměrně inteligentní člověk ví, že i když bude do cedníku lít stále více vody, tak nezastaví úniky, ale tlakem zvyšující se hladiny v cedníku bude utíkat stále více vody, dokud nebude přítok tak velký, že se cedník přeleje, ale to mu také dojde voda z kýblu, ze kterého tu vodu do toho cedníku lije! Problém celé této anabáze vidím v tom, že se dělají politická rozhodnutí, která s ekonomickými nemají nic společného, nebo jdou dokonce proti ekonomické logice, proto se jim říká politická rozhodnutí! Zemím by měli vládnout odborníci a ne diletanti, kteří se nikde než v politice neuživí, jelikož nemají naprosto žádnou zodpovědnost a mnohdy jsou rozumu mdlého! Také by měl existovat zákon, který říká, že pokud má stát dluh a politici schválí deficitní rozpočet, budou všichni státní úředníci pobírat jen minimální mzdu, bez nároku na pozdější doplatek. Chtěl bych vidět toho politika, který by měl tu odvahu s deficitním rozpočtem vůbec do parlamentu přijít! To samé by mělo platit pro následující rok, pokud by rozpočet skončil na koci roku v deficitu. Také by tento zákon zajišťoval to, že do politiky by nešel nikdo s dostatečnou odborností! Vím, je to naivní představa, ale byl by definitivní konec politikaření, úplatků a mrhání penězi daňových poplatníků!