80 procent firem v Polsku už zaměstnává Ukrajince. V jedné třetině polských firem pak tvoří Ukrajinci deset až 20 procent pracovní síly. Data přinesl průzkum polské personální agentury Gremi.
Informace o zapojení Ukrajinců na polském pracovním trhu uvádí polská tisková agentura PAP. Ta s odvoláním na výsledky průzkumu píše, že ve 43 procentech firem Ukrajinci pracují jak na vysoce kvalifikovaných pozicích, tak na těch s nízkou kvalifikací. Zhruba 18 procent firem v průzkumu uvedlo, že zaměstnávají pouze vysoce kvalifikované lidi z Ukrajiny. Stejný podíl firem uvedl, že si Ukrajince najímají pouze na práci s nízkou kvalifikací.
V pěti procentech zkoumaných firem se Ukrajinci na celkovém počtu pracovníků podílejí z více než poloviny. Většina firem, konkrétně 66 procent, v průzkumu uvedla, že ukrajinští pracovníci nemají s adaptací na novou práci žádný problém.
Válka na Ukrajině do Polska přivedla 11,5 milionu uprchlíků, z nichž 1,4 milionu v zemi zůstalo. Polsko, které má jednu z nejnižších porodností v Evropě a řeší stárnutí populace, tyto imigranty přijalo s cílem najít pro ně uplatnění na pracovním trhu. Polsko, Německo a Česko patří k zemím, které po začátku ukrajinsko-ruské války přijaly nejvíce migrantů z Ukrajiny. Česko jich v přepočtu na obyvatele přijalo vůbec nejvíce.
Pracující Ukrajinci v Česku
V České republice průzkum PAQ Research z února a března letošního roku ukázal, že nadpoloviční většina uprchlíků z Ukrajiny, kteří byli ekonomicky aktivní v zemi svého původu, pracuje i v Česku. Většina z nich ale vykonává méně kvalifikovanou práci než doma a jejich potenciál se nedaří využít.
Podle dostupných zdrojů Úřadu práce [ÚP ČR] získalo v Česku od vypuknutí konfliktu do konce dubna 2023 práci celkem 238 942 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou, 164
047 z nich byly ženy. Mnoho z uprchlíků se již vrátilo zpět do vlasti nebo ze zaměstnání odešlo. Ke konci dubna na území ČR pracovalo 93 326 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském [16 399 osob], Plzeňském [13 873 osob] a Jihomoravském kraji [9 624 osob].
„Nejčastěji uprchlíci pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě nebo jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali,“ uvedl ÚP ČR.
Problém je pro Ukrajince jazyk, tvrdí ÚP ČR
Podle zástupců ÚP ČR je jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí jazyková bariéra. Pobočky úřadů práce proto nabízí cizincům mimo jiné pomoc s financováním kurzů českého jazyka. Kurz češtiny v rámci rekvalifikací od vypuknutí konfliktu na Ukrajině ale zahájilo jen 4 999 uprchlíků.
Ještě méně běží rekvalifikačních kurzů. Do nich nastoupilo 860 cizinců a dokončilo je 661 z nich. Nejčastěji jde o kurzy pro svářeče a pracovníky v sociálních službách. ÚP ČR nabízí pomoc s financováním kurzů českého jazyka i zaměstnavatelům, u kterých Ukrajinci pracují. To prostřednictvím příspěvku v rámci projektu POVEZ II.
Ukrajinští běženci odvedli na zdravotní pojištění 1,1 mld. Kč, říká šéf VZP
Související problém je, že mnoho uprchlíků z Ukrajiny pracuje na pracovní dohody. To znamená, že při výdělku do deseti tisíc korun neodvádějí pojištění. Příjem si pak dorovnávají pomocí humanitární dávky a dalších státních sociálních podpor.
–ČTK/RED–
