Jednání o navýšení dluhového stropu USA se nehnula z místa. To ani po včerejší schůzce amerického prezidenta Joe Bidena se šéfem Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. Dluhový strop USA ohrožuje celosvětovou ekonomiku.
Riziko platební neschopnosti federální vlády hrozí i po včerejším [22.5.] jednání obou vysokých amerických představitelů. Nenavýší-li Kongres limit pro zadlužení USA, mohla by platební neschopnost nastat již 1. června. Což by dramaticky dopadlo nejen na americkou, ale i světovou ekonomiku. McCarthy po schůzce s Bidenem přesto uvedl, že jednání považuje za konstruktivní a věří ve vzájemnou dohodu. Optimisticky mluvil i Biden.
„Znovu jsme si zopakovali, že platební neschopnost není možností a jediným způsobem, jak se posunout kupředu, je v dobré víře směřovat k oboustranné dohodě,“ uvedl Joe Biden.
Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány schválila navýšení dluhového stropu již koncem dubna. Dohoda ale spočívá ve shodě o rozpočtových škrtech pro příštích deset let. Úspory zkraje odmítl jak prezident Biden, tak demokraty kontrolovaný Senát. Biden žádá o navýšení dluhového stropu bez podmínek. Podle agentury AP se nyní obě strany snaží o vyjednání kompromisu. Zatímco McCarthy žádá úspory, Biden prosazuje zvýšení daní movitým Američanům a velkým firmám.
Nezvýšení limitu by mělo fatální důsledky
Limit pro dluhový strop USA nyní činí 31,4 bilionu dolarů [cca 690 bil. Kč]. Pokud nedojde k jeho navýšení, ocitnou se USA podle agentury AP v hospodářské recesi a vážně to poškodí i globální ekonomiku
„Platební neschopnost omezí zakázky pro čínské továrny, které prodávají elektroniku do USA. Švýcarští investoři, kteří vlastní americké státní dluhopisy, utrpí ztráty. Srílanské společnosti by již nemohly nasadit dolary jako alternativu k vlastní pochybné měně,“ jmenuje jen některé z aspektů AP.
To potvrzuje i hlavní ekonom mezinárodní ratingové agentury Moody’s Analytics Mark Zandi.
„Žádný kout světové ekonomiky nebude ušetřen,“ říká a dodává, že fatální důsledky by mělo i jen týdenní prolomení dluhového stropu USA.
USA narazily na limit zadlužení. V přepočtu dluží téměř 700 bil. Kč
Pokud by USA neplnily jen po dobu jednoho týdne své závazky, o práci podle jeho odhadu rázem přijde 1,5 milionu lidí jenom v Americe. A pokud by platební neschopnost vlády trvala déle, tedy třeba až do léta, důsledky by byly mnohem horší.
„Americký hospodářský růst by se propadl, 7,8 milionu amerických pracovních míst by zaniklo. Vzrostly by úrokové sazby u půjček. Míra nezaměstnanosti by se zvýšila ze současných 3,4 procenta na osm procent. Propad akciového trhu by vymazal 10 bilionů dolarů z majetku domácností,“ uvádí Zandi s odvoláním na studii Moody’s Analytics.
Čas jsou peníze, platí i v případě dluhu USA
Podle AP aktuální nejistota ohrožuje důvěru, že Amerika vždy dostojí svým finančním závazkům. Argumentuje tím, že jen dluh amerického ministerstva financí činí 24 bilionů dolarů [cca 526,3 bil. Kč]. Ve hře je podle ní zamrznutí finančních trhů a mezinárodní krize.
„Nesplácení dluhu by bylo katastrofickou událostí s nepředvídatelnými, ale pravděpodobně dramatickými dopady na americké a globální finanční trhy,“ potvrzuje profesor obchodní politiky na Cornellově univerzitě a vedoucí pracovník Brookingsova institutu Eswar Prasad.
Podle něj jde hlavně o čas. Upozorňuje, že v minulosti američtí politici zvýšili dluhový strop včas. Přičemž od roku 1960 Kongres zvýšil, revidoval nebo prodloužil výpůjční limit 78krát, naposledy v roce 2021. AP v této souvislosti odkazuje na slova americké ministryně financí Janet Yellenové. Ta varovala, že pokud zákonodárci nezvýší či neodloží platnost stropu, může vláda vyhlásit platební neschopnost již 1. června.
„Pokud by se důvěryhodnost amerických státních dluhopisů z jakéhokoli důvodu zhoršila, způsobilo by to otřesy v celém systému. […] Mělo by to obrovské důsledky pro globální ekonomiku,“ varuje Maurice Obstfeld, vedoucí pracovník Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku a bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu.
Americké státní dluhopisy využívají banky pro zajištění úvěrů a rezervu proti ztrátám. Platí za bezpečné investice pro investory. Centrální banky v nich ukládají své devizové rezervy. To stejné platí pro americké pokladniční poukázky a směnky.
Hraje se i o kurz dolaru
AP konstatuje, že zahraniční vlády a soukromí investoři drží téměř 7,6 bilionu dolarů [cca 166,7 bil. Kč] amerického dluhu. Z toho 31 procent v amerických státních dluhopisech na finančních trzích.
Důležitý je i kurz dolaru, který by v případě problémů oslabil. Ze všech devizových rezerv držených světovými centrálními bankami tvoří americké dolary 58 procent. Na druhém místě je euro, které se na rezervách podílí z 20 procent. Čínský jüan tvoří podle MMF necelá tři procenta.
Výzkumníci americké centrální banky navíc spočítali, že v letech 1999 až 2019 se v USA odehrálo 96 procent obchodu v dolarech. V Asii to bylo 74 procent obchodu. Jinde mimo Evropu, kde dominuje euro, se v dolarech odehrálo 79 procent obchodu.
Propad hodnoty dolaru by poškodil zejména rozvojové země a v mnohých z nich by vyvolal potravinovou krizi. Za příklad dává AP Libanon, Ekvádor, Srí Lanku. Což by se podle Marka Zandiho stalo přesto, že by dolar v první vlně paniky jako bezpečná rezervní měna posiloval.
Do problémů by se ale dostala i samotná Amerika. Americkou vládu by pravděpodobně zažalovali ti, kteří nedostali zaplaceno. Tedy každý, kdo žije z dávek pro veterány nebo sociálního zabezpečení. Ratingové agentury by USA srazily hodnocení, čímž by její obrovský dluh ještě zdražily. Světová ekonomika je tak nyní ve skutečně křehké situaci, dodává AP.
–DNA–
Nejvíce mne zaráží ta americká zarputilost, s jakou se drží stejného mustru. Říká se: „Drží jak židovská víra“. Asi to tak bude, protože s rozumem to nemá pranic společného. Tolikrát škobrtnout. To bych si tu tkaničku raději zavázal.