Náročné profese s nárokem na plnou předčasnou penzi vymezí odborná zdravotně-sociální komise podle zdravotní zátěže, jako je hluk, prach či vibrace. Změny mají být součástí důchodové reformy a platit od roku 2025.
Odborná komise posuzující náročnost práce ve třetí a čtvrté kategorii profesí podle zákona o ochraně veřejného zdraví včetně vyhlášky se poprvé sešla v pondělí 22.5. A zatím bez výsledku. Další setkání plánuje za čtyři až šest týdnů. Poté už by mohla blíže představit, které profese půjdou do důchodu dříve, aniž by se jim krátil starobní důchod.
„Odborná komise bude vyhodnocovat třináct rizik s dopadem na lidské zdraví tak, abychom z té kategorie čtyři a tři byli schopni jasně vydefinovat ty profese, kde není o čem diskutovat a je jednoznačně jasné, že do tohoto výčtu budou patřit,“ přiblížil, jak bude komise postupovat při výběru náročných profesí, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Následně se podle něj komise zaměří na ty skupiny profesí, které z hlediska zdravotních rizik náročné nejsou. A ty naopak obratem vyloučí. O těch zbývajících se pak mezi odborníky povedou diskuze, jestli mezi náročná povolání patří, či nikoli.
Členy komise jsou zástupci ministerstva zdravotnictví, včetně hlavní hygieničky. Dále odborníci z resortu práce a sociálních věcí, odborů a své zastoupení mají v komisi i zaměstnavatelé.
Již nyní je jasné, že komise vybere z profesních skupin čtvrté a třetí kategorie zdravotního rizika podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Celkem obě skupiny čítají 400 tisíc až 500 tisíc pracovníků.
Vybrané profese s nárokem na plnou předčasnou penzi
Náročné profese určují v podstatě zdravotní rizika, se kterými se daný pracovník při výkonu svého povolání setkává. Pro výpočet rizik používají hygienici a odborníci na pracovní lékařství třináct rizikových faktorů a jejich limitní hodnoty. Patří mezi ně prach, chemické látky, hluk, vibrace. Neionizující záření, teplo, chlad, biologičtí činitelé a zvýšený tlak vzduchu. Roli v hodnocení sehrává rovněž fyzická a psychická zátěž a zraková a pracovní poloha.
Odbory požadují, aby se možnost dřívějšího odchodu do důchodu bez krácení dávky týkala všech pracovníků v takzvané čtvrté i třetí kategorii. Zaměstnavatelé s takovým návrhem ale nesouhlasí. Naopak usilují o užší vymezení náročných povolání. Za zaměstnance s nárokem na plnou předčasnou penzi totiž platí vyšší sociální pojištění, které pokryje právě rozdíl v dříve přiznaném důchodu a jeho výší odchodu do důchodu ve standardní době. Odvodová povinnost se zaměstnavatelům za tyto zaměstnance postupně navyšuje.
Mimo vyšší náklady poukazují zaměstnavatelské svazy na výpadky pracovních sil na trhu práce v důsledku dřívějšího odchodu některých profesí do penze. Ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec nedávno řekl, že se proto při jednání hledá jakýsi průsečík, aby se zájmy obou strany potkaly.
„Rozhodně tam budou spadat profese, u kterých je dopad na fyzické zdraví jednoznačný. Kdy ti lidé pracují například v náročných podmínkách, dlouhodobě manipulují s těžkými břemeny, kdy dochází k daleko většímu opotřebení člověka. To jsou bez diskuse profese, které tam patřit budou,“ přiblížil skupinu náročných profesí ministr Jurečka.
Do rekordního deficitu letos míří i deficit důchodového pojištění
Podle informací o reformě z webu ministerstva práce by mělo jít o pracovníky z třetí a čtvrté kategorie vystaveným rizikům, která není možné snížit ani pomocí ochranných pomůcek.
Za náročné profese si firmy připlatí
Za zaměstnance v náročných profesí musí zaměstnavatel platit o pět procent vyšší důchodové pojištění. Nyní patří do skupiny náročných profesí s nárokem na dřívější penzi bez krácení například zdravotníci záchranné služby a hasiči.
Podle stávajícího návrhu by se u předčasné penze pro náročné profese dočasně neměl valorizovat zásluhový díl. A to až do doby odchodu do řádné penze. Zaměstnavatel by měl jednou ročně nahlásit, kolik směn v rizikovém prostředí pracovník odpracoval. Zatím se ale neví, jaké období zpětně úřady pro posouzení nároku započítají. Ne všechny firmy totiž evidují práci v rizikovém prostředí nebo se zdravotními riziky stejným způsobem.
Změny by měly začít platit podle plánu MPSV v roce 2025. Úprava náleží k důchodové novele, kterou resort předloží vládě k projednání v listopadu. Pokud by do té doby jednání s ohledem na možné opoziční průtahy ve Sněmovně neskončila, mohl by se návrh dostat do zákona až příští rok při projednávání ve Sněmovně.
–ČTK/RED–
